ŠIKYŇOVÁ, S. Vliv mechanické komprese dolních končetin u rizikových pacientů s epilepsií na charakteristiku signálu invazivního stereo-EEG záznamu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu stereo-EEG signálů u pacientů s farmakorezistentní fokální epilepsií, konkrétně na vliv mechanické komprese dolních končetin (MKDK) na kvalitu záznamu a detekci epileptických biomarkerů. Téma je aktuální, klinicky relevantní a vhodně zvolené vzhledem k praxi na jednotkách intenzivní péče a epileptologických centrech. Teoretická část práce přehledně popisuje metodiku stereo-EEG, základní charakteristiky těchto signálů, interiktální biomarkery epileptické aktivity i principy a přínosy MKDK pro prevenci hluboké žilní trombózy. Práce se opírá o 49 literárních zdrojů, převážně z odborných časopisů. Cílem praktické části bylo ověřit, zda použití MKDK ovlivňuje kvalitu stereo-EEG signálů, a tím i možnosti plánování resekce epileptické zóny. K vyhodnocení byly použity příznaky běžně aplikované v analýze EEG signálů, včetně frekvence výskytu epileptiformních výbojů a vysokofrekvenčních oscilací. Důležitým omezením je rozdílná vzorkovací frekvence mezi záznamy pořízenými v klidu a během komprese, což podstatně komplikuje přímé srovnání. Některé statistické významné rozdíly v příznacích jsou pravděpodobně způsobeny potlačením některých frekvenčních složek při podvzorkování. Z práce není zřejmé, proč se ke snímání se dvěma různými vzorkovacími frekvencemi přistoupilo a zda tomu nešlo předejít. Počet subjektů je velmi nízký, ačkoli lze chápat omezení vyplývající z klinické dostupnosti dat. Tabulky 5.3 a 5.6 obsahují zjevně identické hodnoty mediánu a IQR pro obě porovnávané podmínky (klid vs. komprese), což vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtů nebo prezentace dat. Obrázek 5.2 neodpovídá údajům uvedeným v Tabulce 5.3, což by si zasloužilo vysvětlení nebo opravu. K formální stránce práce nemám větších výhrad. Studentka V práci prokázala schopnost orientovat se v problematice stereo-EEG signálů. Výsledky analýzy nasvědčují tomu, že použití MKDK nemá negativní vliv na kvalitu EEG signálu ani na detekci epileptických markerů, což podporuje její širší využití v klinické praxi. Přesto je třeba upozornit na metodologická omezení, zejména malý počet pacientů a rozdílné podmínky záznamu. Přes uvedené výhrady považuji práci za přínosnou a doporučuji ji k obhajobě.
Diplomová práce Soni Šikyňové se zabývá vlivem mechanické komprese dolních končetin na charakteristiku intrakraniálních EEG záznamů. Práce se zaměřuje na rizikové epileptické pacienty. Práce je členěná do 5 logicky oddělených kapitol. Rozsahově je práce velmi podprůměrná. Obsahuje pouze 37 normostran (Úvod–Závěr). Teoretická část je popsána na 12 stranách. Práce obsahuje stručný úvod, který je pro pochopení problematiky plně dostačující. V úvodu se vyskytuje tvrzení, které není podpořené žádným zdrojem: ,,IPC má oproti kompresným pančuchám rad výhod.“. Práce s citacemi je podprůměrná, např. celá kapitola 1.2.1. je čerpána z jednoho zdroje (2020), což by bylo vhodné podpořit i nějakými jinými studiemi, pokud existují. Jinak práce obsahuje 49 citací s převážně aktuálními zdroji. V celé teoretické části se často vyskytují odstavce, které nemají uvedený zdroj, i když se v nich zmiňuje autorka práce o faktech. Již v úvodu se vyskytují zkratky jako např. EZ, které zde nemají vysvětlení. Také zde chybí u vysvětlivek zkratek jednotná forma (jednou je jen uvedená zkratka, podruhé i s angl. originálním textem). Některé zkratky jsou zde vysvětleny vícekrát, např. SOZ. Vyskytují se zde zkratky v názvech kapitol, např. 3.2.1. IPC….. Rešerše je stručná, ale ve spoustě tématech výstižná. Zde mi chybí rozbor fyziologického vzniku epileptického záchvatu a konvenční metody určení epileptického ložiska a také více objasnit a rozvést kapitolu 3.2.1., která má podpořit použití IPC metody u pacientů s faramkorezistentní epilepsií při stereo-EEG monitoringu. V této kapitole je k této problematice uvedena jen jedna věta citovaná třemi publikacemi. Jazyková úroveň práce je dobrá. V technické zprávě by se ale neměli vyskytovat řečnické výroky jako v kapitole 1.2 „hovoríme, že ide…..“ nebo v diskusi „môžeme povedať“. Praktická část je velmi slabá a z celkových 13 stran je aplikovaná metodologie pouze na 2 úvodních stranách. Zbytek stran 27-37 považuji za teoretické vysvětlení metodologických postupů. Popis metrik bych očekával rozepsané v teoretické části namísto v praktické. Z textu není jasné, jaké metody jsou využity. V praktické části chybí zmínka o informovaném souhlase a etické komisi. Chybí citace k výrobcům elektrod DIXI Medical a Alcis. Kapitola předzpracování je velmi stručná a vyvolává spoustu metodologických otázek, např. na základě čeho byly vybrané 30minutové úseky? Proč byly a na základě čeho byly převzorkovány signály? Jaká metoda k převzorkování byla použita? Dále kapitoly 4.4., zde není uvedeno, proč výsledné periodogramy byly průměrovány a jakým způsobem? Proč bylo pro pásmo 100-500 Hz zvolen krok 25 Hz a jaký je kontext v téže větě? V teorii mi chybí vysvětlení univariačních a bivariačních příznaků, o kterých se studentka zmiňuje až v kapitole 4.5. V praktické části se obecně vyskytují pojmy, které nejsou uvedeny do souvislosti s teoretickou částí, např. IQR (medzikvartálny rozsah) nebo DelgadoBonal2019. V celé praktické části chybí výstižné obrázky nebo diagram, který by mohl pomoci lépe vyjádřit metodologický postup. V rámci popisu datasetu (4 pacienti) bych spíše očekával tabulku s vyjadřovanými parametry. Např. těžko se mi představuje průměrný počet 14 ± 4 elektrod na pacienta. Chybí mi křížové odkazy na zmiňované kapitoly v textu např. v kapitole 5.3.1. není křížový odkaz na kapitolu 4. Tabulka 5.3. obsahuje stejné hodnoty jak pro klid, tak pro kompresy, což je z mého pohledu nejspíš neúmyslná chyba studentky. Dále nerozumím jednotce „nats“ v odstavci 5.3.3. uváděné v souvislosti s veličinou RelEn. Obrázek 5.3. působí vizuálně s nevhodnými čarami a dodává dojem psaní na poslední chvíli. Tabulka 5.6 opět obsahuje stejné hodnoty pro obě skupiny. Postup výpočtu síly testu v kapitole 5.4 by měl být uveden v teorii, a ne ve výsledcích práce. Diskuse práce spíše popisuje výsledky práce a je zde uveden odstavec, který patří do závěru práce. V závěru bych poslední větu s prohlášením o využití AI k implementaci algoritmů uvedl spíše v úvodu metodologie. Z formálního pohledu je práce průměrná. Odkaz na obr. 1.1 je mnohem dříve než samotný obrázek, což mne nutí při čtení listovat a vracet se zpět do textu. Práce má velmi zajímavé téma a může být v budoucnu přínosná pro pacienty s epilepsií, ale celkově na mne působí, jako by byla sepsána ,,horkou jehlou“, viz. připomínky v hodnocení. Ačkoliv práce splňuje všechny body zadání, spoustu věcí zde není popsáno podrobněji nebo zde chybí vysvětlení použití, což odkazuje i na malý rozsah (37 normostran). K práci nejsou přiloženy žádné přílohy a v práci není uveden seznam zkratek. Vzhledem k vážným nedostatkům práci hodnotím 60 body D.
eVSKP id 167534