BARTOŇ, M. Tvorba investičního portfolia na základě výsledku hospodaření emitentů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2025.

Posudek vedoucího

Ptáček, Roman

Hlavním cílem práce je vytvořit investiční portfolio pro českého retailového investora a vybrat vhodné nástroje k jeho dosažení, včetně posouzení hospodářských výsledků emitentů, jejichž cenné papíry se obchodují na amerických burzách. Metodologie je popisná, velmi stručná, vlastně nedostatečná (schází podrobnější postup, kritéria apod.). V teoretické části autor se věnuje teorii finančních trhů, cenných papírů, zejména akcií, finančních rizik. Teprve po cca 20 stranách popisuje základy fundamentální analýzy na podnikové úrovni, včetně stanovení vnitřní hodnoty pomocí diskontovaného cash flow. Literární přehled končí popisem burzovního indexu S&P 500 a burz NASDAQ a NYSE. Do praktické části autor vybral pomocí akciového filtru FINVIZ Screener deset společností podle vybraných kritérií. Následovala analýza vybraných ukazatelů a výpočet vnitřní hodnoty akcie. V návrhové části je sestaveno portfolio ze čtyř nejlépe hodnocených společností. Dvě z nich patří do podsektoru kreditních služeb, proto je tomu sektoru věnována krátké zhodnocení. Návrhová část je ukončena backtestem. Sám autor upozorňuje, že takovéto portfolio je značně koncentrované a tudíž i rizikové. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.   (1) Podle jakého klíče byla vybrána kritéria pro screening akcií? A jak byly vybrány ukazatele pro hodnocení jednotlivých ukazatelů? (2) Jaké jsou další metody výpočtu vnitřní hodnoty akcie? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? (3) V práci zmiňujete rizikovost portfolia. Jakým způsobem se dá rizikovost portfolia kvantifikovat?

Posudek oponenta

Bílek, Michael

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby investičního portfolia, přičemž jako globální cíl práce si autor zvolil "... zhotovení akciového portfolia pro českého retailového investora." S takto stanoveným cílem v zásadě nemám problém, co však osobně v práci postrádám je jasné vymezení parciálních cílů, které by měly postupně k vést k naplnění cíle globálního. Autor dále v úvodu práce zmiňuje i (slovy autora) "minoritní" cíl "... představit téma investování a tvorby investičního portfolia snadno pochopitelným jazykem případnému čtenáři.", přičemž musím konstatovat, že takto vymezený parciální cíl považuji z pohledu akademické práce za zcela nešťastně a nevhodně zvolený, jelikož pro tento účel nepovažuji bakalářskou práci za vhodný formát odborné publikace.  Struktura práce je dle mého názoru vcelku logická, tedy teoretická část následovaná analytickou částí a zakončená vlastním návrhem autora. Teoretická část práce je poměrně obsáhlá, což oceňuji, nicméně se opírá z naprosté většiny pouze o české zdroje, které navíc nejsou vždy aktuání. Autor se zároveň místy dopouští nepřesností, jako například na s. 29, kde označuje ukazatel CAGR (Compound Annual Growth Rate) za ukazatel vážené roční návratnosti investice, což je tvrzení, se kterým se nemohu ztotožnit.  Analytická část je poměrně rozsáhlá a věřím, že jí autor věnoval velký objem času a práce. Bohužel, navzdory tomuto působí místy poněkud povrchově. Autor jasně vymezuje kritéria pro akciový filtr a tedy primární výběr titulů pro analýzu. Pravděpodobně rozumím důvodům, proč autor v rámci stanovování kritérií vyřadil bankovní a technologický sektor, bohužel jasně vymezeno toto v práci není. Dále mi také není jasné, jestli vybrané poměrové ukazatele, se kterými autor pracuje sám spočítal, nebo je pouze odněkud převzal. Na s. 38 a 40 autor u společnosti Walmart zmiňuje nárůst počtu akcií v oběhu v kontextu s "možným" štěpením akcií (tzv. stock split). Vzhledem k tomu, že se autor věnuje, dle svých slov, "detailní analýze", tak bych očekával, že bude vědět a jasně vymezí, zda ke štěpení došlo, či nikoliv. Na s. 34 a 35 autor mezi lety 2023 a 2024 prezentuje nárůst volného Cash Flow společnosti Eli Lilly zroku na rok o více než 300% - opět, očekával bych, že v případě takto zásadního nárůstu (který navíc není podpořen takto razantním nárůstem ostatních ukazatelů) bude autor věnovat hlubší pozornost podkladovým důvodům (tj. zda například volné Cash Flow nebylo zkresleno jednorázovými operacemi jako je prodej neprovozních aktiv), jelikož by takové zkreslení mělo zásadní dopad do jeho valuačního modelu.  Návrhová část je dle mého názoru v porádku a s návrhem autora se v zásadě nemám problém ztotožnit. Jako nepatřičná mi však připadá kapitola 3.2, kde autor provádí krátkou analýzu kreditního sektoru, jelikož by společnsoti z tohoto sektoru měly tvořit nejzásadnější část autorem navrhovaného portfolia. Zde si dovolím poznamenat, že provádět odvětvovou analýzu až zpětně, po provedení analýzy jednotlivých titulů nepovažuji za systematické. Oceňuji autorovu snahu ospravedlnit vlastní návrh, nicméně se domnívám, že odvětvová analýza měla být provedena ještě před analýzou samotných titulů.  Navzdory mým dílčím připomínkám konstatuji, že, zvláště s přihlédnutím k tomu, že se jedná o práci bakalářskou, autor vykonal velké množství práce, vytyčené cíle dle mého názoru splnil a práci doporučuji k obhajobě s výše uvedeným hodnocením, které navrhuji za předpokladu, že autor ke spokojenosti komise zodpoví položené otázky. 

eVSKP id 168313