HORSÁK, L. Optimalizace tvaru háků v pecích petrochemického průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.

Posudek vedoucího

Nekvasil, Richard

Diplomant Libor Horsák ve své práci detailně popsal problematiku pecí, zejména se zaměřil na zatěžování háků, které jsou vystaveny vysokým teplotám. Na základě zkušeností ze zaměstnání zhodnotil běžně používané postupy návrhu háků a provedl jejich optimalizaci pomocí vlastně vytvořené metody konečných řezů, kterou pak porovnával s výsledky analýz pomocí MKP. Výsledky jeho práce mají významný vliv z hlediska řešení problematiky creepového poškozování částí pecí, které nejsou doposud důkladně prozkoumány. Student splnil veškeré body zadání diplomové práce, která je po své obsahové i grafické stránce zpracována na velmi vysoké úrovni. Práce byla velmi obtížná se zaměřením na nalezení optimální geometrie háků pracujících za extrémně vysokých teplot. Zejména pracné bylo vyvinutí metody konečných řezů, kterou je možné analyzovat rozložení zatížení a následně napjatosti v háku. Práce byla pojata správně a velmi zdařile. Pro její řešení bylo využito moderních nástrojů, které jsou v současné době hojně využívány i v praxi. V průběhu zpracování diplomové práce projevoval diplomant aktivní zájem o řešenou tématiku, prokázal samostatnost a schopnost řešení konkrétních problémů.

Posudek oponenta

Vejvoda, Stanislav

Diplomová práce má 12 kapitol včetně úvodu, seznamu literatury a seznamu použitých veličin. Téma diplomové práce je velice aktuální. Provozní podmínky háků za podmínek creepu jsou velice složité a je třeba jim věnovat pozornost, neboť bez jejich znalosti nelze optimalizovat tvar a plochy průřezů jednotlivých částí háků, nesoucích had potrubí v peci. Z diplomové práce je vidět, že pan Bc. Horsák pracuje v oblasti navrhování zařízení pro petrochemický průmysl. To mu umožnilo přesněji definovat postup řešené problematiky. Oceňuji proto zejména 8. kapitolu, zabývající se výpočtem teploty háku. Rozložení teploty v objemu háku je důležité pro určení dovolených napětí v jednotlivých oblastech háku. Závislost teploty na délce háku, uvedená na grafu 21 nemusí být dostatečně konzervativní při zvolené teplotě 100 oC v místě uchycení háku na stěnu pece. Je zřejmé, že této skutečnosti si je diplomant vědom. Správný je také závěr diplomanta k použití metody konečných prků při výpočtu napjatosti v háku. Při tomto výpočtu je třeba zohlednit, že část objemu háku je namáhá v oblasti creepu a podle toho volit visko-plastický model materiálu. Díky svému profesnímu zaměření diplomant vypracoval podrobný přehled typů používaných háků a správně se zaměřil pouze na analýzu jednoho z nich, který má složitější tvar. V diplomové práci uvádí, že na výrobu háků pro pece, pracujících až za teplot 1200 oC se používá chromniklová slitina, škoda, že neuvedl její chemické složení. Kapitola 5. diplomové práce je věnována metodě konečných řezů. Hák byl rozdělen na 6 oblastí, bohužel bez respektování silového toku. Na str. 40/87 jsou sečteny kvadratické momenty plochy průřezu. Toto by bylo možné, pokud by jednotlivé plochy byly na sobě pouze položeny, aniž by mezi sebou přenášely smyk. Hák by bylo možné rozdělit na oblasti za předpokladu respektování silového toku a vazeb mezi oblastmi. Při použitém dělení na oblasti nemohlo být dosaženo souladu s výsledky získanými metodou konečných prvků. Tvrzení, že neexistuje fyzikálně podložená teorie tečení, viz str. 54/87, by asi nepotěšilo pracovníky Ústavu fyziky materiálu AV ČR, kteří se dlouhodobě problematikou creepu zabývají. Diplomová práce je graficky a jazykově na vysoké úrovni. Celkově hodnotím předloženou diplomovou práci jako velmi dobrou. Pokud předloženou diplomovou práci obhájí, doporučuji, aby mu byl udělen titul Ing.

eVSKP id 28610