PUNČOCHÁŘOVÁ, L. Stanovení vybraných parametrů v zahraničních pivech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Lenka Burešová splnila zadání své bakalářské práce. Do laboratoře docházela pravidelně, vystupovala aktivně a svojí práci konzultovala s vedoucím bakalářské práce. Lenka Burešová včas vypracovala teoretickou část svojí bakalářské práce, rovněž experimentální část ukončila včas. Nižším stupněm hodnotím u studentky práci s dostupnou literaturou a schopnost interpretovat naměřené výsledky. Celkově práci hodnotím známkou B, t.j. velmi dobře a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená BP řeší problematiku stanovení vybraných parametrů v zahraničních pivech. Obsah práce je standardně členěný a je sepsán na 51 stranách. V teoretické části je poměrně rozsáhle popsána technologie výroby piva včetně rozsáhlého popisu výchozích surovin. Ocenil bych však, kdyby se Lenka Burešová více věnovala teorii pivních stylů a jejich specifik, což by v práci zaměřené na analýzu rozličných druhů zahraničních piv položilo lepší základ k závěrečné diskusi výsledků. Pěkně jsou popsány jednotlivé analytické techniky, které byly využívány ke splnění cílů práce. Experimentální část práce podrobně popisuje metody úpravy celkem 14 vzorků zahraničních piv pro jednotlivé analýzy. V pivech byly stanoveny koncentrace vybraných polyfenolických látek, organických kyselin a nutričně významných prvků. V kapitole 4.1.1 zabývající se analýzou polyfenolických látek je psáno, že v pivech bylo stanovováno celkem 12 flavonoidních látek. Z výčtu měřených organických sloučenin však má flavonoidní strukturu pouze 5 látek a to katechin, naringin, hesperidin, rutin a kvercetin. Zbylých 7 látek dále nemá polyfenolickou podstatu, jedná se o fenolické kyseliny. Co se týče statistického zpracování chromatografických dat, není jasné, kolik replikátů měření bylo v rámci jednotlivých vzorků proměřeno. Jednotlivé výsledky analýz jsou dostatečně diskutovány a porovnány se zahraniční literaturou. Je jen škoda, že se studentka více nerozepsala o příčinách rozdílů v chemickém složení jednotlivých pivních stylů. Celkem bylo v rámci rešerše a diskuse využito 32 literárních pramenů, které byly správně citovány. To vnímám u studenta bakalářského studijního programu jako základní předpoklad k dalšímu postupu do programu navazujícího. V práci se nevyskytuje větší množství pravopisných ani typografických chyb. Z výše uvedeného lze konstatovat, že práce odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Hodnotím známkou B a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 91103