SOVÍČEK, F. Novostavba na Kraví hoře v Brně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.
Studentský projekt se bohužel, navzdory slibným zábleskům v počáteční fázi, v průběhu práce stále více stával obyčejným, nepříliš inovativním projektem. Fenomén pozemku na hranici mezi zahrádkami a neregulovanou centrální částí Kraví hory byla v práci zkoumána na samém začátku, ale časem vyšuměla do ztracena. Původní myšlenky na spojení soukromí zahrádek se samotnou budovou a ulicí jako veřejně přístupným prostorem na západě nebyly v práci dále rozvíjeny, nebo byly rozvíjeny příliš málo. Místo toho vznikla poměrně klasická stavba, v níž se naštěstí podařilo zachovat rozmanitost členění budovy na tři hlavní části, rozmanitost podřízenou na jedné straně stávajícímu okolí a na druhé straně podmínkám oslunění. Práce zajímavě pracuje se změnou konstrukčního systému, změnou, která má posílit koncept rozdělení budovy. Je škoda, že tato skutečnost nebyla v návrhu výrazněji prezentována. Totéž platí i o způsobu protipožárního zabezpečení budovy. Co mi v projektu také chybí, je prezentace toho, jak budova působí v kontextu Kraví hory jako celku. Student totiž v průběhu práce provedl řadu vizualizací expozice Kraví hory z různých částí města, ve kterých hledal podle něj správné měřítko stavby. Tyto pracovní vizualizace bohužel do odevzdaného návrhu nezahrnul. Dispozice jsou sice dobře vyřešeny, ale jejich prezentace už ne. Je škoda, že nejsou v půdorysech zvýrazněny soukromé a veřejné prostory, které odpovídají hlavnímu členění budovy na tři části. Je třeba poznamenat, že student během práce na projektu vytvořil celou řadu různých variant uspořádání studentských pokojů, z nichž pouze některé byly prezentovány v konečném návrhu. Terén ve výkresové dokumentaci prakticky není řešen, což je obzvlášť bolestné, protože prostor parkoviště a prostor zahrady tvoří jeden slibný celek, ale v prezentaci návrhu to není vidět. Texty jsou slabší. Převážně jen popisují to, co vidíme na výkresech. Graficky by práce měla být rozhodně propracovanější.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | D | Student mohl pracovat více. Mohl se pokusit proniknout do tématu více do hloubky. Návrh na umístění studentské koleje na Kraví hoře to vyžadoval. |
Filip Sovíček předkládá vyspělý návrh novostavby kolejí na Kraví hoře, jenž odpovídá rozsahem i kvalitou závěrečné bakalářské práci. Projekt doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Filip umisťuje novostavbu vysokoškolských kolejí na pozemek stávajících garáží a parkoviště na rozhraní mezi zahrádkářskou kolonii a sportoviště Kraví hory. Argumentace v textu, proč právě koleje na tomto místě, působí přesvědčivě a přesvědčivý je i plán širších vztahů, kde jsou vyznačeny okolní univerzity. Kraví hora navíc studentům poskytuje i další služby v podobě sportovního vyžití a komfort okolních parků. Společně s autorem se domnívám, že takto lukrativní parcela je mnohem lépe využita veřejnou funkcí kolejí, než exkluzivním bydlením. | |
| Provozní řešení | B | Budova je trojtrakt, vychází tedy z obvyklé organizace stavebního typu kolejí. Západní trakt obsahuje standardní jedno a dvoulůžkové pokoje se zázemím. Východní trakt pak méně obvyklé „friends pokoje“, spíše malé sdílené byty s poměrně hlubokými dispozicemi, které ještě rozvedu v části Architektonické řešení. Koleje jsou s hlediska dedikované plochy velkoryse vybaveny sdílenými studovnami a kuchyňkami s jídelnami, což kvituji. Velkorysost už dle mého názoru nabývá spíše excesivních rozměrů v 2NP, kdy propojená kuchyně, jídelna a společenská místnost mají plochu téměř 170m2. Vyvstává potom otázka, zda by studenti na kolejích neuvítali i jiné společné služby a prostory, nad rámec jídelen, obzvlášť, pokud je na to prostor. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Technicko-konstrukční řešení je standardní a funkční. Student by měl při obhajobě rozvést koncepci únikových cest. Na fasádě je jedno schodiště, které lze při adekvátním pojednání přilehlých konstrukcí považovat za chráněnou únikovou cestu. Chodby vzhledem k průběžnému schodišti chráněnou cestou být nemohou, respektive by situace vyžadovala specializované řešení. Zda v této konfiguraci budou únikové vzdálenosti vyhovovat, by měl posoudit specialista. Student by si měl být alespoň vědom možných problémů a jejich řešení. | |
| Architektonické řešení | B | To co návrh odlišuje od stavebního typu kolejí, tak je známe z brněnských kampusů 2. pol. 20 stol. je především východní trakt, který zajímavým způsobem spojuje architektonickou formu s úvahou o proslunění a typem studentského bydlení v podobě „friends pokojů“. Potenciál této myšlenky byl však naplněn pouze z části a k přesvědčivosti by vyžadoval ještě kus „architektonické práce“. Dispozice bytů jsou poměrně hluboké a v některých případech připomínají developerské bytové projekty. I přes snahu dostat do pokojů více světla, je zde několik pokojů, které zvolené formální řešení naopak přistiňuje. Navíc, nejčastěji právě tyto přistíněné pokoje nabývají poměrně extrémních trojúhelníkových tvarů v půdoryse. Za další pěkný nápad považuji průběžné schodiště, které vizuálně propojuje chodby v jednotlivých úrovních: „Chodba je způsob, kterým se studenti dostávají z jednoho místa na druhé. Rovněž je to způsob, kterým může život společenských místností prostupovat až k soukromí jednotlivých pokojů“, píše autor. Můj dojem je, že potenciál této úvahy mohl být při usilovnější práci s prostorem naplněn radikálněji, snad také v souvislosti s hloubkami bytů a požárním řešením. | |
| Formální úroveň | A | Projekt je zpracován na odpovídající formální úrovni |
eVSKP id 159625