ŘEPKOVÁ, M. Stanovení pesticidů v pevných matricích životního prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Mravcová, Ludmila

Studentka se ve svojí práci zaměřila na přípravu a optimalizaci metody pro analýzu reziduí pesticidů v půdě v prostředí laboratoře na Fakultě chemické. Výsledky její práce byly částečně ovlivněny poruchou přístroje, kdy nebylo možné dokončit celou validaci metody a také ověřit její funkčnost na reálných vzorcích. Studentka pro analýzu používala metody QuEChERS, která je standardní metodou pro analýzu pesticidů v různé matrici. U nás v laboratoři se dříve pesticidy nikdy neanalyzovaly z důvodů nevhodné instrumentace. Nyní už je ale tato analýza možná a cílem práce bylo právě připravit metodu, kterou bychom mohli již rutinně využívat jak ve výuce, tak pro řešení dalších výzkumných prací. Studentka si během práce připravovala všechny potřebné roztoky a soli sama, nevyužívala komerčně dostupné sady. Ověřovala vliv různých parametrů, které mohou u vybrané skupiny pesticidů ovlivnit jejich účinnost extrakce. Během celé práce byla pečlivá a aktivní. Naučila se nové laboratorní postupy, a především práci s přístrojem LC/MS/MS, který byla po čase schopná obsluhovat sama. Na závěr vhodně zpracovala získané výsledky a chybějící měření reálných vzorků bylo alespoň nahrazeno literární rešerší z dostupných dat výskytu pesticidů v půdách pro ČR. Celkově jsem s prací studentky velmi spokojena a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ji hodnotím celkovou známkou "výborně / A".

Posudek oponenta

Komendová, Renata

Bakalářská práce s názvem „Stanovení pesticidů v pevných matricích životního prostředí“, vypracovaná studentkou Michaelou Řepkovou, splnila zadané cíle. Bakalářská práce svým rozsahem 74 stran připomíná spíše diplomovou práci, nezvyklé je také množství studovaných literárních zdrojů, celkem 109, což kladně hodnotím. Názorný je i grafický abstrakt. Kapitola Teoretická část je napsána na 23 stranách a studentka se zde věnuje problematice pesticidních látek, jejich rozdělení, použití, osudu v životním prostředí a zmíněna je i platná legislativa ČR a EU. Je zde popsán princip metody QuEChERS a metoda kapalinové chromatografie, která by však měla být zařazena do samostatné kapitoly. Následuje popis hmotnostní spektrometrie. Experimentální část obsahuje 11 stran a věnuje se použitým přístrojům a chemikáliím, jejich přípravě a zejména vývoji optimalizace extrakčního postupu, kde byla sledována celá řada parametrů (objem extrakčního činidla, pH vodné fáze činidla, složení organické fáze činidla, koncentrační faktor). Byla provedena validace extrakčního postupu a optimalizace metody LC-MS/MS. Kapitola Výsledky a diskuze má 17 stran a jsou zde uvedeny některé informace, které by bylo vhodnější komentovat v teoretické části. Studentka musela na závěr experimentální práce čelit některým zásadním technickým problémům, přesto cíle práce byly naplněny. Závěry práce jsou pak shrnuty do ne příliš kvalitního textu, s nevhodnými až neodbornými formulacemi, což bohužel mírně snižuje úroveň celé práce. Předložená bakalářská práce obsahuje některé slovní obraty, které nepatří do odborně zaměřeného textu. Taktéž se v práci vyskytují gramaticky chybné formulace. Nadstandardně vyšší rozsah bakalářské práce se zřejmě projevil v ne příliš kvalitně zpracovaném textu. I přes uvedené mírné nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou B / velmi dobře.

eVSKP id 156671