HRABCOVÁ, L. Diagnostika Parkinsonovy nemoci metodou DaTSCAN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Studentka Lucie Hrabcová se zabývala problematikou diagnostiky Parkinsonovy nemoci pomocí zobrazovací modality SPECT. Během řešení projektu studentka postupovala samostatně pod vedením primáře oddělení Nukleární medicíny v Kyjově MUDr. Jiřího Bakaly, přičemž formální náležitosti práce a část metodických postupů konzultovala na Ústavu biomedicínského inženýrství. Řešení práce bylo závažně zkomplikováno při náhlém úmrtí prim. Bakaly 6 týdnů před termínem odevzdáním práce. Studentka byla nucena najít nového konzultanta a improvizovat při analýze nedostupných obrazových dat. Studentka v práci využila a citovala 22 relevantních publikací. Text práce je po formální stránce na akceptovatelné úrovni, obsahuje jen některé drobné nedostatky nesnižující kvalitu. Předložený text svědčí o splnění zadání bakalářské práce. Z výše uvedených objektivních důvodů bylo zpracováno jen omezené množství obrazových dat. Statistické vyhodnocení tak lze považovat za orientační a v následné práci by bylo nutné soubor rozšířit.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na diagnostiku Parkinsonovy nemoci pomocí metody DATSCAN. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Studentka předkládá popis a projevy Parkinsonovy nemoci, používané diagnostické metody včetně používaných radiofarmak a různé diagnostické přístroje. Scintigrafii mozku je věnována samostatná kapitola stejně jako tématu radiofarmaka a radiační ochrana. Teoretická část je ucelená a přehledná. Praktická část je věnována diagnostickému postupu pro určení Parkinsonovy choroby. Studentka v Nemocnici v Kyjově analyzovala 14 SPECT snímků pomocí jejich programu, který počítal několik parametrů, které vedly ke konečné diagnóze. Parametry se počítaly z obrazové informace pomocí 5 metod, které studentka vyjmenovala. Výpočet parametrů pomocí první metody MILAN je v práci uveden na str. 38. Jednalo se o parametry 7 částí mozku: specifická aktivita, poměr putamen/caudatum a asymetrický index. Další vypočítaný parametr (Binding Potential) určuje, jak efektivně je radiofarmakum v jednotlivých částech mozku vychytáváno. Na straně 39 je příklad SPECT snímku prvního pacienta a podrobný vypočet parametrů metodou MILAN. Další vypočtené parametry jsou pouze v příloze na DVD. Kapitola 8 obsahuje statistické vyhodnocení dat. Obsahuje výpočet průměrného věku pacientů, kteří byli diagnostikováni. Na 4 stranách jsou uvedeny tabulky rozdělení pacientů podle pohlaví a rozdělení pacientů podle diagnózy. Dále jsou tyto informace uvedeny také graficky a to pomocí několika typů grafů – spojnicový, sloupcový, výsečový. Kapitola o vyhodnocení dat je spíše ukázkou práce v Excelu. Hodnotná je pouze tabulka 9, která určuje diagnózu pacientů. Diagnóza byla stanovena lékařem podle uvedené diskuze na konci práce. Na straně 37 je uvedena podkapitola Odvození diagnózy, kde je uvedeno, že pro stanovení diagnózy je směrodatný asymetrický index. Jeho hodnota je do 7% považována za normální. V žádných tabulkách (ani v přílohách) není asymetrický index převeden na procenta a ani vyznačen jako určující. Toto si čtenář musí dohledat sám. V práci postrádám jednu tabulku, která by shrnovala všechny pacienty a vypočtené parametry. Pro metodu MILAN se jedná o tabulku na dvě stránky. V práci je uvedeno, že jsou výsledky uvedeny v příloze na DVD z důvodu rozsáhlosti. Domnívám se, že kompletní výsledky alespoň pro metodu MILAN (z nemocničního sw) měly být uvedeny kompletní. Je dále možné říct nějakou konkrétní hodnotu, která určuje stádia nemocí? V diskuzi na straně 51 je uvedena věta: „U pacientů, kterým byla Parkinsonova nemoc diagnostikována, vyšla u některých výsledků hodnota BP odlišná, což značí potvrzení diagnózy“. Touto větou studentka popírá informaci o parametru BP uvedenou v podkapitole 7.2.2 o odvození diagnózy. I u pacientů, kterým nebyla diagnostikována PN, byly parametry BP odlišné pro pravé a levé části mozku (viz tabulky na přiloženém DVD). Studentka dále v programovém prostředí Matlab naprogramovala skript, pomocí něhož počítá parametry podle výpočtu uvedeného na str. 40. Provedla tedy vlastní výpočet metodou MILAN. Dále upravila metodu tak, aby se referenční oblast vybírala ve dvou menších oblastech namísto jedné. Programy jsou sice triviální, ale funkční. Mohly být doplněny o automatickou diagnostiku a možná o další funkce. Z formálního hlediska práce vykazuje výrazné nedostatky, např. pouze na některé obrázky a tabulky je v textu odkazováno a to někdy se špatným číslem. U obrázků nejsou uvedeny literární zdroje. Vzorce mohly být napsány obecně a číslovány a jejich použití pouze uvedeno v textu. V textu jsou gramatické chyby. V samotném textu se nesčetně krát objevuje místo pracoviště, na některých stránkách až 4x. Předložená práce je obsahově nevyvážená. Úvodní teoretická část je velmi dobrá, byť obsahuje drobné nepřesnosti. Praktická část je bohužel ve zpracování dat velmi slabá. Studentka sice uvádí v závěru informaci o personálních změnách na externím pracovišti, nicméně nedostatky nejsou způsobeny absencí většího množství dat. Z výše uvedených důvodů navrhuji práci na hodnocení E/50 - na mezi přijatelnosti.
eVSKP id 72817