JANDORA, J. Změna napětí na nn svorkách distribučního transformátoru vn/nn při změně jeho zatížení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Blažek, Vladimír

Úkolem autora práce bylo zjistit, jak se bude měnit napětí na svorkách distribučního transformátoru o jmenovitém výkonu Sn = 1600 kVA se jmenovitým převodem 22/0,4 kV při změně jeho zatížení v rozsahu od 0 do 100% Sn. V úvodu práce autor uvádí teorii činnosti transformátoru, jeho náhradu dvojbranem, popisuje zkoušky transformátorů a jejich ochrany. Tato první část práce končí kapitolou 5. Ve druhé části práce autor řeší zadaný úkol. Výsledky práce jsou shrnuté v kapitole 7., která představuje závěr práce. K práci mám tyto připomínky a dotazy: - kapitola 1., 2., 3. a 4.: Tyto kapitoly jsou nesrozumitelné díky formulacím, z nichž některé uvádím: "Transformátor je jedním z elektrických částí, pomocí které realizujeme přesunutí elektrické energie (el.en).....", "...........se začíná rozvíjet el.en. získávaná ze Slunce....", "Transformátor transformuje střídavý proud o určitém vysokém napětí na hodnotu napětí pro nás přijatelnou, buď pro její hospodárný přenos......... nebo pro hodnotu napětí, kterou využijeme pro naše potřeby." , "Jako na úvod si myslím,.....", ...........atd. - věty podobně formulované se vyskytují i v kapitolách 5. až 7 a jsou příčinou jen obtížné srozumitelnosti i těchto kapitol. Jako příklad uvádím: "Ochrana transformátorů je velmi důležitá, dělíme ji do tří bodů: 1) Vnitřní poruchy, 2) Tepelná ochrana, 3) Nadproudová a napěťová ochrana. První typ ochrany, kterou uvedeme, se zabývá vnitřními poruchami.........", ".......na svorky sekundárního vinutí je připojen odpor. Odpor může být typu kapacitního, induktivního, čistě ohmického.", "Transformátory, které zaprvé zajišťují transformaci napětí, ale zároveň počítají i se změnou zatížení na výstupních svorkách transformátoru, můžeme dělit........", "Přístroje, které jsou velmi citlivé: a) pro přepětí, b) pro podpětí........", "Vypočítali jsme náhradní schéma transformátorů a teď i vedení. Jeho podoba je na následujícím schématu." ........................atd. - str. 10: všechny symboly, použité v práci, jsou uvedené na této stránce. Mají stejnou tloušťku, ať označují cokoliv, např. Z má stejnou tloušťku jako R a X, S jako P a Q atd. Proto nelze rozeznat fázory a komplexní čísla od jejich velikostí, modulů a složek nejenom zde, ale i v celé práci. Příkladem toho je např. r. (6.11) na str. 35. V textu jsou používané symboly, které nejsou v jejich seznamu uvedené, např. silné Z s pruhem v r. (6.14), silné Y s pruhem v r. (6.18)....................atd. - na str.14 je jako cíl práce uvedeno: "2) Řešení zadaného příkladu na téma změny výkonu transformátorů a o jeho působení na napětí na nn svorkách." Jmenovitý výkon transformátoru je jeho štítkovou hodnotou, jeho parametrem a nemění se. Mění se zatížení transformátoru a díky tomu i napětí . - str 19, kapitola 5.: Na této stránce se nachází první rovnice v celé práci, která má číslo (5.2). Následující r. mají čísla (5.21) až (5.24), r. (5.25) a (5.26) chybí, r. (5.27) je uvedená, r. (5.28) až (5.30) chybí ....atd. Na str. 24 po r. (5.39) následuje r. (5-310) a rovnice na str. 26 má č. (5.326). Poslední rovnice v této kapitole má číslo (5.41) [4]. Podobně jsou číslované i rovnice v kapitole 6. - na str. 19 je uvedené, že k = N1/N2 je "závitový převod". Odpovídají tomu rovnice (5.37) až (5.316) uvedené na str. 24? Na str. 10 je zase uvedené, že symbol "k" je "převod nesouměrného článku" a pro převod transformátoru je zde uvedený symbol "a", který je na str.30 i použitý. - str. 23: co představují symboly v neoznačené rovnici a v r. (5.31) až (5.36) a co symboly v r. (6.11) až (6.2) na str. 35 a 36? - str. 25: jaký je rozdíl ve významu symbolů použitých v r. (5.317) a (5.318) a symbolů, uvedených pod těmito dvěma rovnicemi? Rovnice (5.321) se nenazývá výkonová, ale výkonově - napěťová. - str. 34: symboly zde použité pro ztráty transformátoru naprázdno a nakrátko neodpovídají symbolům pro ně uvedeným na str.10 - str. 35: vztah (6.13) pro rozptylovou reaktanci obou vinutí je špatně. Hodnoty do něho dosazené poskytují výsledek 0,1815 Ohmů a ne 17,9 Ohmů, jak je uvedeno. Čím se liší rovnice (6.11) a r. (6.14) ? - str. 36: čím se liší rovnice (6.15) a r. (6.18) ? - str. 38: na začátku stránky je uvedené, že neoznačený vztah je vztahem (5.311), což není pravda. Je nebo není (5.311) výkonově - napěťovou rovnicí (5.321)? Jak byly r. (6.27), (6.28), (6.29) a (6.3) dosazené do r. (6.26) ? Z uvedeného zápisu rovnic dosazení nebylo možné. - str. 41: bikvadratická rovnice (6.55) má 4 kořeny, uvedené jsou však jen dva, viz r. (6.62) a (6.63) a pro další výpočet byl použit jenom kořen jeden. Proč? Co bylo dosazeno do r. (6.63) za y2, když y2 není nikde uvedené? - str. 45: za jakých předpokladů uvedené závěry o napětí na sekundární straně transformátoru platí? - str. 47: proč nebyla závislot, znázorněné na obr. 6-7 pro odbočku 23,1 kV, znázorněná i pro další dvě odbočky? Diplomant správně určil, jak se bude měnit napětí na svorkách nízkého napětí u každého ze tří transformátorů, pracujících paralelně, při změnách jejich výkonu od chodu naprázdno do jmenovitého zatížení při konstantním induktivním účiníku zátěží, rovnému 0,95. Výsledky výpočtu jsou dobře, uvedl je v tabulce 6-1: "Změna napětí na nn svorkách transformátoru při změně jeho zatížení" a vyjádřil je pro jednotlivé odbočky graficky na obrázcích 6-4 až 6-7. Textová část práce a její zpracování je však na nevyhovující úrovni a nedpovídá požadavkům, kladeným na bakalářskou práci. Přesto jeho práci doporučuji přijmout k obhajobě.

Posudek oponenta

Bátora, Branislav

Předložená práce se zabývá problematikou provozu distribučních transformátorů. Úkolem autora bylo učit, jak se bude měnit napětí na svorkách nízkého napětí u transformátoru při změnách výkonu. V první části práce představuje teoretický úvod do dané problematiky. Autor se v různých definicích a tvrzeních dopouští řady závažných nepřijatelných nepřesností a chyb. Ve své práci používá nejednotnou symboliku označení fyzikálních veličin. Přínosem práce je správné numerické řešení zadaného příkladu, i když orientace ve výpočtech je obtížná. Seznam použité literatury vůbec nevyhovuje normě a platným předpisům. V textu a u některých obrázků chybí odkazy na použitou literaturu. I když autor splnil zadání práce, z výše uvedených důvodů hodnotím odbornou úroveň a formální zpracování práce jako nevyhovující a doporučuji práci přepracovat.

eVSKP id 22637