ŠTEFKOVÁ, D. Zahradní město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Přiložené hodnocení obsahuje vyjádření tří pedagogů, kteří se podíleli na vedení práce. Prof. Ing. arch. Ivan Koleček: Město, místo: Dva uzavřené bloky jsou začleněny do struktury zahradního města v orientaci bulváru a viaduktu. Tento jasný přístup ke struktuře zastavění je doprovázen v konceptu projektu rozhodnutím dát velký důraz charakteru vnitřního prostoru bloku a jeho organizaci. Tato na jedné straně jednoduchá myšlenka, hledat prodloužení bydlení do společných teras – ochozů, se stala v průběhu vývoje projektu těžce řešitelnou odpovědí. Postupně ustupující terasy a otevírání vnitřního prostoru dvora vytváří plochy v prvních podlažích s typologiemi málo osvětlených bytů. Nosná bodová struktura neumožňuje jednoduše řešit organizaci obytných prostorů. Centrální prostor dvora, těžiště jeho zabydlení, je vysázený zahrádkami. Otázkou zůstávám, zda je jejich přítomnost dostačující jako odpověď na jeho výjimečnou úlohu v prostorové organizaci vnitřního prostoru. Naopak přízemí s jasným vztahem ke svému okolí začleňuje bloky do městského prostředí, jak bulváru a ulic, tak do prostředí parku s dynamickou organizací série hřišť. Bydlení: Typologie bytů a jejich organizace je silně závislá na organizaci teras. Často se příliš stává kompromisem mezi kvalitou bydlení a formálním přístupem k charakteru vnitřního prostoru bloku. Bakalářský projekt zůstává ovlivněný jedním z rozhodnutí v jeho konceptu, které průběžně komplikovalo jeho vývoj. MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka: Město: Téma vztahu dvou čtverců je věčné a výsostně architektonické a jsem rád, že jsi ho nakonec dobře využila. V kontextu zahradního města nakonec došlo k velkému uspořádání plánu, ale i dynamickému přenastavení vztahů k viaduktu a jižnímu parku. Nasazením čtverců zpevňuješ dva severo-jižní liniové prvky dopravy, ale vodou a parky vnášíš do území i potřebný akcent východo-západní; přírodniny městem vhodně kličkují a proplouvají. Přítomnost vody je rázem silná a odpovídá prapůvodu území. Místo: Vzniklé veřejné prostory mají nakonec dobré proporce, orientaci i silný potenciál vč. promyšlených návazností. Pevný rastr fasád a nekompromisní nasazení jasných hmot dobře tyto regulují. Trojúhelný prostor mezi pootočeními čtverci se stal „náměstím pohybu“, které nabízí setkání místních, okolních i procházejících, ale ještě by mu pomohlo větší uvolnění rastru trávníků a vyvážení s jinak dobře vloženými hřišti. Vodní prvek je středobodem veřejného dění čtvrti, ale svým členěním a různými kvalitami nábřeží nabízí i místa ke klidnému spočinutí. Bydlení: Pevná vnější struktura se uvnitř překvapivě uvolňuje do kónického atria, otvírajícího se k nebi a lemovaného systémem rozličných pavlačí, které nabízí mnoho možností pobývání i pohybu. Radikální poměr plného / prázdného odpovídá na touhy měšťanů po svobodě a je pro mě jasnou reakcí na téma zahradního města. Zajímavou konotací je model městského paláce, kde se velkorysost bydlení po výšce též snižuje. V tvém systému se bydlí více venku než uvnitř, kdy většina bytů je uspořádáním i výměrami poddimenzovaná. Na druhou stranu byty naplňují koncept vkládání buněk, které toto uskrovnění evokují. Nová kvalita venkovního pobývání snad nešvary chodbiček a neprosluněných dispozic převáží. Ještě by stálo za to scénáře užívání pavlačí nakreslit v pár příkladech vč. zimního režimu. Též zelená střecha bez přístupu obyvatel působí spíše marnivě, zvlášť když celé plochy dvorů, které by měly být více volné, (jako i otevření parteru), rozdrobuješ na diktátorský rastr vyvýšených záhonků. Prezentace: Kultura kreslení i sazby je lapidární a jasná; 3D evokuje jemnost odpovídající tématu. Panel je kultivovaný, ale bohužel plně nevyjadřuje podstatu projektu, kterou by lépe ukázal plán, řez východ-západ či pohled se zálivu pavlače do atria (pouze v paré). V detailech jsi mě příjemně překvapila, kdy se slušně vypořádáváš s technikou, ale i na pohledu příkladně dokumentuješ svůj architektonický záměr. Celkové dotažení by projektu prospělo. Ing. arch. Radek Toman, Ph.D.: Dominika Štefková předkládá jednoznačný (v určitých aspektech radikální) a velice dobře zvládnutý urbanistický koncept založený na dvou jednoduchých, téměř totožných domech čtvercového půdorysu. Tento koncept poskytuje velký potenciál pro práci s veřejným prostorem mezi domy a sekvencí poloveřejných zahrádek, pavlačí a soukromých prostorů uvnitř domů. Pozitivně hodnotím užití vodního prvku biotopu. Použitá železobetonová konstrukce s vestavěnými buňkami jednotlivých bytů je originálním technickým řešením, avšak chybí přesvědčivější dopracování (např. byty jsou v podlaze tepelně izolovány pouze 40 mm kročejovou izolací). Dispozice bytů jsou funkční. Dominika v průběhu práce na projektu demonstrovala své předpoklady pro výkon povolání architektky. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a po společné diskuzi všech tří pedagogů navrhuji známku C75.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Dominika tvoří spíše intuitivně a pocitově. Pracovala průběžně celý semestr, avšak časové rozvržení práce nebylo úplně ideální a k vytvoření lépe propracovaného návrhu jí v závěru nějaký čas chyběl. |
Celkový dojem práce vzbuzuje v některých momentech nahodilost výsledného řešení. Především v otázce konstrukčního řešení objektů. I přes tyto nedostatky se studentka dokázala přenést nad problémy a v průběhu práce najít řešení. Obsah práce je přiměřený a nedostatky vzniklé u takto náročného zadání jsou pochopitelné. Oceňuji chuť vytvářet neotřelá řešení a nezaleknout se vzniklých komplikací.Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C 76
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | -návrh vychází svou půdorysnou formou z doložené urbanistické studie, řešené bloky se uzavírají i svou poslední stranou do sebe a popírají tak myšlenku zahradního města, stávají se strukturou typicky městskou, -posunutí západního bloku blíže k viaduktu, za účelem vytvoření plochy veřejné zeleně mezi bloky, je v rozporu s myšlenkou samotného využití této plochy, jakožto propojovacího článku, nevzniká zde očekávané napětí -v návrhu se ztrácí hlubší myšlenka práce s prostorem a odlišnými limity v území, které toto místo nabízí-bloky se tváří stejně v části viaduktu, v části rušného bulváru nebo zklidňující plochy zeleně s vodním prvkem | |
| Provozní řešení | C | - provoz navržených objektů je logický a koresponduje se standartním řešením městských bloků, kdy podzemí je využito pro parkování, parter přebírá funkci polyfunkční a obytná část je situovaná v nadzemních patrech - vertikální tok pohybu v domě je zajištěn schodišti a výtahy, které svojí dimenzí odpovídají navržené kapacitě, horizontální propojení ustupujícími pavlačemi se snaží zajistit soudružnost jednotlivých obytných jednotek, -dominantní funkce semi veřejného prostoru v nádvoří bloků – soukromé zahrádky, není opodstatněná, tento exkluzivní prostor a středobod setkávání se ořezal na jedinou funkci. Větší variabilita tohoto prostoru, například vložením malých rynků, pergol, ploch k potkávání, volnočasových aktivit, by přispěla ke zkvalitnění a vyšší dynamice prostoru - z přiložené dokumentace není patrné, co přesně se odehrává v parteru, jaké jsou funkce navržených prostor, jejich propojenost a konstrukční návaznost | |
| Technicko konstrukční řešení | B | -zvolené konstrukční řešení je velice odvážné, až experimentální a zaslouží si obdiv, který se nepatrně ztrácí v celkové nedotaženosti návrhu -z doložené průvodní zprávy je zřejmé, že nápad vkládání jednotlivých bytových buněk za účelem proměny funkce hlavní konstrukce v čase, se vyvíjel živelně, v asociacích, v silné provázanosti s komplikovaným technickým detailem tepelné pohody a technických rozvodů | |
| Architektonické řešení | C | -Vnitřní atrium, které je v silném kontrastu s obestavěným prostorem, je základní princip tohoto návrhu a vytváří silnou tektoniku. Obyvatel má možnost pozorovat dění nejen v horizontální úrovni, ale i v celé hloubce navrhovaného bloku, díky různě definovaným ochozům. Stává se tak součástí celého spektra lidských aktivit. Je škoda, že se tento princip nepropsal hlouběji do jednotlivých pater, například situováním zahrádek na visuté ochozy nebo větší dynamikou sekundární konstrukce-vložených bytových jednotek, které by tím podpořily hravost a rozmanitost dosti formálních fasád. | |
| Formální úroveň | C | - z předložené dokumentace není zřetelně jasný vývoj a progrese samotného návrhu, který by byl podpořený schématy, chybí detailnější vyobrazení parteru, u některých výkresů pater jsou chybné informace o podlaží, nedotisknuté měřítko, grafická úroveň bakalářské práce je průměrná a zasloužila by si vyšší hloubku propracovanosti |
eVSKP id 126822