ZUBAĽ, F. Porovnání MKP modelů pomocí 1D a 2D elementů použitých při výpočtu flutteru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Šplíchal, Jan

Předložená diplomoví práce se zabývá možnostmi MKP simulaci aeroelastických jevů, konkrétně třepetání (flutter). V teoretické části autor zpracoval přehled aeroelastických jevů a podrobněji se věnoval aeroelastickému jevu třepetání. Tyto kapitoly jsou velice podrabně a přehledně zpracovýny. Praktická část práce je pak zaměřena na tvorbu systémového CAD molu křídla, z kterého pak vychází oba MKP modly, jeden za pomoci 1D elementů a druhý s využitím 2D elementů. Práce ukazuje nezbytné kroky k naladění těchto MKP modelů a následné stanovení kritické rychlosti třepetání. V závěru této práce jsou oba modely porovnány, a to nejen z hlediska výsledných rychlostí ale i z hlediska náročnosti přípravy dat obou modelů a jejich sladění s výsledky pozemní rezonanční zkoušky. Studen splnil všechny body zadaní, pracoval samostatně s využitím konzultací s vedoucím práce.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Navrátil, Jan

Student se ve své diplomové práci zabýval problematikou tvorby MKP modelů s různou úrovní složitosti, jejich následnou aplikací v numerické analýze odolnosti vůči flutteru a zhodnocení vlivu konkrétního modelu na dosažené výsledky. Práce začíná velmi dobře zpracovaným úvodem do základů aeroelasticity a flutteru. Tento úvod poskytuje čtenáři nezbytné poznatky z této oblasti a usnadňuje mu orientaci v problematice. V další části práce se věnuje samotné tvorbě dvou typů MKP modelů, kdy základ pro jejich tvorbu je položen vytvořením systémového modelu křídla. Ten pak dále slouží ke stanovení nezbytných charakteristik – kvadratických momentů průřezu, hmotnosti a polohy těžiště jednotlivých částí konstrukce. Metody a přístup zvolený při tvorbě modelů a určení nezbytných charakteristik jsou adekvátní danému problému. Následuje samotná optimalizace (ladění) MKP modelů, kdy cílem je upravit tuhostní charakteristiky modelů tak, aby modální vlastnosti odpovídaly těm získaným při pozemní rezonanční zkoušce. V případě optimalizace charakteristik 1D modelu byla zvolena variace kvadratických momentů nosníkových elementů, což hodnotím jako správnou volbu. V případě 2D modelu bych měl výtku. Dle mého názoru student výrazně omezil návrhový prostor tím, že dovolil variaci pouze průřezových charakteristik pásnic nosníků, ostatní parametry jako jsou tloušťky potahů a stojin nosníků zůstávají konstantní. Tento fakt je dost možná důvod, proč se nepodařilo naladit model lépe. Závěr práce je věnován prezentaci a srovnání dosažených výsledků. Zde bych doporučil názornější srovnání jednotlivých vlastních tvarů mezi jednotlivými modely. Zásadní problém se objevil při srovnání výsledků, kde je u 1D modelu indikována ztráta aeroelastické stability pro módy 1 a 2, ale u 2D modelu k tomuto jevu nedochází. Tento rozdíl by měl být více rozebrán a vysvětlen, aby čtenář pochopil příčiny a důsledky tohoto jevu. Z pohledu stylu psaní musím vytknout formu textu, kterou student použil při popisu jeho vlastní práce, tj. tvorby modelů a prezentaci výsledků. V této části je práce psána jako příběh tvorby (i s přesným postupem zadávání vstupů v použitém software) a vyhodnocení výsledků. Pro technické práce je vhodnější používat trpný rod a omezit se na konkrétní fakta. Také by celkový dojem vylepšilo lepší vizuální oddělení jednotlivých kapitol. Tím by práce působila profesionálněji. Závěrem lze konstatovat, že diplomová práce je celkově velmi dobře zpracovaná, všechny stanovené cíle byly splněny a student prokázal, až na několik drobností, pochopení problematiky a schopnost aplikovat teoretické znalosti na praktické úkoly z inženýrské praxe. Doporučuji práci k obhajobě s tím, že uvedené připomínky a návrhy na zlepšení mohou být užitečné pro další zpracování nebo budoucí inženýrskou praxi.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 157979