ŠÁNDOR, M. Využití mesh sítí pro řízení dobíjecích stanic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student vypracoval práci na téma Využití mesh sítí pro řízení dobíjecích stanic. V teoretické části se student věnuje popisu nabíjení elektromobilu, nabíjecím módům typům nabíjení a dopadům na distribuční síť. Dále popisuje princip řízení nabíjecího výkonu a věnuje se rozboru mesh sítí. V praktické části se věnuje samotnému měření mesh sítí. Práce je dobře strukturovaná a má logickou posloupnost. Student chodil na konzultace a zpracoval dohodnutá měření. Úroveň zpracování samotné práce je bohužel tristní. V první kapitole se student věnuje teorii nabíjení, ve které je několik zavádějících tvrzení. Například, že standardním pomalým nabíjením může nabíjení elektromobilu trvat až 8 hodin. Zdroj tohoto tvrzení není citován. Samotné pomalé nabíjení může trvat mnohem déle a ovlivňuje ho několik faktorů, proto nelze určit maximální hodnotu. V další podkapitole 1.1 se student snažil vložit do tabulky 1.1 hodnoty výkonů při různých nabíjecích módech. K této tabulce opět není citace a uvedené hodnoty nejsou správné. Například nabíjecí mód 2 určitě není stejnosměrný apod. U kapitoly 1.1.9 Bezkontaktní nabíjení je jako citace použit článek na webu fdrive.cz, který ale bezkontaktní nabíjení vůbec nezmiňuje. Co se týče praktické části, student provedl dohodnutá měření pro Wi-Fi mesh i Bluetooth mesh. Popis těchto měření je mnohdy neodborný, například “Z grafov vyplýva, že ESP-BLE-MESH má oproti ESP-WIFI-MESH niekoľko výhod a nevýhod.” Toto není nijak rozvedeno a informace nemá žádnou přidanou hodnotu. Grafům samotným chybí mnohdy na osách jednotky a na Obr. 4.7 je spojnice mimo rozsah osy. Na Obr. 4.4 jsou uvedené přibližné vzdálenost mezi body. Například 10 - 20 metrů. Měření s takovým rozsahem nemá žádnou vypovídající hodnotu, když se může vzdálenost lišit dvojnásobně. Při použití metru nebo pásma by mohla být přesnost klidně centimetrová. V seznamu zkratek jich mnoho chybí. Citace jsou uvedeny ve špatném formátu. V závěru chybí diskuze nad výsledky a kód pro MCU není přiložen. V práci se často objevují gramatické, typografické a formální chyby. Některé obrázky mají špatnou kvalitu. Práce byla ve všech bodech splněna, ovšem vzhledem k výše uvedenému musím práci hodnotit známkou E/55.
Pan Šándor vypracoval bakalářskou práci na téma Využití mesh sítí pro řízení dobíjecích stanic. Text je členěn do 4 kapitol a podkapitol, které na sebe logicky i tematicky navazují, vyjma subkapitoly 4.6, která popisuje použité zařízení až po prezentaci výsledků z měření. Teoretická část pojednává o problematice nabíjení elektrických vozidel, řízení výkonu nabíjecích stanic a mesh sítí včetně popisu dnešní době používaných meshových struktur. Kromě několika nepřesností je obsah teoretické části práce na dobré úrovni. V praktické části studentovi práce došlo k ověření vlastností meshových struktur a vhodnosti jejich použití pro konkrétní aplikaci v rámci řízení nabíjecí infrastruktury. Zde mám hned několik výhrad. V první řadě je čtenář seznámen se základním konceptem měření, ovšem v textu není popsáno, jakým mechanismem se budou daná data shromažďovat, díky čemuž čtenář vlastně neví, jak byla naměřená data získána. Práce taktéž neobsahuje žádnou přílohy, díky čemuž není možné nahlédnout do zdrojových kódů použitých pro provedení jednotlivých měření, což považuji za hrubý nedostatek. Taktéž nikde v textu není uvedeno, zda bylo měření provedeno vícekrát nebo bylo provedeno pouze jedenkrát, díky čemuž není jasné, zda se jedná o statistiku, či pouze o jakýsi report z měření. Na závěr podkapitoly 4.2 autor konstatuje „meranie bolo presné“, což si nemůže čtenář ověřit vzhledem k absenci popisu postupu měření. Na konci většiny měření mi zde chybí diskuse o naměřených výsledcích, kdy autor sice konstatuje, že daný typ mesh vyhovuje/nevyhovuje aplikaci, ale již nediskutuje, jak a na základě jakých kritérií ke svému závěru došel (4.2, 4.3, 4.4). V závěru taktéž absentuje obecná diskuse nad výsledky práce. Z typografického hlediska obsahuje práce velké množství chyb ať už běžných překlepů, či náhodné rozdělení slov uprostřed řádku (mo delu, dy- namickú). Taktéž se v práci vyskytuje vysoký počet v textu nevysvětlených zkratek, které je čtenář nucen si dohledávat. Většina obrázků v práci jsou v pofidérní kvalitě (nejedná se o vektorovou grafiku). Co se týče grafů, zde se opět nejedná o vektorovou grafiku a grafy působí jako vložený screenshot do práce. U většiny grafů se vyskytují chyby v popisu os, kdy autor opomíná uvedení jednotek pro danou osu, jednotky uvádí v nesprávném tvaru, případně kombinuje český a anglický jazyk v popisech. Drobné chyby se vyskytují i v tabulkách, kdy je opět kombinován český a anglický jazyk, případně chyba v popisu sloupce (TU -> MTU). Co se týče práce s literaturou, zde student na první pohled řádně cituje uvedené zdroje, avšak při bližším průzkumu bylo zjištěno, že úryvky citované části textu se v některých původních zdrojích vůbec nevyskytují (viz. citace fdrive.cz o bezdrátovém dobíjení kap. 1.1.9, či citace stejného zdroje kap. 1.1.6 a další). Student dále bezpochyby čerpal informace z dokumentu MHSR „Stratégia rozvoja elektromobility v Slovensnej republike a jej vplyv na národné hospodárstvo Slovenskej republiky“, případně jiného zdroje citující tento dokument o jehož existenci není v textu práce ani zmínka, natož uvedena citace tohoto dokumentu. Výtku mám taktéž k formátu citací, kdy není dodržena forma citací ČSN ISO 690:2022. Z důvodu chybějící přílohy a zdrojových kódů použitých pro měření z mého pohledu nelze ověřit metodiku důkladnost měření. Tato skutečnost společně s výše uvedenými výraznými nedostatky práce studenta vede oponenta k výslednému hodnocení stupněm F (45b.). Oponent ponechává na schopnostech studenta, zda dokáže před komisí svoji práci obhájit zejména v oblasti zhodnocení výsledků praktického výstupu a použité metodiky.
eVSKP id 160865