DAVID, V. Analýza spekter a ADSR u různých druhů cembal [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student provedl aktivně nad rámec samostatně analýzu čtyř cembal na rozdíl od dvou zadaných. V úvodní teoretické části student popisuje docela podrobně konstrukci cembala, způsob generování tónů ad. V analýze spektra chybí u správně uvedených vzorců popis veličin s jednotkami. Nedostatkem je, že u spektrografů na ose x nepoužívá dělení v hertzích, čtenář se tak těžko orientuje ve výšce složek. U spektrogramu oceňuji uvedení způsobu výpočtu v programu Matlab. Podkapitoly hlasitost a neharmonicita by bylo vhodné doplnit i vzorci, kapitola o ostrosti již graf má. Je škoda, že si student nezajistil kalibraci měřících mikrofonů, není to tak těžké. Když už v terénu natočil tolik vzorků, mohl analýzu doplnit ještě o řadu užitečných údajů. V podkapitole Analýza vzorků chybí popisky symbolů ADSR. Porovnávání hodnot harmonických složek číselně i v grafech je detailní a vyčerpávající. Na konci každého stejného tónu porovnávaného v rámci čtyř typů cembal (srovnání dynamických modulů harmonických složek, srovnání neharmonicit, obrysů dynamických obálek ad.) mi chybí shrnutí, dedukce či teorie, proč dochází či nedochází k zjištěným rozdílům. Např. jak vznikají lomy v harmonickém spektru (místem trsnutí na struně)? Totéž mi pak chybí při porovnání všech tónů v rámci oktáv. Např. proč se se stoupajícími oktávami zužuje harmonické spektrum a narůstá míra neharmonicit? Je to dáno nadpružením strun nebo jiným faktorem? Oceňuji aktivní a inovativní výpočty nerarmonicit v rámci fází ADSR a porovnání mezi sebou. Stejně tak i snahu analyzovat křivky ostrosti v čase. Zde však chybí jakákoliv informace o metodě výpočtů. Vůbec pak chybí komentáře jednotlivých křivek ostrosti a dedukované příčiny, proč se každý z nástrojů chová jinak. Přičítám to sepisování práce na poslední chvíli. Po formální stránce by si práce zasloužila odpovědnější přístup. Kapitoly nemají stejné řádkování a nefungují prolinky – odkazy na literaturu. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Václav David v rámci své bakalářské práce analyzoval kmitočtová spektra a průběhy dynamické obálky u různých druhů cembal. Práce trpí zejména na nepřesné překlady z cizojazyčné literatury, jejichž výsledkem je záměna veličin či použití nepřesných pojmů (např. str. 24 „úroveň hlasitosti“ místo hladina hlasitosti, „práh v tichu“ místo práh slyšitelnosti aj.), která výrazně snižuje odbornost textu stejně jako jeho srozumitelnost. Nepřesnost překladu také snižuje jazykovou kvalitu práce, a to primárně skrz¬ evidentní anglikanismy ve stavbě vět. Občas jsou celé pasáže textu pouhým nepřesným překladem místy i špatně citovaným (např. str. 25, kde je evidentně citace z [14] na straně 239 a student zde uvádí jako zdroj [11]) Z konkrétních faktických nedostatků bych vyzdvihl: - Absence detailnějšího popisu umístění mikrofonu při záznamu a nastavení záznamového řetězce (stejná vzdálenost od strun u všech nástrojů? stejné nastavení předzesilovače?), chybí zmínka o případné úpravě vzorků – byly normalizovány pro kompenzaci umístění mikrofonu atd.? - Chybí přehledný seznam označení měřených nástrojů a jejich rejstříků – neustále se zde objevují pojmy u kterých není zcela jasné k čemu odkazují (např. základ, osmička aj.) - Záměna výpočtu FFT za odhad výkonové spektrální hustoty pomocí funkce periodogram (srovnej str. 22 a 120) - U analýzy ADSR obálky signálu student nevychází z dynamické obálky signálu (získané pomocí filtrace filtrem typu DP, nebo Hilbertovou transformací), ale pouze z časového průběhu signálu; chybí zde popis jevu double decay a místo něj student nevhodně mluví o fázi sustain, která u cembala absentuje - Student na str. 25 píše, že pro určení ostrosti je potřeba znát hodnoty akustického tlaku a sám říká, že neměl k dispozici zkalibrovaný měřicí řetězec, přesto ji na str. 113 hodnotí - Rozsáhlé tabulky a množství grafů v textu snižují čitelnost (možná vhodnější umístit do přílohy?); grafy pro srovnání nemají stejná měřítka (např. strana 115) - Nekompletní bibliografické citace (např. u [11]) - V závěru chybí konkrétní souhrnné zhodnocení srovnání napříč rejstříky a rozsahy a jeho dopad na použití v praxi (použití veličin jako spektrální centroid?) - Oproti zadání chybí: o hodnocení mechanických vlastností trsacích trnů a sladění chórů na průběh dynamické obálky o hodnocení barvy v různé dynamice Kladně poté hodnotím vhodný výběr odborné literatury, množství změřených nástrojů ve všech rejstřících, množství získaných vzorků vzhledem k časové náročnosti při manuálním provedení tohoto úkonu, a celkově snahu o naplnění zadání. Hodnocení: E 55 bodů Otázky k obhajobě: 1) Co je to formant? Jak jste postupoval při určení formantových oblastí u cembala? Je formantová oblast kmitočtově závislá? Jaký je vztah formantů u hudebních nástrojů a lidské řeči a proč používáte tohoto srovnání? 2) V kapitole 3.2. popisujete barvu měřených nástrojů vzhledem k praxi jejich užití pro konkrétní druhy cembalové literatury či ansámblové vs. sólové hry. Našel jste spojitost mezi touto praxí a výsledky Vašeho měření?
eVSKP id 151118