FABO, M. Prostředky pro zajištění interoperability Arduino/ESP a ROS2 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2024.
Z odevzdaného díla vyplývá, že něco bylo realizováno. K funkčnosti se ale nemohu vyjádřit a z pozice vedoucího tedy nemohu práci hodnotit lépe než F.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Jde o standardně náročné zadání. Podstatou bylo jakýmkoli rozumným způsobem zajistit a demonstrovat interoperabilitu ROS a ESP. Bylo zvoleno využití Micro-ROS. Výsledek jsem však neměl možnost posoudit. | ||
| Práce s literaturou | - | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Po definitivním ujasnění cílů práce v lednu se student na několik měsíců odmlčel a ozval se až s finálním odevzdaným dílem. | ||
| Aktivita při dokončování | - | ||
| Publikační činnost, ocenění | - |
Kvůli mnoha problémům zmíněným výše a zejména kvůli nejasnému realizačnímu výstupu a velmi špatné citační kázni musím udělit známku F a nedoporučit připuštění studenta k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | |||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Cílem práce bylo: 1) Seznámit se s frameworkem RO2 a vývojovými prostředky pro MCU Espressif (tedy ESP32) 2) Vybrat nebo navrhnout vhodný způsob propojení a protokol mezi MCU a počítačem s ROS2 3) Realizovat toto propojení z bodu 2) a otestovat ho na demonstrační aplikaci Bod 1) se dá pokládat za splněný (i přes to, že se student nezmiňuje o možnosti programovat MCU ESP32 ve frameworku Arduino). Stran bodu 2) student popisuje micro-ROS, stávající řešení, jak zakomponovat MCU do ROS2 systému. Stran bodů 3), student integruje vývojový framework ESP-IDF s ROS2 pomocí 3 bash skriptů, v testovací části popisuje samotnou aplikaci, použití a využití skriptů ale nikoli (nebo jen velmi okrajově). Nejsem si jistý splněním bodů 2) a 3), jelikož se podle mého mělo jednat o integraci na úrovni aplikace, ne jejího vývoje. Jelikož jsou ale v originálním zadání body formulovány velmi vágně, hodnotím tento bod jako "zadání splněno s vážnějšími výhradami". | ||
| Rozsah technické zprávy | Výsledné pdf má 47 stran, z toho 40 stran (nikoli normostran!) textu. Bez detailního zkoumání se domnívám, že práce minimum 40 normostran nesplňuje, ale není ani výrazně kratší. O náplni práce ovšem hovořím dále. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 70 | Práce je členěna na nejvyšší úrovni logicky, u některých subkapitol se dá polemizovat o jejich správném umístění. Samotný text se ale ke konci stává poněkud zmatečným, některé podstatné skutečnosti nejsou dostatečně okomentovány, na druhou stranu jsou hlavně v kapitole 7 popisovány jednotlivé části aplikace do zbytečného detailu i přes to, že pro samotnou práci nemají velkou důležitost. | |
| Formální úprava technické zprávy | 60 | Práce je psaná anglicky, nehodnotím tedy kompletní jazykovou a gramatickou úpravu. Přesto je v práci relativně velké množství překlepů, snadno rozpoznatelných gramatických chyb atp. Na mnoha místech jsou také rozesety odkazy na webové stránky, které snad měly být přepsány do zdrojů(???), ale evidentně k tomu nedošlo. | |
| Práce s literaturou | 10 | Celá práce vychází ze 3 zdrojů, z čehož pouze jediný je vědeckým článkem. Ten se ovšem věnuje předchozí verzi (ROS namísto ROS2) a informace z něj čerpané pro ROS2 tedy platit nemusí a nikde tyto informace nejsou ověřované. V práci jsou na mnoha místech bez bližšího komentáře náhodně "pohozené" odkazy na webové stránky, které zpravidla (ale ne vždy!) souvisejí s tím, co je na daném místě práce probíráno. Toto ovšem v žádném případě nemůže být považováno za dostatečné odzdrojování. Některé informace jsou evidentně neodzdrojované i přes to, že se jsou přejaté. Dva zbývající zdroje byly citované několik dní před odevzdáním. Celkově hodnotím práci s literaturou jako nesmírně nedostačující. | |
| Realizační výstup | 45 | Autor vytvořil jako svůj výstup dva balíky: esp_env a esp_uros. Druhý zmiňovaný balík ale nebyl odevzdán jako příloha práce na server a dá se dohledat pouze hluboko v odevzdaném příkladu. Jádrem balíku esp_env jsou poté tři bash skripty. Technicky jsou skripty popsané do nesmírného detailu, z jejich popisu ani následného příkladu jsem ale nepochopil, jak je prakticky použít. | |
| Využitelnost výsledků | Vzhledem k chybějícímu popisu se obávám poměrně nízké praktické využitelnosti. |
eVSKP id 155181