ZAHRADNÍČKOVÁ, L. Monitor dechu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Předmětem práce studentky Ludmily Zahradníčkové byl návrh monitoru dechu novorozenců pro detekci spánkové apnoe. Studentka přistupovala k řešení zadaného tématu velmi aktivně a pečlivě, zajistila si i komerční zařízení pro tuto detekci, aby se seznámila s jeho funkcí a možnostmi. Práce má kvalitní teoretický úvod, na který navazuje ve dvou fázích vlastní návrh přípravku. První fází návrhu je řešení elektrického zapojení, kdy si studentka definovala blokové schéma přístroje a z něj vzešly požadavky na dílčí komponenty. Ve druhé fázi se věnovala sestavení a odladění softwaru pro mikrokontrolér. Je třeba ocenit, že s ohledem na studovaný obor si studentka při řešení práce rozšířila znalosti v oblasti elektroniky i mikroprocesorové techniky. Přesto se jistá nezkušenost projevila v drobných nedostatcích řešení. Nejzásadnější z nich je zcela jistě záměna filtru typu dolní propust v návrhu za filtr typu horní propust ve schématu. Při ověřování dílčích částí zapojení byl testován filtr typu dolní propust generovaný pomocí aplikace FilterPro. Při kompletaci práce bylo schéma zapojení z uvedené aplikace omylem vygenerováno pro horní propust. Bohužel toto bylo přehlédnuto i při konzultaci s vedoucím práce. V rámci ověření dílčích částí řešení byl testován a odladěn i software pro mikrokontrolér, který je zcela funkční a splňuje požadavky pro řízení monitoru dechu. Po formální stránce je práce na vysoké úrovni, obrázky mají až na celkové schéma zapojení dobrou kvalitu, použité zdroje jsou správně zapsány a v práci citovány. Rovněž křížové odkazy na objekty v práci jsou zcela korektní. Práci slečny Ludmily Zahradníčkové i přes uvedenou záměnu typu filtru, ale s ohledem na mimořádnou aktivitu v průběhu řešení práce hodnotím známkou „výborně“ / A. Studentka se se svým návrhem účastnila i soutěže Student EEICT 2014.
Slečna Ludmila Zahradníčková měla za úkol ve své bakalářské práci navrhnout monitor dechu pro novorozence a kojence. Tyto monitory mají velmi důležitou funkci a to je sledování spánkové apnoe. Ohlásí totiž zástavu dechu. Předložená bakalářská práce je rozdělena na tři základní části. Tou první je teoretický rozbor problematiky, druhou návrh potřebného hardware a třetí tvoří návrh zdrojového kódu pro mikrokontrolér, který je použit pro vyhodnocení rytmu dýchání a pro vyvolání alarmu. Úvodní část, ve které jsou uvedeny problémy spojené s apnoe je napsána sice stručně, ale výstižně, takže to podstatné obsahuje. V této teoretické části jsou popsány i systémy používané pro snímání dechové aktivity novorozenců a kojenců. Ve druhé části je uveden popis a stručný návrh hardware, který je tvořen selektivním zesilovačem, který je určen pro zesilování signálu z piezoelektrického měniče. K tomu pak přistupuje i bateriový napájecí zdroj a mikrokontroler ATMEL AT MEGA 168. Použitý pro vyhodnocení zesíleného signálu z piezoměniče. Po formální stránce je předložená bakalářská práce na průměrné úrovni, výhrady lze mít k některým převzatým obrázkům. Celkové schéma je dost nečitelné (asi vzniklo při tisku, na přiloženém CD je kvalita lepší). U této bakalářské práce mám zásadní připomínku k zesilovači, který byl použit pro zesilování signálu z piezoměniče. V obvodu zesilovače je několik chyb, z nichž za nejzávažnější považuji zařazení horní propusti místo propusti dolní. Předpokládám, že se tak stalo omylem (při přebírání obrázku z programu firmy Texas Instruments, který studentka využila k výpočtu hodnot), nicméně ve schématu zařízení je to uvedeno. Volba zesílení jednotlivých stupňů zesilovače byla provedena zřejmě experimentálně. Proti tomu námitky nemám. Bylo to nepochybně s ohledem na neznámou velikost napětí ze snímače. Mělo to však být uvedeno. Námitku lze mít i proti připojení stejnosměrného napětí na piezoměnič. Některé chyby bych přičetl spíše konstruktérské nezkušenosti autorky práce, něco lze považovat i za opomenutí. Sem patří např. zapomenutý spoj v obvodu MAX756 nebo ochrana vstupu mikrokontroléru před přepětím. V závěru práce autorka uvádí, že dílčí části zařízení testovala na funkčnost. Podrobněji to však specifikováno není. Naopak pochválit musím program pro mikrokontroler, který do jisté míry svými vlastnostmi částečně kompenzuje nedostatky analogové části. Základní funkce celého systému byly zvoleny se znalostí věci. Zde je patrné, že studentka věnovala dost úsilí na získání informací o jiných podobných systémech a jejich vlastnostech. Program byl testován a je plně funkční. Bakalářská práce slečny Ludmily Zahradníčkové v podstatě splňuje zadání. Proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm D, 69 bodů.
eVSKP id 72885