FOJTÍKOVÁ, A. Podnikatelský záměr pro založení zdravého kavárenského podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2022.

Posudek vedoucího

Žižlavský, Ondřej

Studentka se ve své závěrečné práci věnuje sestavení podnikatelského plánu pro založení zdravého kavárenského podniku a vyhodnocení jeho ekonomických hledisek. Studentka si v úvodu praktické části zvolila formu podnikání a stanovila časový harmonogram jednotlivých aktivit vedoucích k zahájení podnikání. V následujícím kroku provedla analýzu trhu, a to jak za pomoci sekundárních dat, tak i formou mystery shoppingu a dotazováním ve zvoleném místě budoucího podnikání. Výsledky analýz přehledně prezentuje pomocí SWOT analýzy na straně 46. Z ní si vybrala jednu generickou strategii pro své podnikání. Dále studentka sestavila přehledný finanční plán zahrnující kalkulací nákladů (pro zahájení i provoz kavárny) a tři scénáře tržeb. V další kroku studentka identifikovala potenciální rizika a navrhla možnosti řešení v případě jejich vzniku. Na závěr svůj podnikatelský plán zhodnotila pomocí klasických metod hodnocení efektivnosti investic, konkrétně pomocí doby návratnosti a ukazateli rentability. Výsledný podnikatelský plán, resp. závěrečnou práci hodnotím na velmi dobrou a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Luňáček, Jiří

Problematika podnikatelských záměrů je velice častá, řešení navrhovaná v práci nemohou tedy být inovativní. Celková struktura práce přesně odpovídá již dříve odevzdaným pracím na toto téma. Ke zpracování mám následující připomínky: 1. V teoretické části jsou popsány různé formy podnikatelských subjektů. V návrhové části je ale bez bližšího vysvětlení přímo vybrána živnost. Správné řešení by ale bylo jednotlivá kritéria různých forem podnikání přesně specifikovat a pak je teprve porovnat. Takto vypracovaná práce vlastně ukazuje, že část teoretického rozboru byla zbytečná. 2. Dotazníkové šetření mělo být podrobněji vyhodnoceno. Autorka v textu nijak neřeší problém, který tato forma dotazování má. A to je to, zda odpovídá odpověď a reálné poptávané množství. Útrata v kavárně určitě patří mezi zbytné statky, je tedy otázkou, jestli hlavním faktorem nejí třeba důchod zákazníků, který pak měl být ale podrobněji popsán v části SLEPT. 3. Ekonomické vyhodnocení nákladů je hodně zjednodušené, Třeba mzda řemeslníků, respektive náklady na jejich služby asi nekalkulují použitý materiál. Třeba tab. 7 sumarizuje materiál pro řemeslníky na 20 tis. Kč. Zde je ale zahrnut jak instalatér, tak elektrikář a i zedník. Při ceně zařizovacích instalačních předmětů by tato částka stěží stačila pouze pro instalatéra. Tato kalkulace měla být podstatně podrobnější. 4. Celkový pohled autorky na projekt je více než optimistický. Je přesvědčena o jeho správnosti a další výpočty tuto skutečnost pouze potvrzují. Jak říká přísloví, přání se zde stalo otcem myšlenky. To dokumentují výsledky ROI a ROE. Výnosnost vlastního kapitálu na úrovni přes 100% v realistické variantě jasně ukazuje, že zde buď je chyba ve výpočtu, nebo predikce tržeb je nerealistická. Jestliže běžné ROE se pohybuje kolem cca max. 25%, je tato hodnota skutečně nereálná. 5. Jak již bylo uvedeno v předchozí části, výhrady mám i ke struktuře práce. Třeba tvor SWOT matice u podniku, který ještě neexistuje je chybná. Jak lze identifikovat silné a slabé stránky entity, která není? Zde mělo jít spíše o plánovanou strukturu vnitřních složek společnosti. Takto ale text definován není.

eVSKP id 140821