BERAN, M. Optimalizace provozních režimů zážehového motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.

Posudek vedoucího

Svída, David

Zadání výše uvedené diplomové práce pana Martina Berana bylo obsáhlé a vyžadovalo úspěšné zvládnutí znalostí z oblasti elektroniky, termomechaniky, konstrukce spalovacích motorů a praktického experimentu. K řešení diplomové práce diplomant přistupoval odpovědně, se snahou zvládnout jak část teoretickou, tak především zapojení řídicí jednotky spalovacího motoru a praktické provedení samotné optimalizace. Využíval konzultací a potřebných podkladů k řešení, a to jak domácí tak i zahraniční odborné literatury, včetně dokumentace k použitému vybavení. S jejich využitím pak dospěl k optimalizaci provozních režimů zážehového motoru.

Posudek oponenta

Ramík, Pavel

Diplomová práce Bc..Martina Berana představuje přínosnou práci postavenou na experimentálním základě. Z úvodu práce je zřejmé, že je diplomant seznámen s poměrně rozsáhlou problematikou současných řídících jednotek motoru, používanými charakteristikami řízení zážehu a souvisejícím softwarovým vybavením. Ke splnění stanovených cílů musel diplomant pracovat na přípravě a odzkoušení celé sestavy motoru s programovatelnou řídící jednotkou, podílet se na volbě vhodných snímačů, akčních členů a dalších součásti řídícího systému a sestavení měřících systémů včetně indikace spalovacích tlaků. Teprve po jejich zapojení a odzkoušení mohl přistoupit k plánovaným měřením. Nejdříve bylo v rámci diplomové práce provedeno měření s použitím sériové řídící jednotky. Diplomant zde identifikoval závislosti doby vstřiku paliva, předstihu zážehu, krouticího momentu a výkonu motoru na otáčkách pro vnější rychlostní charakteristiku motoru, jak je vidět z grafů 7.1 až 7.6. Následně zjistil závislost doby vstřiku a tedy i složení směsi na teplotě motoru. Zjištění těchto závislostí má opodstatnění pro další srovnání. Další měření byla prováděna s použitím programovatelné řídící jednotky. Výpočet potřebné doby vstřiku v kapitole 8.2 je potřeba považovat za jeden ze žádoucích podkladů. S použitím programovatelné jednotky pak bylo provedeno naladění motoru na vnější rychlostní charakteristice. Srovnání výsledků s naměřenými hodnotami se sériovou řídící jednotkou dokládají grafy 8.11 až 8.15. Další skupinou provedených měření byla indikace tlaků ve válci motoru, kde se diplomant soustředil na způsob rozpoznání hranice detonačního spalování v motoru (tzv. „klepání“). Vhodnost použití vyhodnocením nárůstu tlaků ve válci (tzv. tvrdostí chodu) odpovídá očekávaným skutečnostem. S vyslovenými závěry i dílčími hodnoceními lze souhlasit., pouze v celkovém závěru dle mého názoru není nutné v uvedené míře rekapitulovat jednotlivé provedené kroky, vhodnější by bylo zůstat u shrnutí podstatných výsledků, kterých práce přináší značné množství. Po formální stránce je diplomová práce na poměrně dobré úrovni, členění kapitol odpovídá postupu prováděných prací. Práce vykazuje drobnější nedostatky, např. došlo k posunu v odkazech na některé grafy, např. u odkazu na graf 8.8 na str. 91 (správně graf 8.9) nebo na graf 8.10. na str. 96 (správně graf 8.11). Jistých zlepšení by bylo možné dosáhnout i u některých slovních vyjádření. Tyto nedostatky si vysvětluji rozsáhlým počtem zpracovávaných závislostí a časem, který měl diplomant po všech přípravných a měřících pracích ke zpracování výsledků k dispozici. Z předložené diplomové práce je zřejmé, že je výsledkem dlouhodobé systematické práce, zahrnující nejen měření a jeho vyhodnocení, ale i náročnou přípravu celého zařízení, které tak může sloužit k dalším měřeními.. V tomto vidím jeden ze značných přínosů diplomanta. Zadání uvedené diplomové práce bylo splněno v celém rozsahu, diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 10538