PROCHÁZKA, M. Řízení modelu protokolem CAN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student k řešení přistupoval aktivně a vykazoval velkou snahu, často konzultoval. Bohužel některé technické aspekty práce mu činily značné potíže a bylo třeba většího vedení a pomoci při řešení. Týkalo se to například koncepční stránky řešení, fungování komunikačního protokolu, použití regulátoru a především algoritmizace a programování. Díky tomu je práce realizována v minimální podobě, která splňuje zadání. Navrhuji hodnocení dobře/C.
Náročnost zadání práce lze označit jako spíše lehčí, a to zejména po stránce odborné. Pro stránce časové bylo o něco složitější, neboť vyžadovalo nastudovat princip protokolu CAN a zejména pak jeho implementaci v procesoru typu ARM. Co se týče splnění zadání, to bylo téměř splněno, avšak výhradu bych měl k tomu jakým způsobem. Student měl za úkol - mimo jiné - navrhnout a implementovat protokol pro řízení podvozku. Podle obrázku 15 a dodanému programu soudím, že se jedná o diferenciální kolový podvozek. Protokol navržený a implementovaný studentem však umožňuje pouze nastavování rychlosti kol na obou stranách podvozku na stejnou hodnotu, tedy není možné zatáčet. To považuji za nedostatek výrazně omezující jeho praktické použití. Další nedostatek shledávám v časování. Robot nejdříve změří 5x vzdálenost k překážce a z ní spočítá průměr, jež se použije k výpočtu akčního zásahu. Jedno měření trvá 0,07 s (v době měření procesor čeká). Toto celé se pak opakuje. Odesílání akčního zásahu na motory se pak děje asynchronně na měření s periodou 0,2 s v nejlepším případě. Zpoždění mezi prvním měřením a akčním zásahem na motorech je tedy variabilní a může být až 0,55 s. Za nejhorší na celé práci považuji její formální zpracování. Práce je napsána stylem který neodpovídá technickému textu. Je psána povětšinou v první nebo druhé osobě množného nebo jednotného čísla činného rodu. Vyjadřování je nepřesné a zavádějící „…robot stále zrychloval a přesto stál na místě…“, místy spíše beletristické „Teď už nám jen chybí zapojení daného snímače.“, „K inicializaci odesílání zpráv, bych řekl toto.“, místy i téměř filozofické „Main.c je hlavní soubor, ve kterém je celá logika a téměř veškeré dění“. Práce obsahuje velké množství stylistických i gramatických chyb (třešničkou je chyba v názvu práce na deskách). Stejně tak i formalit jako je nekonzistentní řádkování a zarovnání odstavců. Ne vždy je také z práce možné pochopit co autor popisuje. Například věta „Nastavuji tedy rychlost přenosu na 1Mbit/s při 8 kHz.“ Až z dodaného kódu lze odvodit, že se jedná pravděpodobně o kmitočet hodinového signálu periferie, který je navíc ale 8 MHz. V kapitole 5.2 se začíná mluvit o použití/nepoužití SpeedRegulatoru, aniž by bylo vysvětleno, o co se jedná. Tristní je i úroveň některých obrázků (namátkou obrázek 4, 13, 16, 17) a grafů. Práci však lze označit za vlastní. Čistý rozsah vlastní práce je asi 18 stran vč. obrázků. Zcela nelogicky je do vlastní práce vložen i seznam obrázků (před kapitolu Závěr) a 4 strany grafů, které by bylo vhodné dát spíše do příloh. Celkovou úroveň práce považuji za nedostatečnou a nesvědčící o bakalářských schopnostech studenta. Navrhuji hodnocení 40b / F.
eVSKP id 66406