FOJTÍK, J. Měření permitivity materiálů v mikrovlnném pásmu – laboratorní úloha [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem práce bylo se seznámit s vlnovodovými metodami měření permitivity materiálů, porovnat je, navrhnout uspořádání měřícího pracoviště pro laboratorní úlohu a vytvořit návod této laboratorní úlohy. Student se s metodami měření materiálů seznámil a dvě vybrané modeloval v programu CST Microwave Studio. Dále navrhl a realizoval měřící pracoviště pro laboratorní úlohu a vytvořil návod této úlohy. Zadání práce bylo splněno. Bohužel předložená práce obsahuje relativně dost chyb týkající se hlavně vysázených rovnic v textu a celkově je text práce napsán na nižší úrovni. Student při řešení své práce byl aktivní a pravidelně docházel na konzultace.
Student podle zadání práce uvedl přehled metod určených pro měření permitivity materiálů ve vlnovodu, dvě si vybral, provedl jejich simulaci v CST a realizoval jejich měření v laboratoři. V závěru vytvořil návod k laboratorní úloze a vzorový protokol. Tím zadání splnil. Textová část popisující práci studenta je však na velice nízké úrovni a jeho činnost podle zadání popisuje velice špatně. V práci je množství vztahů, které jsou nesprávně vysázeny, jejich začlenění ve větách je rozporuplné, chybí použití jakéhokoliv interpunkčního znaménka. Ve vztazích např. (1.3), (3.1.9) se vyskytuje více druhů označení součinu, někdy i na nesmyslných místech např. ve funkci tg. Další vztahy jsou již jednoznačně špatně, např. vztahy pro mezní kmitočet, nebo vlnovou délku ve vlnovodu (1.8), (1.9), (3.1.1), kde autor zaměňuje součet za součin a druhou mocninu za násobení dvěmi. V celé práci není sjednoceno použití indexů jednotlivých proměných, a tak jsou stejné proměnné označeny často jinak v textu a ve vztazích. Při simulaci vybraných metod v CST není dostatečně popsán způsob odečtu hodnot potřebných pro následný výpočet permitivity, u druhé metody jsou sice uvedeny kmitočtové závislosti impedancí naprázdno i nakrátko, ovšem na kmitočtu, kde se měří, jsou hodnoty díky nevhodnému měřítku velmi blízké nule. V textu chybí údaj o hodnotách, které byly odečteny. Dále v práci následuje realizace experimentálního měření, ovšem z realizace je zde prezentováno pouze blokové zapojení a seznam použitých přístrojů, fotodokumentace měřícího pracoviště nebo měřených vzorků zde chybí. Zpracování naměřených výsledků je dosti nepřehledné a autor používá ve vztazích zároveň desetinnou čárku i tečku, když tečku používá ve stejných vztazích navíc i pro součin. V tabulkách ani vztazích není jasně řečeno, které veličiny jsou známé, které je potřeba změřit.
eVSKP id 52227