SMOLINSKÝ, D. Dynamická změna tepové frekvence při chůzi a běhu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2022.
Student Dominik Smolinský přepracoval svou bakalářskou práci na téma Dynamická změna tepové frekvence při chůzi a běhu. Teoretická část je velmi strohá, zejména téma zpracování elektrokardiogramu. Teorie k srdeční frekvenci je uvedena včetně změn způsobených fyzickou zátěží. V praktické části student popsal protokol měření, způsob zpracování naměřených dat a statistické vyhodnocení vlivu zátěže na srdeční frekvenci. Student měřil EKG signály u dvou skupin dobrovolníků, kteří po definovanou dobu šli/běželi po běžeckém pásu při 3 definovaných rychlostech. Z naměřených EKG signálů student získal průběhy tepové frekvence, u nichž sledoval vývoj v čase. Pro analýzu signálů využil více programů, což sice nebylo nezbytné, ale student si tento postup zvolil. Své výsledky po dílčích částech konzultoval. Některá doporučení se však v práci nepromítla. Analýza signálu byla pro studenta obtížná a postup a výsledky práce tomu také odpovídají. Dosažené výsledky student uvedl a krátce okomentoval. Některé výsledky mohly být ještě dále rozvinuty. V příloze postrádám průběhy RR intervalů od více osob, aby bylo možné vyhodnotit sledovaný trend z originálních dat. Předložená práce obsahuje vypracování bodů zadání na minimální úrovni, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm E/50 bodů.
Cílem Bakalářské práce bylo snímání, zpracování a analýza dat vypovídajících o vlivu rychlosti chůze či běhu na tepovou frekvenci u trénovaných a méně trénovaných jedinců. Úvodní část (kap. 1 až 4, str. 13 až 23) je kompilační, zaměřená na vlivy fyzické zátěže na signály EKG a signály variability srdečního rytmu (HRV). K této části nemám připomínky. Kap. 5 (str. 24 až 33) se zabývá měřením a zpracováním dat. Pro sledování dynamických změn tepové frekvence u zdravých jedinců bylo na běžeckém pásu testováno 16 osob, autor navrhl a popsal protokol měření, který nezpochybňuji (vztahuje se k němu otázka položená v závěru). K textu práce mám některé připomínky. Nevhodné je uvádění matlabovských funkcí v textu, popis by měl být obecný, případně doplněný blokovým schématem (str. 26). Pro detekci komplexů QRS autor použil nejjednodušší metodu (viz přiložený soubor „predspracovanie“, který ale realizuje jen zpracování signálu před následnou detekcí komplexů QRS). Podle textu byl detektor realizován v programovém systému SignalPlant, kde byly chybné detekce ručně korigovány. Ukázky intervalů ve třech segmentech s různými zátěžemi pro trénované a netrénované jedince (na obr. 5.3 a 5.4) by zasloužily komentář. Obr. 5.6 je matoucí, protože zpochybňuje dříve popsanou detekci QRS. K analýze HRV v časové oblasti autor použil Poincarého mapy (zobrazující fluktuaci sousedních intervalů RR), opět s využitím systému SignalPlant. Vzorce pro výpočet variabilit SD1 a SD2 (str. 31) jsou chybné, nicméně hodnoty SD1 a SD2 byly výstupem systému SignalPlant, a proto lze předpokládat jejich správnost pro další analýzu. V Kap. 6 (str. 34 až 35) je stručný popis statistické analýzy, ale není uveden prostředek, který byl k analýze použit. Autor pořídil data jen od 16 osob (po osmi ze skupin trénovaných a netrénovaných osob), což není pro statistické zpracování mnoho. Použil dvouvýběrové testy pro celkové porovnání obou skupin, pro jejich porovnání v každé minutě a pro porovnání obou skupin při změně zátěže. Vstupními údaji testů byly hodnoty SD1 a SD2 z Poincarého map. V kap. 7 (str. 36 až 41) jsou uvedeny a komentovány dosažené výsledky, ke kterým nemám výhrady. Posuzovaná práce vznikla přepracováním Bakalářské práce odevzdané v řádném termínu, kterou autor neobhájil. Konstatuji, že většinu nedostatků autor odstranil; je jen škoda, že zcela vypustil část zaměřenou na analýzu ve frekvenční oblasti (s posuzováním spekter signálů HRV v pásmech LF a HF). Byly snad důvodem kritické připomínky oponenta k jejímu popisu? Poznámky k analýze ve frekvenční oblasti ovšem zůstaly v Diskusi (str. 42) i v Závěru (str. 43). Pokud jde o formální stránku, seznam publikací obsahuje 25 položek, u některých citovaných internetových zdrojů však nejsou uvedeni autoři. Na některé obrázky (např. v kap. 5 a 7) chybí v textu odkazy. V přiložených souborech jsou matlabovské soubory „predspracovanie“ a „HRV_RR“, které nejsou v textu práce zmíněny či popsány. Přes uvedené připomínky konstatuji, že zadání Bakalářské autor splnil. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení E.
eVSKP id 146073