Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Částková, Klára

Tématem diplomové práce Bc. Elišky Virágové je příprava porézních kalcium fosfátových keramik dopovaných oxidem křemičitým. Studentka začala intenzivně na diplomové práci pracovat již ve 4. ročníku a svou nadstandardní aktivitou přispěla k řešení výzkumného projektu našeho pracoviště s LF MU, jehož záměrem je připravit materiály vhodné pro náhrady meziobratlových plotének. Její práce byla od počátku samostatná, systematická a pečlivá. Rychle se zorientovala v řešené problematice. Dokázala shrnout a utřídit potřebnou literaturu zaměřenou na biomateriály, přípravu porézních keramických struktur a současný stav v oblasti přípravy porézních kalcium fosfátů. V praktické části pak sbírala a správně vyhodnocovala výsledky a navrhovala další postupy. Prakticky se účastnila celého poměrně složitého procesu přípravy porézní keramiky (zahrnující i chemické procesy) a vyhodnocení jejich vlastností. Samotnou práci tvořila také samostatně, s tvůrčím přístupem, velkým elánem i nadšením. Na základě uvedeného a vzhledem k naplnění cílů diplomové práce doporučuji práci k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Hadraba, Hynek

Předložená diplomová práce se zabývá přípravou pěnové hydroxyapatitové keramiky s přídavkem oxidu křemičitého metodou ze směsných suspenzí metodou přímého napěňování a replikační metodou za použití polyuretanové polymerní pěny. Práce navazuje na výsledky získané na řešitelském pracovišti a danou problematiku dále rozvíjí. Zvolené téma práce považuji za aktuální. Práci uvádí přehledně zpracovaná literární rešerše, založená na více než 60-ti literárních zdrojích, která shrnuje problematiku kostních náhrad a jejich přípravy. Literární rešerše je zpracována pečlivě a uvádí čtenáře do zpracovávané problematiky. Na tuto kapitolu navazuje část popisující samostatně získané výsledky a jejich odpovídající diskusi. Práce řeší danou problematiku komplexně, od optimalizace přípravy keramických pěn, přes hodnocení jejich mikrostruktury a mechanických vlastností, až po hodnocení bioaktivního chování pěn a jejich degradaci v prostředí lidského organismu. Ze získaných výsledků jsou vyvozeny odpovídající závěry. Práce splňuje požadavky kladené na tento typ prací. Celkově hodnotím diplomovou práci jako výbornou a navrhuji její přijetí k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

2) Podle rovnice č. 8 uvedené na straně 36 práce, je relativní porozita doplněk relativní hustoty do 100, pokud je hustota vyjádřená v %. V tabulce 16 a 18, uvádějících mikrostrukturní vlastnosti připravených keramických pěn, jsou uvedeny zjištěné hodnoty jejich porozity v rozmezí 80 až 87%. Podle rovnice č. 8, bychom v tabulce 15 a 17 měli nalézt hodnoty relativní hustoty keramických pěn v rozmezí 13-20%. Namísto toho ale vidíme hodnoty hustoty odpovídající teoretické hustotě výchozích materiálů. Jak byly zjištěny hodnoty hustot uvedené v tabulce 15 a 17, v jaké jsou souvislosti s hodnotami porozity uvedenými v tabulce 16 a 18 a jak byly zjištěny tyto hodnoty porozity?
3) Na straně 55 práce hovoříte o závislosti pevnosti v tlaku na porozitě a uvádíte, že „u sady T_HA se tato závislost jeví být konstantní“. Jde o hodnoty pevností v rozsahu porozity 80-88%, tj. v rozsahu relativní hustoty pouze 12-20%. Můžete ukázat, jak na základě literárních dat vypadá závislost pevnosti hydroxyapatitu na porozitě v rozsahu od 0% až po oněch 88% a odhadnout, proč se vámi pozorovaná závislost „jeví být konstantní“? Jak je pak možné, že závislost pevnosti hydroxyapatitu obohaceného křemíkem, i při takto vysokých hodnotách porozity, konstantní není?
4) Závěrem jen poznámky k formálnímu zpracování práce. Popiska Obr 28 uvádí, že ukazuje výsledky měření hmotnostní změny skafoldů připravených metodou přímého pěnění. To asi nebude pravda, ale uvádím jej jen jako příklad, jaký je třeba klást důraz na tvorbu kvalitního popisu obrázku – z popisu obrázku musí být zřejmé, co je na obrázku, aby bylo jeho pochopení jednoznačné (viz nedostatečné popisy u obrázku 23, 30, 31, atd.). Má druhá poznámka k formálnímu provedení práce se týká pozornosti, kterou je nutno věnovat sjednocení formátování literárních odkazů.
1) V tabulce 15 a 17 jsou uvedeny zjištěné hodnoty hustoty připravených skafoldů v g/cm3 a tyto hustoty jsou označeny jako relativní hustoty. Podobně je relativní hustota označena i v seznamu symbolů na straně 68 práce. Relativní hustota však vyjadřuje poměrnou hodnotu hustoty vztaženou k teoretické hustotě, nejčastěji v % teoretické hustoty. Předpokládám, že jde o omyl a že se ve skutečnosti jedná o zjištěné hodnoty absolutní hustoty?