LUGOVOI, V. Porovnání vlivu jaderných elektráren na životní prostředí v České republice a ve světě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Téma bakalářské práce bylo zvoleno na základě studentovy odborné praxe v Ruppurské jaderné elektrárně ve výstavbě v Bangladéši. Prvotní záměr využít poznatky přímo z místa praxe bohužel nevyšel, ale student předvedl velkou snahu při hledání reálné náplně bakalářské práce. Takže se dá konstatovat, že stanovené cíle práce byly splněny. Práce je vypracována na základě zpracování dostupných literárních zdrojů, převážně elektronických, což je vzhledem k tématu a náplni práce adekvátní přístup. Za vyzdvižení stojí, že student se musel zorientovat v právním systému tří států a můžeme přičíst i legislativu Evropské unie. To potvrzuje schopnost studenta vyhledat, zpracovat, interpretovat a diskutovat zdroje informací. Dá se říci, že byly zpracovány 4 nezávislé oblasti – jaderná energetika, legislativa pro posuzování vlivů na životní prostředí, konkrétní vlivy jaderných elektráren pro vybrané příklady v ČR a USA. Pro praktické využití práce poskytuje cenný přehled legislativy zabývající se posuzováním vlivů na životní prostředí, a také shrnuje vliv jaderné energetiky na životní prostředí jako minimální, což je podpořeno řadou konkrétních informací. Je nutné vyzdvihnout, že práce celkově působí velmi čtivě a přívětivě, obzvláště když se vezme v úvahu, že rusky mluvící student zpracovává převážně anglickou literaturu do česky psané práce. Vzhledem k tématu a způsobu zpracování práce postrádá klasické členění. Návaznost kapitol je jasná a často ještě podpořena vysvětlením v úvodu kapitoly. Z formálního hlediska má práce mírné nedostatky vůči požadavkům daných předpisy VUT, typografickými a citačními pravidly, které ale převážně nenarušují vzhled či porozumění textu. Nejčastější chyby jsou v nevyplněných závorkách pro citaci literatury. Identifikována byla i jedna faktografická chyba o vzniku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zřejmě umělá inteligence poradila rok vzniku 1995 v souvislosti se zákonem č.18/1997 Sb. Nicméně oficiální rok vzniku je 1993, jak je uvedeno přímo na stránkách úřadu. Budiž studentovi ponaučením klasické, důvěřuj, ale prověřuj. Na závěr shrnuji, že posuzovanou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě. Vzhledem k drobným nedostatkům, které neovlivňují výsledky práce, navrhuji celkové hodnocení stupněm B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Autor si pro svoji bakalářskou práci vybral aktuální téma, které v současné době rezonuje společností nejen v ČR, ale také v Evropě a ve světě, a je nutné na ně nahlížet z vícero hledisek, zejména pak z pohledu energetické soběstačnosti, ekonomiky a mezinárodních závazků na jedné straně a potenciálu dopadů na životní prostředí a udržitelnosti na straně druhé. Výběr tématu proto oceňuji. V kapitole 1 Energie autor obecně vysvětluje význam energie, její přínos pro život člověka a možné zdroje energie, vč. jejich úskalí. Jako úvod z hlediska potřeby energetických zdrojů pro lidstvo je text dostačující. V kapitole 2 Jaderná energetika: Technologie a environmentální souvislosti popisuje autor počátky jaderné energetiky, vznik prvních jaderných elektráren a význam jaderné energetiky pro ČR. Environmentálním souvislostem není věnována přílišná pozornost a tato část by mohla být více rozepsána ve smyslu dopadů na životní prostředí jak vlivem běžného provozu jaderných elektráren, tak vlivem havarijních stavů. Kapitola 3 Technologie JE a její souvislost s environmentálními aspekty popisuje podrobně technické a technologické charakteristiky jaderného reaktoru, základní typy jaderných reaktorů, vč. schématických ilustrací. Kapitola je uchopena spíše z technického pohledu a méně je rozpracována část týkající se konkrétních environmentálních aspektů, tedy dopadů provozu jaderných reaktorů na jednotlivé složky životního prostředí. Z tohoto pohledu a jak z názvu kapitoly vyplývá, by bylo účelné a logické věnovat jednu z podkapitol právě environmentálním aspektům, které lze očekávat, případně je zkusit opět logicky rozdělit dle stanovených kritérií - např. dle složek životního prostředí, či dle druhu provozu - standardní a nestandardní stavy. Následuje kapitola 4 Legislativa v oblasti jaderné energetiky a hodnocení vlivů na životní prostředí. Kapitola popisuje legislativní zakotvení procesu EIA, vč. návaznosti na evropské právo. V rámci kapitoly nejsou zcela jasně a úplně vymezeny jednotlivé nezbytné kroky (označeny jako etapy posuzování či fáze procesu) posuzování v rámci celého procesu EIA - jeden ze zásadních kroků není zmíněn (byť se jím student dále zabývá). Viz otázka 3) pro studenta níže. Dále jsou popsány výchozí legislativní rámce pro vyhodnocování vlivů JE na ŽP v Jižní Korei a USA. Pro přehled dostatečně. Kapitola 5 Analýza vlivů jaderné elektrárny na životní prostředí: Příklad lokality Dukovany. V této kapitole se autor dostává ke konkrétním environmentálním aspektům jaderných elektráren. Popisuje možné dopady JE na jednotlivé složky ŽP, přičemž čerpá z reálného vyhodnocení vlivů konkrétního záměru JE na životní prostředí a lidské zdraví. V rámci kapitoly je řešena rovněž problematika následného monitoringu po zprovoznění záměru, což představuje jedno z klíčových opatření z hlediska eliminace významných negativních dopadů JE na ŽP. Z tohoto pohledu je kapitola popsána dostatečně. Kapitola 6 Analýza vlivů jaderné elektrárny na životní prostředí: Příklad lokality Temelín Kapitola řeší vlivy v jiném rozsahu než tomu bylo v kapitole 5 (Dukovany). Nelze tedy přímo porovnat, jelikož některé z dotčených složek nejsou v kapitole výše zmíněny. Kapitola 7 Analýza vlivů jaderné elektrány na životní prostředí: Příklad USA V této části práce jsou představeny popsané vlivy JE v USA. Jednotlivé dílčí složky ŽP neodpovídají zcela těm výše popsaným v rámci hodnocení vlivů na ŽP v ČR (kap 5 a 6), což je z hlediska srovnání hodnocení vlivů / přístupů ne zcela optimální a vypovídající. Kapitola 8 Hodnocení kvality procesu EIA v České republice Autor vyhodnocuje kvalitu procesu EIA v ČR, rovněž s ohledem na objektivitu zpracovatelů a důvěryhodnost procesu. Tento pohled může být zčásti subjektivní a nebude rozporován. Opět však vede k otázce 3). Závěrem autor shrnuje problematiku vlivů JE na ŽP a srovnání dopadů JE na ŽP a jejich vyhodnocení v rámci stanovených legislativních rámců v ČR, Jižní Korei a USA. Pro větší přehlednost by se hodilo uvést např. tabelární porovnání variant, vztažené k jednotným a přesně definovaným kritériím (např. složkám ŽP, zapojení veřejnosti, stupně procesů posuzování, zajištění objektivity atd.). Pro srovnání je vždy stěžejním předpokladem porovnání porovnatelného, tj. je nutno vztáhnout srovnání ke stejným kritériím.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 162212