SAŇÁK, S. Optimalizace skeletu kabiny traktoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Řehák, Kamil

Diplomová práce pana Saňáka je zaměřena na optimalizaci skeletu kabiny traktoru. V rámci řešení diplomové práce se student věnoval rešeršní činnosti v oblasti odpružení kabiny traktoru, tak i sedadlu řidiče. Rešeršní činnost je vykonána na dobré úrovni, počet použitých zdrojů považuji za adekvátní, avšak některé oblasti by bylo vhodné rozšířit. Kromě cílů práce v podobě modální a harmonické analýzy se student věnoval i zkoušce ROPS, a to jak z pohledu rešerše, tak i numerické simulace. Zkouška ROPS je z pohledu optimalizace kabiny traktoru klíčová, a proto i v rámci práce byla věnována pozornost optimalizaci návrhu právě za účelem splnění této zkoušky. Optimalizovaný skelet byl následně použit pro modální a harmonickou analýzu. Oproti zkoušce ROPS je však tato problematika zpracována na nižší úrovni, avšak nikterak to neovlivnilo dosažení optimalizovaného skeletu kabiny. Z pohledu splnění cílů práce je nutné zmínit, že cíl v podobě porovnání dat z obou dosažených přístupů nebylo možné splnit v plánovaném rozsahu, jelikož analyzovaná kabina traktoru není sériovou kabinou, z tohoto důvodu byl vykonaný technický experiment využit pouze jako vstup pro harmonickou analýzu. Práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci, student v rámci zpracování prokázal schopnost aplikovat nabyté znalosti na novou problematiku. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Diplomová práce pana Saňáka se zabývá optimalizací skeletu kabiny traktoru. Věcná část je obsažena na 128 stranách, přičemž rešeršní části je věnováno 47 stran. V úvodu práce je vhodně rozebrána motivace, dokládající důvod potřeby skelet kabiny optimalizovat. Následně je navázáno samotným odpružením kabiny a sedadla, které významně ovlivňuje komfort a v konečném důsledku i bezpečnost posádky. Kapitoly představují dobrý přehled o dané problematice, jež je doplněn o studie. Poslední část rešerše se věnuje statickému testování skeletu kabiny zkouškou ROPS, užívané s cílem validace míry bezpečnosti. Jelikož se touto zkouškou zabývá převážná část DP, postrádám zde uvedení více detailních informací, jako jsou například velikosti příložek, charakter zatěžování zatěžování, způsoby vyhodnocení. V praktické části se student nejprve zaměřuje právě na numerickou simulaci zkoušky ROPS. Popis tvorby výpočtového modelu je dostatečně detailní a dává přehled o vykonaných krocích. Jako přínosnou shledávám náhradu silentbloků, přičemž tuhost nahrazujících pružin byla stanovena na základě dílčí numerické simulace. Není mi však příliš jasné, z jakého důvodu jsou natolik odlišné průběhy tuhostních charakteristik reálné a virtuální pružiny v podélném směru zatěžování. Z hlediska strategie výpočtového modelování student vhodně přistoupil k řešení dané problematiky a nejprve vykonal dílčí zátěžné kroky separátně a až po jejich splnění realizoval všechny kroky za sebou, vždy vycházející z již zplastizovaného stavu. Úpravy konstrukce skeletu s cílem vyhovění podmínkám ROPS považuji za adekvátní, vždy je však nutné zvážit možnou kolizi s navazujícími komponenty. Pozitivně hodnotím úroveň zpracování obrázků, které jsou přehledné a umožňují čtenáři zorientování se v kritických oblastech. V rámci následné modální analýzy jsou porovnány přístupy s uvažováním a bez uvažování předepnutí šroubů, postrádám zde však popis modelu silentbloků. Harmonická analýza využívá data z vykonaného technického experimentu na jiném traktoru, avšak úroveň této kapitoly nedosahuje takové kvality jako předchozí analýzy. Práce je psána čtivou formou, úroveň sráží nevyváženost komplexity jednotlivých analýz. Relevanci a množství použitých zdrojů lze považovat za adekvátní. Celkově lze říci, že výsledkem této práce je skelet optimalizovaný pouze po stránce statické, který je následně ověřen pomocí modální a harmonické analýzy. Jako hůře splněný cíl hodnotím porovnání dat z obou dosažených přístupů (experiment vs. výpočet), kdy student spíše využil data z technického experimentu pro numerickou simulaci, a tedy nebylo možné data navzájem porovnat. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 154025