HOLEMÁŘ, J. Spektroskopická impedanční měření v olověných akumulátorech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Bc. Jan Holemář se ve své práci zabývá analytickou metodou měření článků olověného akumulátoru pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie (EIS). Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 67 stran včetně příloh a seznamu použité literatury. Teoretická část obsahuje stručný úvod do problematiky olověných akumulátorů, popisuje vnitřní konstrukci a elektrochemické reakce probíhající během vybíjení a nabíjení, jejich rozdělení podle oblasti využití a degradační jevy, ke kterým při provozu dochází. Další část je věnována seznámení s analytickou metodou impedanční spektroskopie. Je zde popsán princip měření a náhradní elektrický model impedance elektrochemického článku. V praktické části byl sestaven funkční článek olověného akumulátoru, na kterém probíhalo experimentální měření EIS v různých stavech nabití i v průběhu vybíjení. V poslední části práce byl vytvořen software v programu VEE Pro pro simulaci EIS elektrochemického článku, kde lze nastavovat jednotlivé parametry impedance a pak výsledné závislosti porovnávat s grafy naměřenými na reálném článku. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci proto doporučuji k obhajobě.
Student Jan Holemář se ve své práci zabývá možnostmi impedančních spektroskopických měření v olověném akumulátoru při různých stavech vybití a různé koncentraci elektrolytu, výrobou experimentálních elektrod, měřením a vyhodnocením výsledků získaných z experimentů. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je popsána historie, konstrukce, rozdělení a princip činnosti olověných akumulátorů, stejně jako degradační mechanismy, které v olověných akumulátorech nastávají. Součástí teoretické části je také pojednání o impedanční spektroskopii, její historii, vývoji a stávajícím stavu použití této vědní disciplíny v elektrochemii. Druhá část diplomové práce je zaměřena na výrobu elektrod, popis vlastních experimentů a jejich vyhodnocení. Závěr práce je věnován vývoji simulačního programu na platformě VEE. Vlastní práce působí po stránce stylistické i pravopisné ne příliš dobrým dojmem. Nedostatky a nesrovnalosti v textu snižují celkový dojem a hrubé pravopisné chyby tento dojem jen umocňují. Co se týče připomínek k věcné náplni práce, postrádám informaci o použitých referentních elektrodách, chybí hodnoty koncentrací elektrolytu. Odvozovat, že měrný odpor elektrolytu se snížil, jestliže koncentrace vysocekoncentrovaného elektrolytu byla snížena přilitím destilované vody, pokládám za zavádějící, protože tomu mohlo být právě naopak, viz obr. 1.3 na str. 16. V práci chybí vývoj kapacit v průběhu experimentů, podle grafů v práci by zřejmě bylo vhodné provést více počátečních kondičních cyklů k dosažení stabilizované struktury aktivních hmot s maximální velikostí povrchu aktivních hmot. Při zapojení zátěže ve formě pasivního odporu je do procesu vyhodnocení stavu nabití vnesena systematická chyba z důvodu klesajícího napětí a tím i klesajícího proudu. Vzhledem k výrazně rozdílným průběhům EIS bez připojené zátěže (obr. 4.8 a 4.12) a s připojenou zátěží (obr. 4.10) předpokládám, že kapacitní projev křivek EIS (viditelný půloblouk) je způsoben připojenou zátěží (odporem) a pokládám za velkou chybu, že nebyla změřena samostatná EIS pouze tohoto odporu. Následný rozbor výsledků by mohl vést k jiným závěrům. Také postrádám informaci, proč nebylo využito možností programu EC-Lab a vybíjeno do daného stupně pomocí tohoto programu, stejně jako porovnáno fitování výsledků programu EC-Lab s výsledky vytvořeného programu pod VEE. I přes tyto nedostatky, zadání diplomové práce bylo splněno. Student prokázal orientaci v dané problematice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji projekt k obhajobě.
eVSKP id 85730