DVOŘÁK, P. Měření a modelování složkových impedancí transformátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalářská práce se věnuje zkoumání možností numerického výpočtu složkových impedancí transformátoru. Ověřovanou hypotézou byla otázka, zda je možné stanovit složkové impedance pomocí pokročilých numerických metod pro řešení úloh z elektromagnetismu jako je metoda konečných prvků užitá v programu Ansys Maxwell/Electronic. Pro účely tohoto vyhodnocení tak bylo nejprve přistoupeno ke změření parametrů skutečného transformátoru a následně k jeho modelování pomocí uvedeného programu. Jelikož v průběhu modelování transformátorů byly pozorovány značné rozdíly mezi změřenými a vypočtenými hodnotami, byla práce doplněna o několik doplňujících výpočtů, které tyto rozdíly zkoumaly a dále sloužily jako verifikace správnosti sestavování modelu. Práci tak lze rozdělit přibližně do 3 částí a to na měření složkových impedancí transformátorů, jejich modelování a poslední třetí část zaměřenou právě na validaci metodiky modelování elektromagnetických obvodů. K výsledkům práce je vhodné doplnit, že ačkoli se nepodařilo dosáhnout přílišné shody mezi měřenými a modelovanými hodnotami, tak výsledky práce můžou posloužit pro budoucí práce a jejich užší orientaci na zkoumání odhalených nesrovnalostí. Ze získaných výsledků se tedy jeví, že program Ansys doplněný o modul External Circuits z určitého důvodu nepočítá správně hodnotu činného odporu vytvářeného modelu. Je vhodné zmínit, že bylo provedeno několik různých modelů a postupů pro ověření, že se nejedná o chybu v samotném postupu vytváření modelu. Nicméně určitá úskalí i zde jsou stále možná. Je například možné, že pro korektní simulaci by bylo zapotřebí většího výpočetního výkonu (tj. tvorby detailnější mříže konečných prvků). K samotné práci pak lze zmínit, že při jejím zpracování student pracoval vcelku proaktivně a výsledky z provedených simulací pravidelně konzultoval. Zároveň je vhodné zmínit, že práce obsahuje relativně rozsáhlé množství výsledků. Celkovou úroveň práce mírně zhoršuje její samotný popis, kdy student nepoužívá vždy vhodný slovosled a stavbu věty, místy užívá nevhodné formulace aj. V práci se pak nachází menší množství gramatických chyb. Z pohledu vedoucího práce a s ohledem na aktivitu studenta v průběhu řešení práci doporučuji hodnotit stupněm A 90 bodů. Dále jsou zmíněny některé nepřesnosti - Nekonzistentní značení (v kapitole 2.1.7 jsou impedance Z01 značeny i jako Z(01) - Gramatické chyby „vyplívá“, „bili“ - V Tabulce 30 jsou prohozené hodnoty Z02 a Z03 - Místy nevhodná terminologie – např. spojení velmi odlišná odchylka aj. - Místy jsou v práci zbytečně opakovány některé informace (např. v 5.1 je v prvních dvou odstavcích zmíněno dvakrát, že vzduchová cívka má stejné rozměry jako sekundární vinutí, aj. - V práci se vyskytuje nadužití slova „následně“, v mnoha případech dalo slovo vynechat nebo nahradit jiným synonymem, větnou skladbou aj. - U některých pasáží se autor mohl zamyslet nad vhodnějšími, přesnějšími a stručnějšími definicemi a popisem řešené problematiky.
Bakalářská práce Petra Dvořáka se věnuje problematice určování složkových impedancí transformátorů. Toto téma je z pohledu analýzy elektrizační soustavy velmi zajímavé, neboť hodnoty netočivé impedance pro transformátory často dostupné nejsou a jejich odhad zanáší do analýz nepřesnosti. Zadání práce bylo splněno. Práce je velmi obsáhlá, blíží se dvojnásobku doporučení. První kapitola se věnuje teorii souměrných složek, přičemž mi uniká souvislost prezentovaných poruch se zbytkem práce, ještě k tomu jde o přepis poznatků a rovnic běžně dostupných v literatuře. Druhá kapitola se věnuje měření impedancí laboratorních transformátorů. Metodologicky k ní nemám výhrady, nicméně mi není jasné, jak lze podle uvedených schémat naměřit hodnotu účiníku. Třetí kapitola se věnuje modelování transformátoru ve zvoleném programu, přičemž ve čtvrté kapitole autor porovnává měřené a simulované hodnoty, které se velmi liší. Kladně hodnotím, že autor se s takovým závěrem nespokojil a v páté kapitole provedl validaci numerického modelování. Závěr bohužel vyznívá, že realitě se lze přiblížit jen přidáním externího rezistoru do modelu. Jazyková stránka práce je celkově na slušné úrovni, byť se v textu vyskytují pravopisné chyby. Dojem z práce poněkud snižuje ne příliš přehledná prezentace výsledků, uznávám však, že prezentovat tyto výsledky přehledněji je obtížné. Použité zdroje jsou vhodně vybrané. Výpočty (tedy dosazení do rovnic) se nemají číslovat. Závěrem konstatuji, že práce bohužel moc vyjasnění do problematiky nepřinesla, což ale není výtka k autorovi, který evidentně odvedl velké množství práce. Bude zřejmě nutné podrobněji zkoumat vliv jednotlivých činitelů. Bakalářskou práci hodnotím 91 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168118