FALTUS, I. Adaptivní regulátory pro systémy s dopravním zpožděním a jejich porovnání s klasickými pevně nastavenými regulátory. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadání diplomové práce Bc. Ivo Faltuse bylo po odborné i časové stránce náročné zejména z důvodu malého počtu publikací, zabývajících se touto oblastí řízení. Diplomant prokázal při práci na diplomovém projektu svou výbornou úroveň odborných znalostí. S prací na projektu začal včas. Velmi rychle se seznámil s danou problematikou a soustředil se na hledání vhodných variant řešení. Práci věnoval značný čas a pracoval s velmi dobrou účinností. Lze ocenit jeho značnou svědomitost a píli při práci na projektu. Diplomant prokázal své inženýrské schopnosti, zkušební komisi navrhuji hodnocení "výborně".
Práce pana Faltuse je na velice dobré odborné úrovni. Práce je logicky rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části, která představuje necelou polovinu práce, diplomant popisuje adaptivní řídicí systémy, identifikaci dynamických systémů, PID regulátory a adaptivní metody jejich nastavení, vlivy, které je ovlivňují a varianty Smithova prediktoru. V části zabývající se identifikací dynamických systémů je popsána řada modelů, metody směrového a adaptivního směrového zapomínání a v neposlední řadě problematika identifikace dopravního zpoždění. Kapitola zaměřená na Smithovi prediktory obsahuje popis a vzájemné porovnání vlastností tří variant: základního tvaru, modifikovaného tvaru a modifikovaného tvaru podle Vítečkové. Praktická část obsahuje vyčerpávající souhrn simulačních výsledků, ve kterých je zachyceno chování regulačního obvodu se soustavou s dopravním zpožděním při působení poruchových signálů a při skokových změnách velikosti dopravního zpoždění. Jsou zde porovnány pevně nastavené regulátory s adaptivními řídicími algoritmy s a bez Smithova prediktoru. Všechny průběhy simulací jsou doplněny tabulkou obsahující hodnoty uvedených kritérií pro dosažení maximální objektivity. V porovnávání postrádám pouze využití modelu, který by představoval diskrétní ekvivalent spojité soustavy s dopravním zpožděním, které by nebylo celočíselným násobkem periody vzorkování. Práce obsahuje i popis bloku Transport delay z prostředí MATLAB/Simulink a názorně demonstruje možného zkreslení simulačního výsledku při jeho použití. Dále je v práci popsána autorem vytvořená uživatelská aplikace. Závěr praktické části práce obsahuje popis přímé implementace řídicích algoritmů do PLC a ověření chování řídicích algoritmů na fyzikální soustavě. Po formální stránce mám výhrady především k nedostatečné kvalitě některých obrázků např. Obrázek 47. Dále vztahy pro výpočet odchylky ve vzorcích (2-32), (2-33) a (2-34) nejsou převzaty korektně. Charakter této chyby však vylučuje její implementaci.
eVSKP id 65993