VYSKOČILOVÁ, M. Fotopletysmograf s možností hodnocení naměřených křivek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Slečna Marta Vyskočilová měla za úkol ve své bakalářské práci navrhnout a realizovat fotopletysmograf s možností hodnocení naměřených křivek. Její úkol byl kombinovaný. Jednak měla navrhnout průsvitový fotoelektrický snímač, elektroniku, která by umožnila připojení snímače k multifunkční kartě NI USB 6008 a dále pak měla napsat program pro virtuální fotopletysmograf s možností hodnocení křivek.Slečna Vyskočilová při řešení tohoto problému projevila značnou dávku iniciativy. Především zcela samostatně navrhla samotný snímač a také jej sama vyrobila. S ohledem na svoje studijní zaměření se pak musela seznámit s některými elektronickými obvody, které potřebovala pro konstrukci a realizaci elektroniky snímače. I tuto část své práce zvládla. Teprve potom se mohla věnovat programátorské práci související s návrhem virtuálního fotopletysmografu. I když celé zařízení není extrémně složité, problémů, které musela vyřešit bylo opravdu dost. Co u studentky velice oceňuji je její aktivita a snaha po co největší míře samostatnosti. Je samozřejmé, že využívala i konzultací, na které chodila řádně připravena. Solidní seznam použité literatury svědčí o její snaze získat co nejpodrobnější informace o řešeném problému. I po formální stránce je její bakalářská práce na solidní úrovni. Několik formálních nedostatků lze přičíst autorské nezkušenosti. Slečna Vyskočilová splnila zadání své bakalářské práce. Navrhla a realizovala fotopletysmograf, který je zcela funkční. Proto její práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 93 bodů.
Úkolem studentky Marty Vyskočilové byl návrh a realizace fotopletysmografu s možností hodnocení naměřených křivek. Studentka řešila úkol ve dvou rovinách – jednak v rovině hardwarového přípravku a v rovině příslušného software, sestaveného v grafickém programovacím prostředí LabVIEW. K hardwarové části mám následující výhrady: V tabulce č. 2 je uveden seznam součástek, zde postrádám u elektrolytických kondenzátorů údaj o dovoleném napětí, u rezistorů maximální výkon pouzdra. Ve schématu zapojení na str. 25 jsou uvedeny diody D1 a D2. Podle označení se zřejmě jedná o diody, podle schematické značky o LED a fotodiodu. Pokud si chce čtenář tento rozpor objasnit, hledá v rozpisce součástek, kde tyto diody pro jistotu vůbec nejsou. Ve schématu je u D1 poznámka BPW32, v rozpisce BPW34. Těmto rozporům nerozumím. Navíc v popisu návrhu chybí vysvětlení některých částí schématu. U softwarové části mám zásadní výhradu ke zvolené vzorkovací frekvenci. Tato výhrada je předmětem přiložené otázky. Po formální stránce lze vytknout dělení podkapitol 1.1.1 a 1.2.1, dělení na jednu dílčí sekci postrádá logiku. U rovnic vytýkám záměnu interpunkčního znaménka tečky s matematickým znaménkem krát. Rovnice (1) není uvedena dle konvencí matematického zápisu. Lze rovněž vytknout i kvalitu některých obrázků, některé jsou převzaty i s původním písmem jiného řezu. V úvodu práce má být čtenář seznámen s řešeným tématem, neměl by se dočítat, co je výsledkem práce, jak tomu de facto je v posledním odstavci úvodu. U zdroje [13] je chybná URL, namísto „.h“ má být „.html“, potom je odkaz použitelný. Velmi rušivé je, že v rámci celé práce nejsou v rozporu s českou gramatikou vůbec ošetřeny předložky na konci řádků. I přes uvedené výhrady lze říci, že se studentka při řešení seznámila s velkým rozsahem činností a postupů potřebných pro zdárné dokončení práce a zadání splnila. Práci studentky Marty Vyskočilové hodnotím známkou „dobře“ / C a přikládám otázky.
eVSKP id 72884