KOUBA, J. Reaktivita a úprava vlastností kovových materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Zmrzlý, Martin

Student projevil značnou schopnost samostatné práce. Zodpovědný přístup i vlastní iniciativa vedly k poměrně vyzrálé formulaci studovaného problému, tedy možnosti napadení hliníkových konstrukčních dílů desinfekčními prostředky na bázi chlornanů. Vlastní práce byla provedena obstojně a student dobře zvládnul techniku metalografického výbrusu a pozorování na metalografickém mikroskopu. K menším nedostatkům lze řadit nedocenění závažnosti případně ne zcela přesnou interpretaci skutečností zjištěných v rámci literární rešerše. Celkově je však třeba studenta hodnotit nadprůměrně a práci doporučit k obhajobě.

Posudek oponenta

Richtera, Lukáš

Teoretická část předložené bakalářské práce je zbytečně roztříštěna na řadu krátkých podkapitol, přičemž některé by jistě snesly sloučení bez vlivu na výslednou přehlednost práce. Řada sáhodlouze popisovaných výhodných vlastností hliníku či slitin mohla být po hlubší rozvaze shrnuta do přehlednějších tabulek či ještě lépe grafů. To by jistě přispělo k zestručnění teoretické části, která je na bakalářskou práci zbytečně obsáhlá, aniž by v celém svém objemu přinášela skutečně podstatné informace souvisejicí s řešenou tematikou. Informace se často zbytečně duplikují (např. kap. 2.1.2 je zcela zbytečná s ohledem na kapitolu 2.2) nebo je na jejich pořadí a náplni znát nedostatečná rozvaha při konečném zpracovávání práce. V kap. 3.2.1 je uveden mezní obsah mědi ve slitině Al 2024 3,8 - 4,9 %, přičemž informace uvedená hned na další straně této informaci silně protiřečí, tj.: "... legování mědí (obvykle v rozsahu 3 - 6 %, někdy i více)...", přičemž v obou případech jsou myšlena hmotnostní procenta a přitom celá kapitola 3 má dle názvu pojednávat o slitině Al 2024 (v dalších odstavcích kap. 3.2.2 se mluví dokonce o obsahu mědi 12 %). Podobná, i když výrazně menší, nepřesnost vůči tab. 2 se vyskytuje i v informacích o maximálním možném obsahu manganu. Na str. 20 je poněkud zmatečně popsán obrázek 2. Zatímco je obrázek rozdělen na části a) a b), v textu je popis obrázku řešen nevhodně odrážkami. Rozlišení obrázku 3 je velmi špatné, obrázek měl být buď získán ve větším rozlišení (a pak měl být jasně uveden jeho zdroj přímo u jeho popisu) a nebo měl být vytvořen pomocí libovolného vektorového grafického editoru. Totéž platí i o řadě dalších, značně nekvalitních obrázcích (namátkově např. obr. 4, 5, 6 a další). Na str. 28, 29 (2x) a 33 je znovu zbytečně uváděno vysvětlení zkratky SEM (uvedeno již na str. 27 a ve zkratkách na str. 55), naproti tomu zkratka FSW není při prvním výskytu v textu komentována a je vysvětlena až v následujícím odstavci. Hledání tajemné kapitoly 0, zmíněné na str. 31, jsem po několika neúspěších musel vzdát. U obrázku 6 chybí v popisku informace, o jakou techniku se jedná (v textu uvedeno je, ale je třeba pracně dohledávat). Složení roztoku EXCO by bylo lépe uvést i ve zkratkách a ne pouze na str. 29. Na str. 37 je uvedeno složení Kellerova leptadla, místo pojmů koncentrovaná kyselina by bylo vhodnější uvést přesné koncentrace. Na straně 39 je uvedeno, že byl filtrát podroben analýze pomocí IR spektroskopie. Získané spektrum je však pouze uvedeno a podrobně nejsou diskutovány možné korozní produkty ani není proveden pokus o interpretaci spektra. Je-li předpokládána v produktech přítomnost manganistanových iontů, projevila se v naměřeném spektru nějak jejich přítomnost? V případě nízkých koncentrací by samozřejmě absence těchto pásů nutně nemusela znamenat důkaz jejich neexistence, avšak mohl být proveden např. pokus s metodou standardního přídavku a mohla tak být získána představa o detekovatelných koncentracích těchto iontů. Rovněž chybí zcela zásadní informace o tom, při jakých vlnových délkách by bylo možné očekávat vibrační pásy manganistanového aniontu. Dle mého názoru nedochází při korozní zkoušce k oxidaci přítomného manganu na manganistan, ale pouze na manganaté ionty a vzniklý světle růžový produkt obsahuje hydratovaný chlorid manganatý, který má růžové zbarvení. K vyvrácení či potvrzení uvedených domněnek by bylo vhodné navrhnout další experimenty. S ohledem na velký rozsah teoretické části bych očekával podobně obšírně zpracovanou i část experimentální. Aniž bych tím jakkoliv chtěl snižovat množství práce odvedené studentem, je nutné konstatovat, že praktická část obsahuje 16 stran, přičemž z toho je 10 stran věnováno obrazové dokumentaci a zbytek lze zdecimovat na pouhé tři strany textu s diskutovanými výsledky. Zvětšení uváděné u fotografií na str. 43 - 47 se mi zdá s ohledem na referenční měřítko velmi nepřesné a dokonce ani ne přibližné (v prvním případě mi vychází zvětšení přibližně 320násobné a ve druhém 800násobné, tedy nikoliv 400 a 1000násobné). Získané výsledky bych označil jako velmi pozoruhodné a rozhodně bych je doporučil podrobnějšímu studiu. Jako citelný nedostatek vnímám především nedostatečné pokusy o alespoň částečnou interpretaci korozních produktů, s ohledem na vybavení našeho ústavu kvalitním IR spektrometrem bych vřele doporučoval využití IR spektroskopie k dalšímu zkoumání diskutované problematiky. Je škoda, že se student alespoň částečně nepokusil tuto problematiku řešit a podrobněji diskutovat. K používané literatuře jako takové nemám výhrady, co však považuji za poněkud nevhodné je citování příliš dlouhých pasáží pouze z jediného zdroje (celých odstavců a velmi často dokonce i kapitol). To je snad omluvitelné u vyloženě odborné literatury, zcela jistě však ne u literatury, jakou je např. Chemie prvků. Taková literatura může velice dobře posloužit jako opora i při psaní odborné práce, nikoliv však jako literatura nosná. V práci lze nalézt menší množství překlepů, pravopisných chyb a typografických prohřešků, např.: na str. 14 "Moohsově stupnici", na str. 22 resp. 23 je nejednotně uváděno "Helmholzova" resp. "Helmholtzova", str. 26 "Narozdíl", str. 27 "-550mV", str. 28 "(scanning electron microscopy )", str. 31 "Svary", nejednotnost při psaní zkratky CCCS resp. CCCs na str. 32, na str. 37 "( H3PO4,...)" apod. Práci hodnotím jako velmi přínosnou, výsledky se zdají být slibné a jistě by bylo možno je po studentově hlubším proniknutí do uvedené problematiky prezentovat na odborné konferenci.

eVSKP id 24520