BUČEK, J. Optická tomografie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Bělín, Jakub

Jozef Buček se ve své bakalářské práci zhostil komplexního problému třírozměrné rekonstrukce obrazu z tomografických dat. Nastudoval a naučil se používat teorii zobrazování holografickým mikroskopem a propojil jí s teorií jak projekční, tak i difrakční tomografie. Napsal programy simulující kolekci příslušných dat a i následní rekonstrukci obrazu z těchto dat. Velmi oceňuji jeho iniciativu při vývoji algoritmu na extrapolaci chybějících dat, který může být užitečný v plánovaných experimentech na holografickém mikroskopu. Velmi iniciativně se podílel na přípravě experimentu a ověření funkčnosti prototypu holografického mikroskopu. Práci se dají vytknout jenom drobné nedostatky, které však nesnižují hodnotu získaných výsledků (např. chybějící jednotky v simulacích nebo občasné překlepy). K diskuzi bych se chtěl zeptat následující otázky: 1) V sekci 5.3 je popsán algoritmus filtrované zpětné propagace. Není ovšem patrný, kde se filtrace uplatňuje. Jaký druh filtru byl použit? 2) V sekci 6.3 je srovnání algoritmů filtrované zpětné projekce a propagace pro limitovaný úhlový rozsah, ve kterém se dají pořídit příslušná data. Jak by se dalo vysvětlit, že zpětná propagace funguje lépe?  3) V sekci 4.2 jsou srovnány efekty různých filtrů. Jednotlivé rekonstruované obrazy jsou si ovšem velmi podobné. Na základě čeho byl vybrán Hannův filtr jako nejlepší?

Posudek oponenta

Chmelík, Radim

Bakalářská práce podává výstižný úvod do metody nekoherentního holografického kvantitativního fázového zobrazení (hiQPI, kap. 1), do metody projekční tomografie (kap. 2) a do základních rekonstrukčních metod (kap. 3). Autor se dále zabýval simulací projekční tomografie ve 2D prostoru (kap. 4), simuloval vytvoření sinogramu z vlastního fantomu a jeho rekonstrukci pomocí filtrované zpětné projekce. Demonstroval také extrapolaci dat Papoulis-Gerchbergovým algoritmem. Podrobně se zabýval difrakční tomografií (kap. 5) a souvisejícími simulacemi (kap. 6). V experimentální oblasti zkonstruoval stolky pro experimentální sestavu nově vyvíjeného mikroskopu, který naladil a zaznamenal zobrazení metapovrchu a biologického vzorku. Tomografie nebylo možné dosáhnout pro prozatím nefunkční tomografický modul mikroskopu a ani nebyla požadována v zadání práce. Cíl práce byl tímto kompletně splněn. Práce obsahuje dobře zpracovanou rešerši i vlastní výsledky práce autora, vše přiměřeně bakalářské úrovni práce. Formálně je práce velmi pěkně zpracována. Text je logicky formulovaný a v některých případech vhodně nahrazuje složitější matematické výrazy. Občasné nepřesnosti a drobné chyby jsem vyznačil v pdf souboru. Práci považuji za hodnotnou jak dobrým porozuměním existujícím základům, tak vlastním vkladem autora – počítačovými simulacemi pomocí vlastního kódu, konstrukčním návrhem součástí nově vznikajícího mikroskopu i dosažením prvních experimentálních výsledků na tomto zařízení. Dosažené výsledky umožní celému týmu pokročit při vývoje nové generace hiQPI mikroskopu, který umožní 3D zobrazení. Doporučuji práci k obhajobě a kloním se k hodnocení výborně.

eVSKP id 158275