BUKVIŠOVÁ, Z. Modelování rychlých přechodných dějů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Předložená diplomová práce se zabývá modelováním modelováním rychlých přechodných dějů spojených se vznikem a šířením spínacích a atmosférických přepětí. Cíle práce definované v zadání směřovaly k vytvoření modelu části elektrizační soustavy, ve kterém bude možno analyzovat úroveň přepětí v jednotlivých místech a bude moci sloužit jako podklad pro studii koordinace izolace. Práce má z velké části rešeršní charakter, především tam, kde se podrobně zabývá modelováním jednotlivých komponent – elektrických zařízení - sítě v programu EMTP ATP. Autorka zpracovala poměrně široké spektrum dostupných zdrojů a analýzu jednotlivých dílčích modelů provedla velmi důkladně a pečlivě včetně způsobu jejich parametrizace a způsobu použití v simulacích. To vše je provedeno s odpovídající grafickou i formální úrovní a velmi chválím i srozumitelný jazyk bez gramatických chyb. Jedinou výtku lze mít k poněkud nejednotné symbolice, kdy použité symboly v rovnicích nejsou totožné s těmi v textu nebo v seznamu v úvodu práce. Praktická část práce je věnována matematickému modelu elektrické sítě terciáru transformátoru přenosové sítě, ve kterém jsou využity jednotlivé modely pro simulaci vzniku a šíření spínacích a atmosférických přepětí. I tady pracovala autorka pečlivě a systematicky a na základě získaných výsledků provedla i kvalitní rozbor jednotlivých vlivů na průběh a úroveň přepětí v jednotlivých místech modelované sítě, což považuji za prokazatelný přínos k řešené problematice. Je zřejmé, že autorka odvedla značné množství práce - důkladně se seznámila jak s prostředím simulačního programu, tak s fyzikální podstatou elektromagnetických přechodných dějů. Systematický a odpovědný přístup k řešení zadaného problému prokazovala i při prezentaci dílčích výsledků své práce během diplomních seminářů a splnila tak zadání ve všech jeho bodech.
Posuzovaná práce se primárně zabývá poměrně složitou problematikou simulace rychlých přechodových jevů se zaměřením především na spínací a atmosférická přepětí. Výsledkem práce je popis problematiky a okolností souvisejících s výběrem vhodných modelů vedení pro jejich uplatnění při simulaci rychlých přechodových jevů a jejich šíření, včetně detailního popisu jejich nastavení. V práci uvedené poznatky jsou pak prezentovány při simulaci spínacích a atmosférických přepětí vznikajících na terciální straně transformátoru 400/110/10,5 kV vybaveného jak kompenzační tlumivkou tak rektorem. Pro modelování této části sítě byl zvolen program EMTP-ATP jehož prostředí a způsob nastavení jednotlivých prvků soustavy je velmi detailně popsán. Výsledkem této praktické části je studie úrovní vznikajících spínacích a atmosférických přepětí ve vybraných místech soustavy 10,5 kV. Kladně hodnotím zejména studii spínacích přepětí s ohledem na proud useknutí, který respektuje reálné poměry v síti. Další přínosnou částí je z mého pohledu studie dvou modelů svodičů přepětí, které jsou v práci detailně popsány včetně jejich způsobu nastavení a implementace do simulačního programu. Součástí této kapitoly je i vzájemná konfrontace jejich zbytkového napětí s ohledem na předpokládané parametry svodiče, na základě čehož byl vybrán vhodnější model. Naopak méně kladně pak hodnotím nesrozumitelnost a nejednoznačnost některých pasáží práce, které mnohdy pokládají více otázek než odpovědí. Právě tyto nepřesně formulované pasáže mnohdy zbytečně snižují srozumitelnost vysvětlovaného tématu. Dle mého názoru rovněž autor v některých případech až přehnaně detailně popisuje způsoby nastavení jednotlivých modelů, které jsou ze své podstaty zřejmé. Uvítal bych spíše detailní popis analýzy jednotlivých prvků s názorným příkladem jejich vhodného/nevhodného využití při řešení vybraných praktických problémů. Podobně i u kapitoly 5.3 postrádám finální zhodnocení výsledků prezentovaných v obrázku 5.7 s ohledem na analytické řešení. Z celé této kapitoly není jednoznačně zřejmé, který z modelů se pro daný problém chová nejvěrněji, což značně snižuje její přínos. I přes uvedené výtky hodnotím práci kladně a doporučuji ji k obhajobě. Připomínky k práci: - v seznamu symbolů: nejsou všechny impedance značeny jako komplexní čísla - str. 13, některé indexy veličin jsou chybně uváděny - chybná formulace na str. 22: "bezeztrátovost lze počítat vložením ekvivalentní rezistance doprostřed a na oba konce vedení" - značení činitele tlumení a vlnové konstanty šíření je shodné, není zřejmé zda se jedná o stejnou proměnnou či se jedná o chybu - popis jednotek veličin vzorců v textu považuji za nevhodné
eVSKP id 102545