DEJMEK, M. Využití dutých optických vláken pro tvorbu a modifikaci nanostruktur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.
Michael Dejmek se ve své bakalářské práci zabýval využitím dutých optických vláken k přivedení pracovního plynu (v jeho případě metanu) a intenzivního laserového světla do komory rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM), a to do těsné blízkosti povrchu zkoumaného vzorku. Tato metoda ovlivňování stavu povrchu, tvorbě struktur a vrstev na tomto povrchu je vysoce originální a je na ÚFI FSI vyvíjena v rámci řešení projektu TAČR - Inchar. Přínos studenta Michaela Dejmka v této oblasti byl pro zdárné řešení výše zmíněného projektu zásadní, neboť tato metoda tvorby nanostrutur v komoře SEM tvoří jeden z hlavních úkolů projektu a dosud v dostupné literatuře popsána nebyla. Musel se tedy vypořádat s celou řadou těžkostí a technických překážek, které jej po celou dobu řešení úkolů jeho bakalářské práce provázely. Jím dosažené výsledky a především jím navrhované postupy, jakými lze k povrchu vzorku (Si, Au na Si, Au na skle, pracovní plyn za stálého pozorování vzniklého ovlivnění vzorku elektronovým svazkem) přivést jak intenzivní laserové světlo k jeho zahřátí, tak současně pracovní plyn, patří k velmi cenným poznatkům, které napomohly výrazným způsobem k řešení dané problematiky. Nad rámec práce se mu rovněž podařilo uskutečnit Ramanovu spektroskopii vzniklých útvarů, ze které vyplývá, že je možné tímto způsobem připravit celou plejádu materiálů například na bázi uhlíku. Do budoucna by bylo jistě velmi prospěšné prozkoumat, jaký soubor depozičních parametrů (intenzita světla, tok plynu, vzdálenost sondy od povrchu) by vedl ke konkrétnímu typu vzniklé struktury, a to nejen ty na bázi uhlíku. Celkově jej hodnotím známkou A, výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Předložená bakalářská práce Michaela Dejmka se zaměřuje na přímé ovlivňování povrchu vzorků v komoře rastrovacího elektronového mikroskopu s využitím intenzivního laserového svazku a metanu. Diplomová práce navazuje na předešlé práce v této oblasti a posouvá vývoj výzkumu i zařízení samotného. Zajímavě je vyřešeno spojení dvou optických vláken, které navíc umožňuje přivedení pracovního plynu do kapilár. V práci byla navržena úprava detekce sekundárních elektronů s cílem selektivně eliminovat parazitní rozptýlené světlo od laserového svazku. K přesnému polohování konce vlákna v komoře SEM mikroskopu byl v konečné fázi využit SPM LiteScop. Řešení zahrnuje rozbor relevantních fyzikálních principů, návrh a realizaci modifikací nutných k úspěšnému navedení pracovního plynu a laserového svazku do optických vláken a následně k povrchu vzorku. Experimentální část obsahuje řadu modifikací a popis dosažených výsledků. Autor postupně provází čtenáře jednotlivými kroky, které vedly k řešení. Postup je neustále vyhodnocován a na základě zjištěných faktů je modifikována experimentální sestava i experimenty samotné. Na závěr je dosaženo požadovaného cíle a povrch vzorků a deponovaných vrstev je selektivně modifikován za současného působení laserového svazku a disociace molekul metanu. Výsledek je potvrzen záběry z elektronového a optického mikroskopu, přítomnost deponovaného uhlíku je potvrzena analýzou Ramanovských spekter. Z toho pohledu považuji práci ze povedenou a úkoly stanované za splněné. Text BP je srozumitelný a přehledně členěný, v praktické části poutavým způsobem následuje chronologii experimentů a jejich výsledků. Drobné překlepy neubírají na srozumitelnosti práce. Jistou výhradu mám ke komentáři experimentálních výsledků na koci kapitoly 6.4, kde se opatrně mluví o „ovlivněných oblastech“ a vylučuje se možnost ovlivnění pouze laserovým svazkem. Myslím, že sdělení obsažená v textu nemusí být pro čtenáře zřetelná. Jasná formulace toho, že u výsledné struktury nelze v této fázi experimentu jednoznačně určit její příčinu a složení by uvedený komentář patřičně uvedlo a vyjasnilo. Kapitola 7.2 adekvátní popis výsledků depozice obsahuje. Naproti tomu oceňuji pokus o interpretaci Ramanovských spekter pořízených v posledních experimentech v kapitole 7.5. i přes to, že se nejedná o spektra s jasnými signály. Díky tomu se podařilo určit, že se na vzorcích nachází amorfní uhlík. Ve shodě s autorem to považuji za úspěch. Metoda je použitelná pro lokální tvorbu struktur v komoře elektronového mikroskopu. Z formálních nedostatků uvádím pouze některé formulační nepřesnosti: Klíčová slova: spousta metanu U vztahů 2.6 a 2.7 není potřeba zkratku MFD znovu vysvětlovat. Režim toku se skluzem: … srážky se stěnou jsou méně časté. Je toto tvrzení v pořádku? Jak je myšleno? Ve vztahu k vysvětlení v odstavci Tok v režimu kontinua? 5.2. První věta je příliš složitá, zřejmě se má jednat o manipulátor s mikrometrovou přesností? 6.1. … zavedení současného světla a plynu. Závěr. …zavedení optického optického …
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 158130