VILDA, D. Systém pro využití tepla spalin plynové mikroturbíny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.
„Systém pro využití tepla plynové mikroturbíny“ je název diplomové práce, jejímž cílem bylo představit moderní technologii plynových mikroturbín a navrhnout systém výměníků, který by efektivně využíval teplo obsažené ve spalinách těchto mikroturbín. Diplomant k tématu přistoupil zodpovědně a s problematikou se seznámil velmi poctivě. Velkou předností jeho práce je experimentální ověření parametrů spalin u konkrétní mikroturbíny, která je nainstalován a Laboratoři energeticky náročných procesů v NETME Centre. Ocenit chci také jeho schopnost zjišťovat potřebné informace od širokého spektra konzultantů z akademického i komerčního prostředí. Samotný návrh systému provedl diplomant částečně sám (celková koncepce a uspořádání systému vč. návrhu konvenčních typů výměníků) a částečně s podporou pracovníků Sekce systémů pro přenos tepla Ústavu procesního a ekologického inženýrství (návrh progresivních typů výměníků). Obsahově je předložená práce vyvážená, logicky vhodně uspořádaná a koresponduje v plném rozsahu se svým zadáním. Vzhledem k záměru práce „rozšířit aplikační potenciál mikroturbín pro kogeneraci“ by práci prospěla úvaha nad jinými/novými způsoby využití odpadního tepla než je ohřev vody a vzduchu pro prádelny. K této otázce mohl přistoupit autor s větší invencí a zmínit ji alespoň v závěru. Formální stránka práce mírně utrpěla nedůsledností při finální kontrole. V textu najdeme různé typy tabulek, nesourodé označování obrázků a grafů, chyby ve formátování popisků k obrázkům a tabulkám (tučné a tenké: str. 12 vs. str. 15, nebo barevně obr. 3.11 či graf 3.4 apod.) a nedostatky v odsazení řádků (odrážky s. 16, odstavce s. 13, 34, 43, 44, 64). Nedůsledně je také zpracován seznam literatury, v němž jsou např. jména autorů uváděna různými způsoby [19, 22, 24…]. Chybí v něm navíc dva ze základních literárních pramenů doporučených v zadání práce. Diplomant přitom zahájil práci včas a byl aktivní v průběžné konzultační činnosti. Měl tedy dost času také na kontrolu své práce a je škoda, že jí nevěnoval větší pozornost. Formální nedostatky ovšem nesnižují srozumitelnost závěrečné práce. Obsahově je velmi kvalitní. Autor prokázal svoji schopnost samostatné inženýrské práce.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | B | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Předložená práce má sice jasně definované jednotlivé úkoly, ale jejich řešení lze jen obtížně (nebo vůbec) dohledat. Úvodní část se zabývá rešerší k základním pojmům používaných v celé práci. Je zde celá řada nepřesností a netechnického vyjadřování, jako např. „pára vzniklá hořením uhlí expanduje v turbíně…, trigenerace znázorněná na obr. 2.2 vyžaduje vstup chladu apod. V kapitole věnované popisu mikroturbíny se hovoří o rekuperátoru, ale nabízený obrázek principu mikroturbíny rekuperátor nemá. Takovýchto obrázků je v rešeršní části celá řada (ropná plošina, hotel), zbytečně zvyšují objem práce a ubírají prostor na věcný rozbor problematiky. Také grafy 3.1 a 3.2 žádné porovnání hodnot nenabízejí. Bioplyn sice obsahuje metan, ale co ostatní složky? Možná se zde měly uvést chemické rovnice vzniku bioplynu s odhadem množství, které z organických podílů vzniká. V pojmech energie ve spalinách [MJ/hod] energie spalin [kW], tepelný výkon spalin, výkon [W] bych se asi ztratil. V jakém vztahu je rychlost otáček k otáčkám? Kapitola 6.3 Rosný bod obsahuje nejednoznačná tvrzení o teplotě, která způsobí kondenzaci vodní páry. Teplota ovlivňuje i parciální tlak páry a ta není ve směsi jedinou složkou. Myslím, že přesnější definici lze najít i ve výukových podkladech. Názvy kapitol „Spaliny“, „Vzduch“, „Voda“ neříkají k tématu nic. Kapitola o ventilátoru je začleněna nelogicky, měly být nejprve stanoveny parametry procesu a pak měl následovat jeho výpočet a nikoliv popis. Ke stanovení parametrů ventilátoru z Obr. 6.7. budu potřebovat vysvětlení. Zásadní námitky mám ale ke kapitole 7. Úvodní obrázky nejsou názorné. Následují vztahy pro výpočet výměníku trubka v trubce bez jakéhokoliv odkazu na jejich původ. K nim zřejmě patří i výpočet v příloze, jehož výsledkem je výměník o délce 630m. Program obsahuje i tisk výsledků, které ale v práci nejsou. Výměník spaliny voda není v práci doložen. Kapitola 8 se zabývá deskovým výměníkem spaliny/vzduch. Je zde opět několik vztahů bez citace a výpočtový program není ani v příloze. Vzorce v obou kapitolách neobsahují žádné hodnoty, zato jsou jednotlivé proměnné opakovaně definovány, protože seznam symbolů chybí. V kapitole Výsledky ale výsledky jsou, opět bez citace a odvolání na jejich výpočet. Při porovnání práce s cíli, kterých mělo být dosaženo, musím nutně mít k práci výhrady, které jsem ostatně uvedl na začátku recenze. Výsledky, které práce obsahuje, nejsou většinou podloženy výpočty nebo citacemi. Při obhajobě bude nutné doložit výpočty s rozlišením vlastní a převzaté práce.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
Práce s literaturou včetně citací | D |
eVSKP id 83886