KUBÁTOVÁ, D. Návrh výroby záchytné vany [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Diplomová práce se zabývá návrhem výroby záchytné vany sloužící k přelévání a stáčení kapalin. Literární rešerše je zaměřena na zvolenou technologii tažení. Samotné řešení výroby součásti je doplněno technologickými a kontrolními výpočty, výkresovou dokumentací a volbou stroje. Výsledné hodnocení zohledňuje nedostatky práce ve výpočtové části a ve výkresové dokumentaci. Diplomantka přistoupila ke zpracování své práce svědomitě a zodpovědně. Konzultace probíhaly pravidelně. Formální a grafická úprava diplomové práce je na dobré úrovni a odpovídá stanoveným cílům.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Diplomová práce je zaměřená na návrh výroby záchytné vany. V jejím úvodu je představen vyráběný dílec a provedena volba materiálu polotovaru. Následuje rozvaha nad použitelnými výrobními technologiemi a postupy. Z ní je vybrána technologie hlubokého tažení, na kterou autorka následně zaměřuje i rešeršní část práce. Zde lze vytknout špatnou kvalitu nebo chybějící popis některých obrázků (např. obr. 9, obr. 13, obr. 19, obr. 20) či nevhodné členění některých oddílů. Jedná se např. o kap. 2.2.2 „Způsoby tažení“ jíž tvoří jeden krátký odstavec. Rovněž i kap. 2.7.2 zaměřující se na tažné stroje je nevhodně začleněna pod kapitolu „Konstrukce tažných nástrojů“. Některé informace, které poskytuje rešeršní část, jsou tak neúplné. Na teoretickou část práce navazuje návrh řešení. Zde autorka vcelku přehledně a správně analyzuje vyrobitelnost dílce danou technologií a stanovuje velikost a tvar polotovaru. Analýza vyrobitelné výšky výtažku se ale v práci vyskytuje nelogicky hned dvakrát a i některé další výpočty jsou uvedeny zmateným způsobem, mnohdy s nedostatečným popisem, co je vlastně počítáno. Z hlediska vlastního návrhu nástroje je bohužel nutné zmínit, že nástroj tak, jak je konstruován, by nejspíš nefungoval korektně. Tažnice je k upínací desce připevněna pomocí 8 šroubů a její poloha vymezena 2 kolíky. Díry pro kolíky však nejsou konstruovány jako průchozí. Je tedy otázka, zda kolíky vůbec půjdou zasunout. Rovněž je dle mého mínění zbytečné konstruovat vcelku rozměrnou tažnici a tažník z nástrojové oceli, zvlášť pokud je počítáno s výrobní sérií pouze 15 000 ks. Tažník je ke spodní upínací desce připevněn pouze šrouby. Nedá se tedy bohužel hovořit o přesném vymezení jeho polohy v nástroji. Vyvození síly na přidržovači je v nástroji realizováno pouze pomocí dvou kolíků, což se jeví jako nedostatečné. Navíc autorka neuvažuje s žádnou přídavnou mezerou mezi přidržovačem a upínací deskou v okamžiku sevření, což je z hlediska silových poměrů i bezpečnosti nevhodné. Také systém vedení vykazuje nedostatky. Zde lze zmínit tenkostěnná vodicí pouzdra či vodicí sloupky bez jakéhokoliv náběhu (zkosení nebo zaoblení), které by usnadňovalo zasunutí do pouzder. Rovněž i systém upnutí pouhým zalisováním není příliš šťastný. Dále činnost vyhazovače není v práci uspokojivě vysvětlena. Není tedy jasné, jakým mechanismem bude vyhazování v součinnosti s lisem probíhat. Práce pouze uvádí, že jeho „stlačení a uvolnění zajišťuje pružina“. Jaká pružina a o jaké tuhosti nebo v jaké délce bude vyhazování realizováno, to už v práci chybí. Mezi další nedostatky práce lze zařadit: - absenci hodnoty tvrdosti v tab. 2 na str. 11, - chybějící zavzdušňovací kanál tažníku ve schématu na obr. 7, - nedodržení stejného označení veličin (např. „Mo“ vs. „mo“, „re“ vs. „r“ vs. „R“ apod.), - nepodloženou volbu vyhazovací síly namísto přesnějšího určení, - výpočet tažné práce, která dále není nijak využita, - zbytečnou poznámku na výkresech „nezakótovaný rádius R50“.

eVSKP id 154005