RYBNÍČEK, M. Enviromentální centrum ve Vyškově [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.
Student se ujal řešeného tématu možné výstavby komunitního centra ve vyškov-ských zámeckých zahradách osobitým a svérázným způsobem. Práce se vyznačuje důkladnou analytickou fází s detailními rozbory území, vlastní návrh potom respektuje realitu současného stavu řešeného prostoru. Výsledný návrh řešení prokazuje jasnou představu autora o navrhované struktuře a jednoznačnou snahu uplatnit v území architektonické prvky blízké autorovu vnímání. Za nesporný klad koncepčního přístupu lze považovat odvahu vstoupit do řešeného území s návrhem jasně odrážejícím principy soudobého architektonického výrazu, progresivních konstrukcí a stavebních technologií, nicméně nepopiratelně respektujícím architektonickou tradici minulých staletí v bezprostřední blízkosti. Ve výsledku nám autor předkládá práci promyšlenou, propracovanou do podrobnosti a prezentovanou v kvalitě odpovídající nárokům diplomového projektu. Otázka: Může autor popsat, jak se do výsledného návrhu propisují počáteční koncepční úvahy o zeleni v areálu – volba rostlinných druhů, jejich prostorová organizace, formální úpravy krajinářského rázu a podobně? Z čeho koncepce ozelenění území vychází a na co případně reaguje či upozorňuje?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | Student Bc. Maxmilián Rybníček prokázal při řešení bakalářské práce samostatnost nezbytnou pro odbornou činnost koncepčního pracovníka, schopnost orientovat se v řešené problematice a správně fázovat jednotlivé kroky vedoucí k vyřešení úkolu. Přístup studenta je proto možné popsat jako samostatný, uvědomělý, svědomitý. |
1. Urbanistické řešení V základním situačním výkresu jsou jasně a přehledně znázorněna východiska, na kterých je postaven celý urbanistický návrh řešení. Tento reaguje na historický kontext struktury zámecké zahrady i na danosti dnešní organizace a struktury okolní zástavby. 2. Architektonické řešení Nabízí jedno z možných řešení, z hlediska hmotového konceptu a architektonických forem přináší zajímavou variaci zástavby, na jedné straně reagující na přísnou formální strukturu manýristické zámecké zahrady, na straně druhé aplikující soudobé trendy architektury a stavebnictví v rovině materiálově-konstrukční, výrazové či estetické. 3. Provozní řešení Provozně-dispoziční řešení je v zásadě možné a funkční. Pro snadnější orientaci bych doplnil výkresy půdorysů schématy, kde se konkrétní segment nachází v celém komplexu. Přinejmenším by bylo vhodné půdorysy 1. NP doplnit zákresem navazujícího venkovního parteru, což by rovněž zjednodušilo orientaci. Východní křídla komplexu jsou v zákresech hmotově-objemové koncepce spojena do jedné hmoty, nicméně v půdorysných schématech je centrální zastřešený průchod mezi křídly vynechán. 4. Technicko-konstrukční řešení Konstrukční a materiálové řešení návrhu je v zásadě promyšlené, přejímá principy dřevostavby z prvků STEICO v kombinaci s konstrukčními prvky železobetonovými. Některé momenty ale mohou vyvolávat otázky k diskusi, jako například, zda je nutná a ekonomicky přiměřená tepelná izolace střešního pláště o mocnosti cca 900 mm, zda jsou nutné podesty schodišťového tělesa o celkové skladbě tl. 700 – 750 mm a podobně 5. Formální úroveň Grafické a adjustační řešení práce je celkově na dobré úrovni. Porozumění autorovy koncepce napomáhají především vizualizace, které přesvědčivě demonstrují jak celkový objemově-prostorový koncept, tak i formální a estetické záměry. Naproti tomu poněkud schematicky vyznívají zákresy půdorysů a řezů, které by s ohledem na komorní rozsah úlohy mohly být propracovanější. Autor nabízí možný a logicky funkční koncept nové zástavby v území, vycházející zjevně jak z principů tradičních forem dané lokality, tak z možností a standardů soudobé architektonické tvorby. Náležité prezentaci záměru by prospělo více pozornosti věnované grafickému propracování.
eVSKP id 159468