Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Březina, Matěj

Bakalářská práce studenta Bojanovského je zaměřena na proces přípravy fluoridového konverzního povlaku na hořčíkové slitině AZ31. Fluoridový povlak byl připraven na slitině předupravené dvěma typy konverzních povlaků s cílem stanovit vliv jednotlivých předúprav na růst fluoridového povlaku. V teoretické části se student věnoval obecné charakterizaci hořčíkových slitin a postupům povrchové úpravy materiálů se zaměřením na konverzní povlaky. Teoretická část je zpracovaná přehledně a shrnuje dobře současnou problematiku fluoridových povlaků na Mg slitinách. V experimentální části student sledoval vliv předúprav a doby povlakování na strukturu a korozní chování ošetřené slitiny. Struktura a složení povlaků byla sledována pomocí elektronové mikroskopie a korozní chování bylo sledováno pomocí potenciodynamických měření. Pan Bojanovský přistupoval k experimentální části svědomitě, vypracoval mnoho experimentů a ze získaných výsledků byl schopen vyvodit správné závěry. Jeho práci hodnotím kladně a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Studium literatury a její zpracování	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Využití poznatků z literatury	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Doskočil, Leoš

Bakalářská práce se zaměřuje na přípravu fluoridového povlaku z taveniny NaBF4 na dvou typech podkladových vrstev nanesených na slitině AZ31: na PEO povlaku a na Mg(OH)2 povlaku. Literární rešerše je koncipována spíše jako souhrn (anotace) vybraných článků a postrádá hlubší diskuzi k metodice přípravy fluoridového povlaku z taveniny NaBF4. Experimentální část je popsána přehledně a srozumitelně, nicméně interpretace dat a jejich diskuze by mohla být detailnější a analytičtější. Zásadně chybí chemická charakterizace povlaků, která by objasnila jejich přesné složení. Práce se v tomto ohledu opírá pouze o prvkové mapy, které však nejsou dostatečné pro jednoznačné určení chemického složení PEO povlaku ani finálních fluoridových vrstev (např. zda jde o směs MgO a MgF2, a v jaké formě je přítomen sodík – jako NaMgF3 nebo NaF). Tato skutečnost se pak přímo odráží v absenci diskuze mechanismu vzniku MgF2, což byl přitom jeden z definovaných cílů práce. Navzdory těmto nedostatkům lze práci považovat za hodnotnou, která poskytuje základ pro následné hlubší studium a komplexnější objasnění chemických procesů.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Logické členění práce	A
Splnění požadavků zadání	B
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

Pro porozumění mechanismu tvorby fluoridového povlaku je zásadní znát přesné chemické složení PEO vrstvy. U Mg(OH)2 povlaku předpokládám rozklad na MgO a H2O, kde voda může být meziproduktem pro následnou reakci s taveninou za vzniku HF. Chybějící informace o složení PEO povlaku však brání podobné analýze. Jaké bylo složení PEO povlaku? Může se mechanismus tvorby fluoridového povlaku lišit v závislosti na tom, zda vzniká na PEO, nebo na Mg(OH)2?
Autor správně uvádí, že Mg(OH)2 reagovalo s taveninou rychleji, což se projevilo kompletní přeměnou na MgF2 během 2 hodin. Delší reakční doba však vedla k výraznému ztenčení vrstvy MgF2, přičemž tento jev je vysvětlen odplavením, ale bez dalšího objasnění. Lze předpokládat, že MgF2 dále reaguje s nadbytkem NaBF4 za vzniku rozpustného NaMgF3. V této souvislosti vyvstává otázka: Může delší reakční čas přispět k vytvoření kompaktnější MgF2 vrstvy navzdory jejímu ztenčení, a je autor schopen tuto možnost podpořit na základě získaných dat?
Obrázek 23 potvrzuje, že slitina AZ31 byla po ponoru nejvíce degradována, jak uvádí autor. Nedostatečně je však diskutována otázka účinnosti fluoridového povlaku při zlepšení korozních vlastností. Zejména není zřejmé, zda fluoridový povlak poskytl lepší korozní ochranu v případě substrátu AZ31 s podkladem Mg(OH), nebo naopak u AZ31 s PEO povlakem. Může autor tuto informaci doplnit, viz obrazek 23?