ŠVADLENKA, M. Typy odpružení využívané v traktorech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Janečková, Radka

Práce pana Švadlenky se zabývá systémy odpružení u zemědělských traktorů. V teoretické části je provedena ucelená rešerše zaměřená na historii, rozdělení traktorů a různé druhy odpružení: přední nápravy, kabiny i sedačky. U každého tohoto druhu jsou představeny typy odpružení, které se používají v praxi, a ty jsou dále porovnány v tabulkách na konci kapitol. Text je přehledně strukturován a čtenáři poskytuje dobrý vhled do problematiky. Student při zpracování teoretické části vhodně čerpal z odborné literatury, včetně několika aktuálních zahraničních titulů, což svědčí o snaze opřít práci o kvalitní a relevantní informační zdroje. Student práci pravidelně konzultoval. Praktická část práce je věnována analýze dynamické odezvy pomocí simulačního softwaru MSC Adams, kde byly provedeny citlivostní analýzy na parametry tlumení a tuhosti. Výsledky jsou interpretovány srozumitelně. V praktické části student potřeboval metodické vedení. Jeho samostatnost při řešení byla nižší, což se částečně odrazilo i na rozsahu a hloubce dosažených výsledků. Je však třeba podotknout, že student se se softwarem Adams setkal poprvé právě v rámci této bakalářské práce. Po formální stránce je práce dobře zpracovaná. Úroveň práce snižuje zaměňování termínů pružení a tlumení (např. výskyt slovního spojení „tuhost tlumení“ v podkapitole 2.2.2), na které byl student v rámci konzultací upozorňován. Lze také vytknout relativně vysokou míru shody s jinou závěrečnou prací (8 %), kde je značná část textu (např. podkapitola 1.2.3) viditelně inspirována touto prací bez jejího uvedení v seznamu použitých zdrojů. I přes výše zmíněné lze konstatovat, že všechny stanované cíle práce byly splněny. Práce odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci, přináší přehledný pohled na problematiku odpružení traktorů a kombinuje rešeršní i analytický přístup, a proto práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Bakalářská práce pane Švadlenky se zabývá problematikou systémů odpružení, užívaných v konstrukci traktorů, přičemž hlavním cílem je zmapovat současný stav těchto systémů se zaměřením na komfort, dynamiku jízdy a v neposlední řadě i bezpečnost stroje. Práci lze rozdělit na rešeršní část, obsaženou na 22 stranách, jež poskytuje přehled koncepčních a konstrukčních řešení odpružení používaných v zemědělských traktorech, zahrnující odpružení nápravy, kabiny i sedačky. Autor zde porovnává různé technologie (pasivní, semi-aktivní a aktivní systémy), přičemž reflektuje nejen konstrukční rozdíly, ale i dopady na jízdní komfort a zdraví obsluhy. Lze říci, že rešeršní část je obsahově vyvážena z hlediska aktuálnosti je text relevantní a míra komplexity rozboru jednotlivých funkčních principů je na průměrné úrovni. Navýšení úrovně by pomohlo například vyhotovení popisu klíčových komponent na obrazové dokumentaci, obr. 14, 15, 16, 17. V obrázku 9 mi není příliš jasné paralelní spojení aktuátoru a pružiny v sekci aktivního odpružení. V kapitole 4 bych doporučil doplnit čtvrtý způsob odpružení kabiny, založený na elektrohydraulickém principu, jež je hojně užívaný v traktorech John Deere. V praktické části (4 strany) je využito multibody simulací v prostředí MSC Adams ke kvantitativní analýze vlivu parametrů tlumení a tuhosti na odezvu systému experimentálního vozidla. Nutno podotknout, že geometrické, tuhostní, ani hmotnostní parametry vozidla nekorespondují s konstukcí traktoru, jež je předmětnou částí této bakalářské práce. Za nevyhovující zde považuji popis stavby a funkčních principů výpočtového modelu. Oceňuji však odhodlání studenta vyhotovit tuto analýzu a se zohledněním absence znalostí MBD softwarů v rámci bakalářského studia toto považuji za proaktivní přístup k řešené problematice. Práce obsahuje menší množství pravopisných chyb, z hlediska stylistiky je užito kratších vět, přičemž v některých případech by spojení do souvětí usnadnilo pochopení dané myšlenky, viz například konec kapitoly 3.3. Vytknout bych chtěl i 21% míru shody dle systému Theses, kde je patrná vyšší míra inspirace dvěma zdroji (8%). Statě kapitoly 1.2.3 neobsahují zdroj informací, přičemž dle Theses je evidentní inspirace, či parafrázování částí textu, toto je zohledněno v hodnocení práce s literaturou. I přes výše zmíněné nedostatky lze říci, že student prokázal schopnost nastudování a zpracování dané problematiky, práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 165890