ŠEVČÍK, F. Laboratorní úlohy pro mikrokontrolér RP2040 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Úkolem pana Filipa Ševčíka bylo navrhnou laboratorní úlohy využívající periferní moduly mikrokontroléru RP2040. Úlohy jsou určeny pro cvičení z předmětu Vestavné systémy a mikroprocesory (BPC-MIC) vyučovaném ve druhém ročníku bakalářského studia. Bakalářská práce navazovala na předcházející semestrální práci. Technická zpráva obsahuje 35 stran textu a je členěna do 6 číslovaných kapitol plus nečíslované kapitoly Úvod a Závěr. Počet stran textu odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Student měl velké problémy s psaním technického textu a členěním textu do logicky navazujících celků. Tomu odpovídá i podprůměrná úroveň textu práce. Práce však obsahuje minimu překlepů a pravopisných chyb. Po grafické stránce lze autorovi vytknout nečitelnost textu v některých obrázcích i jejich celkově nízkou kvalitu (např. Obr. 2.1 na str. 17, Obr. 3.1 nebo schéma na str. 54). Při řešení bakalářské práce využíval pan Ševčík výhradně internetové literární zdroje, což v případě ryze prakticky zaměřené práce považuji za opodstatněné. Pan Ševčík se mnou pravidelně konzultoval postup prací a předvedl mi funkčnost laboratorních úloh. K práci přistupoval zodpovědně. Není mi známo, že by se na bakalářské práci pana Ševčíka podílely další osoby nebo že by nějaká část práce byla plagiátem. Vzhledem k nedostatkům v textu práce navrhuji jako vedoucí hodnotit práci pana Filipa Ševčíka známkou D/68 bodů.
Velmi tenká práce studenta Filipa Ševčíka o rozsahu 35 stran textu a 5 stran příloh obsahuje 19 stran rešerše a 16 stran studentova řešení a praktické realizace. Toto množství je na spodní hranici akceptovatelnosti. Práce svým rozsahem odpovídá průměrné zátěži kladené na studenta UAMT. Student používá a cituje dostupnou literaturu, která je správně citována. Očekával bych vyšší zapojení knižních zdrojů, jsou citovány pouze katalogové listy a popisné letáky výrobců. Práci však mohu označit jako původní. Práce je členěna logicky. Student se snaží nejprve nešikovně popsat jednotlivé komponenty, aby pak navrhl desku plošného spoje, na které realizuje jednotlivé laboratorní úlohy. Tyto na závěr demonstruje a jsou nejspíš funkční. Práce má velmi špatnou formální úroveň, sice bez překlepů a gramatických chyb, avšak jednotlivé větné celky jsou vytržené z kontextu, povětšinou nesouvisejí s předchozím textem. Některé věty jsem musel dávat automatickému překladači pro překlad zpět do (nejspíše původního) anglického jazyka abych pochopil, co se snaží student popsat. Student nejspíše neovládá dostatečně anglický jayzk, aby dokázal při překladu vystihnout informaci v původním textu obsaženou. Jelikož si vybral zadání u kterého téměř neexistují české texty, je toto na pováženou. Při návrhu plošného spoje nejsou uvedeny výpočty a důvody pro výběr jednotlivých komponent. U jediného uvedeného výpočtu časů pulzně šířkové modulace není uvedena střída, ani tolerance součástek, ani tolerance výsledné frekvence. V důsledku student vypíše vypočítanou frekvenci na dvě desetinná místa protože netuší jak přesnou frekvenci měří. To se odráží i v laboratorních úlohách kdy student, který bude postupovat podle navržené úlohy netuší správný výsledek a nedokáže tedy ověřit, zdali vše naprogramoval správně. Student při návrhu laboratorních úloh postupuje nekoncepčně, popis úloh ani řešení není didaktický. Zadání úlohy je spíše formou zkoušky, než textu, ze kterého by student měl pochopit, jak dané periferie mají spolupracovat. Z uživatele vytváří "robota", který jen slepě překopírovává texty do zdrojáku, doufaje, že to bude něco dělat. V zadáních postrádám přehledová bloková schemata, která by usnadnila orientaci studentů v tom, co že to mají realizovat. Dále postrádám stručný textový popis použitých částí periferií a jejich vzájemné spolupráce v dané úloze. Zejména periferie DMA je velmi obtížná na pochopení a vyžaduje hlubší popis než ten uvedený v práci. Zadání bylo mířeno na použití kontaktního pole a přizpůsobovacích obvodů na něm sestavených, student neměl realizovat desku s plošnými spoji. Její realizace je tedy nad rámec práce, a jako jediná část práce vypadá vcelku zdařile. I přes všechny výšeuvedené výtky však mohu prohlásit, že všechny body zadání byly hraničně splněny, ikdyž by si zasloužily vyšší záběr studenta. Z práce usuzuji, že by student dokázal výrazně zvýšit kvalitu své práce dopracováním a obhájením v nejbližším možném termínu. Z odevzdané práce usuzuji, že student získal orientaci v mikrokontrolerech ARM, znalosti v oblasti programování mikrokontrolerů a oživování IDE. Práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě s výhradami.
eVSKP id 159890