KRATOCHVÍLOVÁ, O. Nový způsob přípravy hydrogelů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Studentka Olga Kratochvílová zpracovala bakalářskou práci na aktuální problematiku řešenou v rámci fakulty, která se týká vlivu iontů na tvorbu fázově separovaných hydrogelů. V rámci práce byly připravovány hydrogely novým způsobem tzv. suché cesty a byl nalezen důležitý rozsah iontových sil, kde dochází ke tvorbě hydrogelu. V rámci práce byl nalezen i hydrogel s indexem lomu blízkému vodě, který bude využitelný pro spektroskopická měření. S prací jsem spokojen a navrhuju hodnocení stupněm výborně/A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A |
Předložená závěrečná práce studentky Olgy Kratochvílové je zaměřena na vysoce aktuální téma přípravy hydrogelů metodou tzv. suché cesty. Nutno říci, že toto téma je z mého pohledu velice zajímavé. Hlavním cílem závěrečné práce bylo studium vlivu iontové síly a přídavku různého typu iontů na finální mechanické vlastnosti připravovaných hydrogelů. Studentka se tohoto tématu zhostila poměrně dobře. Veškeré požadavky zadání byly beze zbytku splněny. Práce je logicky členěna na teoretickou část (13 stran), experimentální í část (5 stran) a diskuzi a výsledky (13 stran). Členění práce je zcela v souladu se všemi kritérii a nemám proti němu žádných námitek. Kvalita zpracování výsledků, interpretace výsledků a jejich diskuze je také na dobré úrovni. Mírnou výtku bych měl k některým formálním nedostatkům, které mírně snižují kvalitu jinak velmi dobré práce (např. špatný popisek Obr. 8 a Obr. 9 – tvrzení, že látka vykazuje chování viskózní kapaliny, pokud elastický modul převyšuje modul viskózní, se nezakládá na pravdě; sjednocení jednotek úhlové frekvence – jednou je uvedena v rad/s a poté dále v textu v Hz; aj.). V práci je citováno 49 zdrojů, kde většinu tvoří odborné články či knihy. Bohužel v citacích se objevují také některé zdroje, které by se ve vysokoškolské kvalifikační práci vyskytovat neměly (např. citace neodborných webových stránek, citace wikipedie, apod.). Na druhou stranu je nutno vyzdvihnout poměrně kvalitní část závěrečné práce věnující se současnému stavu řešené problematiky. Výhrady mám také k úrovni jazykového zpracování. Některé slovní spojení nejsou vhodně voleny, např. „savost“, „přenášejí náboje na řetězce a vážou je s opačně nabitými druhy“ nebo „gel tekl rychleji“. V textu se vyskytuje také několik překlepů, např. „diletantní“ namísto dilatantní, „hyalurnonan“ namísto hyaluronan, aj. Navzdory výše uvedeným výtkám považuji předloženou bakalářskou práci studentky Olgy Kratochvílové za kvalitně sepsanou. Studentka prokázala, že je schopna nejenom komentovat, ale také diskutovat naměřená data a vyvozovat z měření logické závěry. Bakalářskou práci hodnotím stupněm „A – výborně“ a doporučuji ji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 88191