MELŠA, V. Výkonový audio zesilovač využívající AC/DC měnič [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student se v úvodu práce zabývá možností jednoduché modifikací běžného ATX zdroje na výkonový zvukový zesilovač. Motivací jsou potenciálně velmi nízké náklady na výrobu takového zesilovače. Bohužel se studentovi nepodařilo najít jednoduchý způsob, jak zdroj modifikovat. Jednoduché zásahy umožnili realizovat zesilovač jen s velmi malou účinností. Student se tedy nakonec rozhodnul zkonstruovat zesilovač pracující ve třídě D, aby alespoň částečně splnil požadavek zadání na konstrukci zesilovače pracujícího ve spínaném režimu. Požadované nízké náklady na výrobu samotného zesilovače student dosáhl objednáním integrovaných obvodů, které zabezpečují většinu potřebných funkcí zesilovače. Napájecí zdroj zesilovače je realizován jako klasický se síťovým transformátorem, což bohužel snižuje ekonomičnost a účinnost zesilovače. Případná náhrada zdroje za spínaný je ale poměrně snadná. Samotná práce je dobře členěna, je psána dobrým jazykem, i když obsahuje drobné formální chyby. Student postupoval během řešení samostatně, průběžně a pravidelně docházel na konzultace. Soustředil se především na praktickou konstrukci a testování, uvítal bych více teoretického rozboru. Především v oblasti možných modifikací AD/DC měniče by si tím patrně ušetřil značné množství práce a času stráveného laboratorním měřením. Celkově student prokázal schopnost řešit samostatně zadané úkoly.
Student se seznámil s problematikou audio zesilovačů ve spínacím režimu (třída D) a navrhl úpravu AC/DC měniče v podobě počítačového zdroje ATX na požadovaný spínací zesilovač při minimálních změnách. Úprava spočívala v návrhu rekonstrukčního výstupního filtru s Butterworthovou aproximací. Kvůli problémům se stejnosměrnou složkou výstupního signálu student navrhl několik řešení, buď v podobě oddělovacího kondenzátoru s vybíjecím rezistorem, nebo obvodem pro úpravu střídy spínacích tranzistorů, nebo demagnetizačním obvodem. Tyto úpravy degradovali parametry zesilovače natolik, že byla jeho implementace v AC/DC měniči shledána studentem za nevyhovující. Proto v další části práce student navrhl zesilovač ve třídě D z dostupných obvodů k tomu určených. K zesilovači student navrhl napájecí zdroj a konstrukci zrealizoval. Na zrealizovaném zesilovači provedl student měření modulové frekvenční charakteristiky a harmonického zkreslení, na zdroji pak změřil zatěžovací charakteristiku. Rozsahem je práce na poměry diplomové práce velmi stručná, závěr je na 37. stránce. Teoretický úvod ani návrh samotného zesilovače nepřekračuje 10 stran. Po odborné stránce v druhé kapitole „Návrh zesilovače na principu AC/DC měniče“ student prokazuje dobré odborné znalosti, kde nastiňuje možné řešení problémů se stejnosměrnou složkou výstupního signálu. Ale následný návrh zesilovače ve třídě D v podobě doporučeného zapojení dvou integrovaných obvodů ve třetí kapitole a návrh zdroje v podobě dvoucestného usměrňovače s filtrací a s obvodem měkkého startu se jeví jako pracně příliš nenáročné řešení. V práci shledávám pár nejasností: Schéma na Obr.2.5 představuje výstupní signál z transformátoru s PWM, na obrázku ale transformátor chybí, za komparátorem je přímo dioda. U obvodů pro řízení střídy v kap. 2.2.1 a obvodu pro měkký start zdroje v kap. 4.2 by bylo dobré uvést návrh a výpočet jednotlivých součástek, pokud nejsou zapojení odněkud převzaté. U návrhu zdroje se student zmiňuje jen o výpočtu filtračního kondenzátoru a obvodu pro měkký start zdroje, postrádám podrobnější popis zdroje včetně zmínky o transformátoru a parametrech zdroje. Kapitola 5 Měření diskutuje jen výsledky, chybí detailnější popisy o metodě měření, zapojení, podmínkách a parametrech měření, typu použitého přístroje (nejenom označení) a zhodnocení měření. V příloze chybí tabulky naměřených dat. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Když už je rozsáhlé schéma ATX zdroje uvedeno v textu na Obr.2.2, mohli by tam být uvedeny i menší schémata jako zapojení zesilovače (příloha A.1) a zapojení zdroje (příloha B.1), které jsou uvedeny v příloze. Hodnoty součástek by bylo vhodnější pro přehlednost uvádět i v schématech.
eVSKP id 52344