KOPIC, J. Přenosné zařízení pro měření impedancí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student Jan Kopic pracoval na návrhu a realizaci pokročilejšího impedančního analyzátoru (klasifikovatelného jako přenosný) s grafickou interpretací měřených hodnot (kmitočtová závislost modulu a fáze impedance). Takové zařízení není v současné době, vyjma velmi drahých stolních analyzátorů (např. Agilent 4294A), dostupné na trhu. Student se rozhodl zpracovat koncept nezávisle na omezeném výběru diskrétních měřících jednotek propojitelných s mikropočítačem, protože jejich vlastnosti nevyhověly předpokládanému účelu (rozsahu modulu měřených impedancí a šířce pásma), a navrhl vlastní analogovou část z diskrétních prvků a bloků (generátor, detektor, zesilovače a převodníky, atd.), které musí koordinovaně spolupracovat (jinak řešeno kompletně v integrovaném obvodu). Počáteční studie a experimenty poukazovaly na slibné výsledky a bylo vyzkoušeno několik metod měření. I přes dostatečné časové rezervy se bohužel druhá fáze a finalizace potýkala s neustálými problémy s dodávkami správných komponent a prvků běžně nedostupných v tuzemsku (časté rušení položek z objednávek dodavatelem a jejich složitá náhrada jinými typy v již navržených podkladech nebo i vyrobených deskách), a komplikacemi způsobenými dodatečnými problémy, které jsou na takto složitém zařízení zásadní, a se kterými se nepočítalo. Bez kompletního HW, schopného alespoň základního provozu, se velmi zdržel vývoj a odlaďování SW a značný čas si vyžádalo hledání a oprava asi 20% přerušených prokovů u finální desky (pravděpodobně poškozené dopravou) a opakované oživování analogové části, kde docházelo k největším problémům. Díky tomu není ještě vyřešena řada někdy užitečných detailů především na straně obslužného SW a uživatelského rozhraní. Zadání v doslovném smyslu lze považovat za splněné, zařízení je schopno provozu, ale zasloužilo by další úpravy a dokončení. Nutno podotknout, že na vývoji podobných zařízení (profesionálních analyzátorů) pracuje řadu měsíců celý tým a řeší se několik prototypů a verzí (student stihnul realizovat asi 4). Proto sám uznávám, že jsem neodhadnul zvýšené nároky, zajisté kladené i na zkušené vývojáře při konstrukci takového zařízení, i když student rychle do problematiky proniknul a ukázal se jako velmi schopný. Student sám osobně odvedl enormní množství práce, kterou pravidelně konzultoval, problémy diskutoval, dokládal a řešil (většinou úspěšně). Student trval na ponechání realizačního charakteru diplomové práce i v Covidové situaci (bez možnosti využívat laboratoře pracoviště) a odváděl prakticky veškerou práci v amatérských podmínkách pouze s počítačem, starým osciloskopem a páječkou. Tomu odpovídá i stav výsledku. Rozvolnění poměrů před několika týdny již nemohlo mít na stav řešení velký vliv. V oblasti a problematice specifického řešení se student spolehlivě orientuje a své práci se věnoval systematicky s obrovskou trpělivostí a odhodláním. Písemná část práce, kde popisuje postup návrhu a realizace klíčových částí, výběr komponent a rozbor problémů, vykazuje profesionální zpracování a minimum formálních nedostatků. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji hodnocení B/85b.
Předložená diplomová práce si klade za cíl návrh a realizaci přenosného, bateriově napájeného zařízení pro měření impedancí. V úvodní části práce jsou stručně představeny metody měření impedance, na trhu dostupné měřící laboratorní přístroje a integrované obvody určené pro měření impedancí. Následuje samotný návrh obvodového zapojení impedančního analyzátoru včetně výběru obvodů pro jednotlivé funkční bloky, řídících a ostatních podpůrných obvodů. Samostatná kapitola je pak věnována zpracování a zobrazení změřených dat. Závěrečná část práce je věnována praktické realizaci zařízení a zhodnocení dosažených výsledků. Veškeré kroky jsou v práci pečlivě zdůvodněny a případně vhodně doplněny o vysvětlující obrázky, tabulky či výpočty. Práce s citovanou literaturou je též na vynikající úrovni. Práce je psána systematicky, logicky a obsahuje minimální množství překlepů a nejasností. V důsledku epidemiologické situace se student při praktické realizaci potýkal s komplikacemi, kdy docházelo k výpadkům skladových zásob součástek a přístup do školních laboratoří a dílen byl omezený. Již tak nepříznivé situaci nepřispěly ani poškozené prokovené spoje na profesionálně vyrobené desce plošných spojů. Nelze jednoznačně posoudit, jestli měl student dostatek času na nápravu vzhledem k odvedenému množství práce. Měřící část zařízení je funkční, ale evidentně by vyžadovala ještě další revizi zapojení. Dle slov autora je ovládací uživatelské prostředí ve stádiu vývoje a není příliš uživatelsky přívětivé. Funkce zařízení byla ověřena pouze pro některé obvodové prvky. Ostatní body zadání byly splněny. Spotřeba zařízení je poměrně vysoká, nicméně vzhledem k výše uvedeným komplikacím tento fakt nepovažuji za zásadní, jelikož samotná funkce zařízení není postižena. Nad těmito faktickými negativy bych ale chtěl vyzdvihnout značný rozsah práce a především množství odvedené práce na realizovaných vývojových prototypech. Celkově diplomovou práci hodnotím 89 body a známkou B.
eVSKP id 133604