PETRŮ, L. Změny částic strusky během její alkalické aktivace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Studentka Ludmila Pavlíčková se ve své bakalářské práci zabývala změnami částic strusky při její alkalické aktivaci. Obsahově práce doplňovala některé taktéž letos řešené diplomové práce a získanými daty splnila má očekávání. Velmi kladně musím hodnotit studentčin zodpovědný přístup, práci začala sepisovat včas a pravidelně využívala konzultací. V laboratoři byla velmi samostatná, zručná, pilná a dokázala reagovat na nenadálé komplikace. Bohužel jí obrovské problémy dělalo vlastní sepisování práce, zejména její teoretické části, kdy docházelo k nepochopení, zkreslování až zásadnímu překrucování informací z literatury. Práce proto průběžně vyžadovala velmi rozsáhlé a opakované opravy, jež stály mě i studentku spoustu času a psychických sil. Ač nerad, musím tyto důležité aspekty ve svém hodnocení zohlednit. Zároveň ale věřím, že díky zmiňovanému zodpovědnému přístupu odevzdaná práce svoji kvalitu i přes určité nedostatky má.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | B | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | F | ||
Využití poznatků z literatury | E |
Studentka Ludmila Pavlíčková vypracovala bakalářskou práci na téma „Změny částic strusky během její alkalické aktivace“. Hlavním cílem práce pak bylo stanovení vlivu typu použitého alkalického aktivátoru na tyto změny. Téma práce je velmi zajímavé, neboť prohloubení poznatků o procesech odehrávajících se během počátečních fází hydratace alkalicky-aktivovaných systémů je nezbytné pro další rozvoj, a to nejen ve vědeckém, ale i aplikačním smyslu. Teoretická část práce má odpovídající rozsah a obsahem splňuje nároky na tento typ práce. Formulace některých vět není úplně šťastná a jejich obsah není dle mého názoru vzhledem k tématu práce vždy zcela relevantní (např. dělení Na2CO3 dle objemové hmotnosti). V teoretické části je rovněž obsažen výčet použitých instrumentálních metod včetně jejich stručné charakterizace. V další, experimentální, části nalezneme kromě charakterizace použitých materiálů (VPS a alkalické aktivátory) popis přípravy vzorků a jejich složení (v tabulce č. 4 chybí jednotky, v dalších tabulkách jsou pak už správně uvedeny gramy). Pro příští práci bych autorce doporučil používat přesnější terminologii (např. „Kapalina byla převedena přes filtr do kapičky“ – kapička alias zkumavka typu eppendorf; u filtru chybí definice velikosti póru) a vyvarovat se drobných chyb při popisu (např. titulek Obr. 16 s chybným označením opakujícím se „před odstředěním“). Vhodné by bylo i rozšířit popis parametrů jednotlivých metod, např. u kalorimetru postrádám informaci o teplotě, při níž měření probíhalo; u stanovení velikosti částic za pomoci laserové difrakce pak vysvětlení proč bylo nutné užití dvou objektivů, resp. jaké jsou mezi nimi rozdíly. Sekce výsledky a diskuze je prezentována na 12 stranách. Práce obsahuje řadu přínosných výsledků, ty jsou doplněny o doprovodný text, postrádám však provázání diskuze výsledků a podložení uvedených premis s literárními zdroji. V kapitole výsledky a diskuze se nachází pouze jeden odkaz na literaturu, což je dle mého názoru nedostatečné. Vhodné by bylo i více diskutovat a vzájemně porovnat rozdíly mezi jednotlivými aktivátory a vytvořit z dílčích poznatků ucelený závěr. Závěrečná část práce shrnuje dosažené poznatky, bez jejich hlubšího provázání. Obvykle závěr práce nastiňuje potenciální možnosti rozšíření práce, resp. navazujícího výzkumu, což zde obsaženo není. Z typografického hlediska lze práci vytknou několik drobných nedostatků (občasné nejednotné zarovnání, a to jak odstavců, tak např. označení rovnic 1 a 2; místy chybné znaménko symbolu „mínus“ a to zejména při psaní jednotek; či další). Nicméně tyto drobnosti významným způsobem nenarušují čtivost předložené práce. Práce byla vytvořena na základě studia 36 zdrojů, a to jak českého tak zahraničního původu. Toto množství je sice dostačující, ale jejich využití je zejména v diskuzi výsledků slabé. Množství naměřených dat splňuje, či dokonce převyšuje požadavky kladené na tento typ práce. Autorka výsledky diskutuje a snaží se vyvozovat příslušné závěry, postrádám však hlubší propojení a podložení tvrzení na základě literární rešerše. Závěrem lze konstatovat, že předložená bakalářská práce má odpovídající kvalitu a zaslouží si být doporučena k obhajobě s hodnocením „B“.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
Využití literatury a její citace | C | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | A |
eVSKP id 131470