DRAŠAR, V. Dynamické měření jasu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Bc. Vojtěch Drašar měl za úkol vypracovat diplomovou práci na téma: „Dynamické měření jasu“. Práce samotná byla fokusována na měření jasu komunikací pomocí pohybujícího se měřicího aparátu. Tomuto tématu bylo přizpůsobeno i zadání práce, které obsahovalo celkem čtyři body zadání, které považuji za splněné. Velmi oceňuji aktivní přístup studenta k řešené problematice, kdy bylo potřeba pořídit poměrně velké množství snímků a ty následně vyhodnotit, čemuž student obětoval dost času. Své výstupy student pravidelně konzultoval s vedoucím práce, přičemž na osobní schůzky přišel vždy náležitě připraven. Rovněž musím vyzdvihnout studentovo úsilí, které projevil nad rámec své činnosti na diplomové práci, kdy byl nápomocen při tvorbě odborného článku, jehož je student spoluautorem. Vlastní obsah práce je poměrně vhodně koncipován a popisuje výsledky práce, jak šly chronologicky za sebou. V samotném textu se téměř nevyskytují, žádné pravopisné chyby, takže se práce poměrně hezky čte. Výsledky práce prokazují, že použitá metoda dynamického měření jasu na komunikacích je srovnatelná s měřením statickým, což otevírá cestu pro další výzkum v tomto oboru. K práci mám dvě poznámky. 1) Student v práci operuje s pojmy fotopické, mezopické a skotopické vidění a zasazuje je do kontextu s adaptačním jasem a adaptační dobou. Toto je samozřejmě pořádku, ale neznalý čtenář může při četbě tohoto textu nabýt dojmu, že se dá zrak adaptovat do skotopického vidění okamžitě v momentě, kdy bude na vozovce špatné osvětlení. To je samozřejmě nesmysl. K tomu, aby se zrak přepnul do skotopického vidění je zapotřebí, aby byla zajištěna poměrně dlouhou adaptační doba (řádově desítky minut) na tmavé prostředí (slabé osvětlení od hvězd, dlouhý pobyt v temném lese apod.), což v běžných podmínkách nočního silničního provozu nikdy nenastane. 2) V textu práce postrádám blokové schéma či alespoň matematický náznak algoritmu, který byl použit při zarovnání snímků. Princip je sice popsán v textu, ale výše popsané znázornění, by mohlo přispět k lepšímu pochopení celého mechanizmu zarovnání a následného vyhodnocení. I přes tyto poznámky, práci hodnotím stupněm A (90 bodů) a doporučuji k obhajobě.
Bakalář Vojtěch Drašar měl za úkol vypracovat diplomovou práci o dynamickém měření jasu pozemních komunikací. Práce je rozdělena na teoretickou část, kde student popisuje základní fotometrické veličiny, měření jasů a požadavky kladené normami na osvětlování pozemních komunikací. V této části bych vytknul pouze občasně nejasné formulace fotometrických a radiometrických veličin. V druhé části práce jsou popisovány statické a dynamické metody měření jasu pozemních komunikací z jedoucího automobilu, kdy student jednotlivé metody porovnává na vybraných úsecích pozemních komunikací. Velice oceňuji zejména přínos ve změření a zpracování velkého množství dat a stanovení nutných korekcí pro naměřené hodnoty. Měření a zpracování takto velkého počtů snímků vyžaduje velmi hodně času i preciznosti. Jednotlivé metodiky pro vyhodnocení dat budou rozhodně velikým přínosem pro budoucí vývoj v této oblasti. K práci mám zejména tyto připomínky. Jednotlivé korekce mohly být v práci více popsány a zejména matematicky definovány pro případnou reprodukovatelnost metody. Zpracování snímků v Matlabu mohlo mít podrobnější popis a případně ukázky kódů. Pro porovnání výsledků bych doporučoval relativní odchylku místo relativního poměru dvou hodnot. Například hodnota 104 % na první pohled indikuje velkou chybu mezi dvěma metodami, přičemž relativní odchylka je pouze 4 %. Po stylistické stránce je práce dobře strukturovaná a obsahuje zanedbatelné množství pravopisných chyb. Student zde čerpá z kvalitní literatury a příslušných norem v dostatečném množství pro dané téma. Práce splňuje všechny body zadání a i přes výše uvedené nedostatky práci hodnotím velice kladně 85 body – stupněm B.
eVSKP id 159500