CHROMIAK, M. AURIX target v systému MATLAB Simulink [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadání diplomové práce lze považovat za obtížné, přestože se může na první pohled jevit jinak, o čemž se student přesvědčil při jejím řešení. Spouštění jednotlivých kroků překladu z příkazové řádky a využití nástroje make se dnes běžně neřeší. Student se seznámil s problematikou programování procesorů AURIX, s jeho periferií pro sériovou komunikaci, s automatickým generováním kódu a se SIL a PIL simulací v prostředí Simulink. K sepsané práci mám následující výhrady. Seznam toolboxů programu MATLAB a Simulink s prací nijak výrazně nesouvisí, proto bych ho spíše neuváděl. Protože poslední verze použitého programu byla verze 2019b, neuváděl bych ani změny provedené ve verzi 2015b. MIL simulace popisovaná v kapitole 2.3.1 nemusí nutně běžet na systému s reálným časem a ve většině případů také neběží. Účelem PIL simulace není „identifikace potenciálních chyb v generovaném kódu, které můžou vzniknout například v kompilátoru“, ale ověření funkčnosti kódu zejména s ohledem na zvolené datové reprezentace. Generování kódu i překlad by měl být bezchybný. Při HIL simulaci se netestuje vytvářený model, ale testuje se reálné zařízení, například řídicí systém, na vytvořeném modelu. Při odesílání datových bitů při sériové komunikaci se rozlišuje, zda je prvně přenášený MSB, nebo LSB. Vysvětlete, co znamená nesprávně použité little endian. U obrázku 8, u testování rychlosti sériové komunikace by se mělo zmínit, že testování proběhlo s nějakým konkrétně nastaveným baudrate. Implementační část práce je popsána v pořádku. Úroveň slovenského jazyka a přítomnost gramatických chyb jsem nebyl schopen posoudit. Práci by výrazně pomohlo zarovnání textu do bloků. Student pracoval průběžně a svědomitě. Pravidelně docházel na konzultace, které byly následně změněny na telekonferenční. Snažil se pracovat samostatně. Konzultací využíval k řešení problémů, na které narazil. Těch bylo poměrně hodně, jak je sám popisuje v závěru práce. Nejedná se o nástroj, který by používalo větší množství lidí, proto byly časté poměrně zavádějící chybové hlášky. Když došly nápady na řešení problémů, student se pokoušel získat odpovědi v dokumentaci k programu MATLAB a použitým toolboxům a na fóru na stránkách www.mathworks.com, a to jak pasivně hledáním, tak i aktivně dotazováním se. Tyto aktivity hodnotím kladně. Přesto si myslím, že některé problémy, kde metody pokus-omyl selhávaly, se daly rychleji řešit pečlivým studiem dostupných návodů a pochopením problematiky. Výsledkem práce je fungující nastavení PIL simulace přes sériovou linku, včetně doporučení, která nastavení závislá na hw a způsobu nainstalování sw se musí realizovat na vlastním PC a jak je možné použít PIL simulaci na jiných typech procesorů rodiny AURIX. Použití je prezentované na jednoduchých příkladech včetně okomentování dosažených výsledků. Předložená diplomová práce splňuje všechny body zadání a považuji ji za zdařilou a přínosnou. Při jejím vypracování student, dle mého názoru, prokázal schopnosti požadované na úrovni inženýra. Navrhuji hodnocení B - 80 bodů.
Student Bc. Michael Chromiak vypracoval diplomovou práci na téma AURIX target v systému MATLAB Simulink. Tato práce má i přes překlepy, opakující se výrazy či věty dobrou úroveň a svoji délkou odpovídá stanovenému rozsahu. Po grafické stránce je diplomová práce průměrná. Obrázky a grafy jsou sice čitelné, ale velikost textu v obrázcích není v rámci práce stejná. Vzhledem k jazyku práce (Slovenština) nemohu zcela posoudit mluvnickou úroveň textu. Členění kapitol práce je v logickém sledu. Řešení zadání je popsáno především textem s minimem doplňujících obrázků, i když by bylo vhodnější některé postupy ztvárnit graficky. Pokud pominu popis téměř všech toolboxů MATLABu v úvodu, tak musím ocenit snahu studenta držet se tématu bez zbytečného popisu věcí, které se práce přímo netýkají. Zadání diplomové práce se řadí mezi obtížné a pro zvládnutí daného tématu je nutné nastudovat velké množství dokumentace ať už od Mathworks, nebo od Infineon. Postupy, které student ve své práci uvádí, nejsou vzhledem k uzavřenosti vývojového prostředí pro Aurix veřejně známé a nelze je většinou na internetu dohledat. V závěru práce student předvedl funkčnost svého řešení SIL/PIL simulace na několika jednoduchých příkladech. Z porovnání ale není přímo patrné, s jakými datovými typy jednotlivé proměnné pracovaly. Pokud cílová platforma nepodporuje double, tak by mělo být manuálně zajištěno, aby se porovnávaly stejné datové typy (viz rozdíl z Obr. 21). Za přínosné považuji zahrnutí návodu uvedeného na konci práce, který se snaží předcházet problémům spojeným s instalací „targetu“ na čistou instalaci MATLABu. Celkově práce působí uceleným dojmem a hodnotím ji stupněm B 80 bodů.
eVSKP id 126885