BROKEŠ, J. Ověřte možnost ošetření desek plošných spojů pomocí plazmy pro následnou povrchovou úpravu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student měl za úkol vytvořit, resp. navrhnout pracoviště s plazmatickým vyvíječem pro ošetření desek plošných spojů před lakováním. Také měl v rámci ověření funkčnosti tohoto pracoviště pozorovat vliv plazmy na desku plošných spojů nebo jednotlivé elektronické komponenty na ní připájené. Zadání splnil v plném rozsahu a po celý semestr docházel pravidelně do laboratoří a na konzultace. Svým konstruktivním přístupem řešil nastalé problémy jak při optimalizaci zařízení a vytvářenjí návodů. Psaná forma bakalářské práce je dobře členěna. V některých částech textu mohly být použity vhodnější jazykové prostředky. V teoretické i praktické části student používal relevantní zdroje. Hodnotím známkou A (92 b) a doporučuji práci k obhajobě.
Student se v teorii věnoval technologiím a materiálům lakování desek plošných spojů. Vyjmenoval nejběžnější z nich. Při čištění se zaobíral ručním čištěním, v průmyslových myčkách, ultrazvukem, laserem a čistěním pomocí atmosférické plazmy. Pro potřeby bakalářské práci byla rešerše provedena uspokojivě a zahrnovala základní opis principu i pro jaké podmínky je vhodné jej použít. Možná by bylo vhodné dát ještě v teorii prostor regeneraci desek a tepelnému namáhání a spíše ubrat z opisů metod, které nebyli v práci prakticky aplikované. V některých místech byl při jejich opisech až moc obecný a některé věty jsou redundantní (např. „Při výběru materiálu pro lakování desek plošných spojů je důležité zvážit požadavky na odolnost vůči teplotě, vlhkosti, chemickým látkám a mechanickému opotřebení, stejně jako náklady na aplikaci a údržbu. Každý z uvedených materiálů má své výhody a nevýhody a výběr vhodného materiálu závisí na konkrétních potřebách aplikace a očekávaných provozních podmínkách.“, nebo u plazmy se mnohokrát vrací k chválení možnosti funkčnosti za atmosférických podmínek). V praktické části byli použity desky plošných spojů s velkou škálou různorodých elektronických součástek pro otestování dopadů technologického ošetření. Vhodně zdůvodnil použité vzorky i následně provedené kroky v praktické části. Avšak na str. 32 není shodně popsán proces na vzorku č. 5 (šestá deska) jako na str. 41. Celkově však práci hodnotím kladně. Student splnil zadání, otestoval funkčnost elektrotechnických součástek a kvalitu lakování a otestoval i svůj prototyp na desce č.5. Co bych ještě v práci uvítala je uvedení, jaká emisivita byla nastavena na termokameře (případně z čeho byla odvozena) a u kondenzátorů ošetřených plazmou se mírně zvýšila odchylka. I když se jedná o poměrně zanedbatelné hodnoty, možná by bylo vhodné, otestovat taky pF kondenzátor, zda na něho nebude mít plazma významnější vliv. Nebo zdůvodnit, proč byli použity právě tyto řády hodnot u testovaných součástek a neotestovali se i řádově nižší. K přihlédnutí na odvedenou práci na prototypu (namodelování, výroba, začlenění komunikačního protokolu SMEMA) a celkovou odvedenou analýzu, avšak s drobnými nejasnostmi navrhuji známku B s celkovým počtem bodů 87.
eVSKP id 152527