FOJTLÍN, M. Stanovení součinitelů přenosu tepla radiací a konvekcí z povrchu tepelného manekýna [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.
Tématem diplomové práce pana Miloše Fojtlína bylo Stanovení součinitelů přenosu tepla radiací a konvekcí z povrchu tepelného manekýna Newtona. Měření měla být provedena pro sedícího/stojícího manekýna a zvolené okolní podmínky. Student pracoval na zvoleném tématu samostatně, pro účely práce navrhl a sestavil kalibrační box a dále zvládnut technicky náročné pokrývání manekýna odrazivým materiálem pro snížení emisivity povrchu. Velké úsilí si vyžádaly především samotné experimenty s manekýnem, jejichž celkový časový rozsah byl v desítkách hodin měření v klimakomoře FSI. Z průběhu měření i z výsledků zpracování naměřených dat, lze konstatovat, že student prokázal schopnosti pro samostatnou práci a z pohledu vedoucího nemám k práci diplomanta žádné připomínky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm výborně / A
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce Miloše Fojtlína je vypracovaná na vysoké úrovni, splňuje všechny body zadání a stanovené cíle. Práce je rozdělena do 10 hlavních kapitol, které na sebe logicky navazují. V kapitole 2 a 3 autor vymezuje cíle a stanovuje postup řešení. Kapitola 4 je věnována popisu metabolizmu lidského těla a kapitola 5 rozsáhle popisuje interakci člověka s okolím. Přehled metod měření součinitelů přestupu tepla je rozepsán v kapitole č. 6. Uvedené kapitoly jsou rozepsány podrobně a je diskutabilní, zda je nutné zacházet v některých bodech do detailů vzhledem na cíle práce. Kapitola 7 pojednává o metodice řešení. Mimo jiné obsahuje kapitola také detailní postup lepení fólie s nízkou emisivitou na manekýna a stavbu kalibračního boxu. Autor tady opět sklouzává do příliš podrobného popisu. Vyhodnocení naměřených dat je přehledné a autor správně interpretuje výsledky a případné rozpory. Zjištěné součinitele přestupu tepla jsou porovnány s výsledky De Deara, jejich zobrazení by ale bylo názornější v grafu. Při měření autor předpokládá zanedbatelný vliv relativní vlhkosti na přesnost měření, co je pro uvedený rozsah relativní vlhkosti pravděpodobně správně, tvrzení by však mělo být podepřeno důkazem. Diskutabilní je i zanedbání zůstatkové radiace a ovlivnění konvekce v okolí manekýna důsledkem změny povrchu manekýna. Na ověření uvedených jevů by však bylo nutno vykonat další měření, na které vzhledem k vytíženosti klimatické komory nebyl čas. Vyšším počtem měření by bylo možné dosáhnout také nižší hodnoty nejistot. Po grafické stránce je práce výborná. Text je doplněn kvalitními obrázky s vhodným popiskem. Gramatické chyby a překlepy se v práci téměř nevyskytují. Práce s literaturou je příkladná. Bc. Miloš Fojtlín zvládl práci s klimatickou komorou a manekýnem, osvojil a vhodně aplikoval vědomosti z experimentálního měření. V diplomové práci je vidno pečlivý přístup a dobře odvedená práce, proto práci hodnotím jako vynikající (A).
eVSKP id 72539