BĚLICA, O. Bunker pneumaticon [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2018.
Student předkládá práci, která řeší téma obranné linie v pohraničí. Formálně se pohybuje na pomezí architektury a land-artu. Při překračování hranic oboru je vždy obtížné práci hodnotit, neboť se vymyká standartním výstupům. Osobně oceňuji na celé práci snahu o nalezení reálného a low-costového řešení, které zdánlivě utopickému projektu dává životaschopný rozměr. Výsledná realizace prototypu vypadá jednoduše, neboť dlouhé měsíce byla testována a zbavována všeho nadbytečného. Výsledkem je "druhý dech", kterým by torzální architektura betonových bunkrů mohla ožít. Za přínosnou považuji doprovodnou teoretickou část práce, která shrnuje ideové pozadí tvorby. Určitou rezervu vidím ve finální instalaci, která byla původně zamýšlena pro více objektů, čímž by byla prověřena možnost interakce objektů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 95 | Student od počátku studia magisterského stupně vykazoval enormní zaujetí pro téma, průběžně a systematicky pracoval na vývoji funkčního prototypu. |
Práce vrací architekturu do humanistické domény a nastavuje správný pohled. Během realizace student prokázal svoje odhodlání a nasazení nejen vytvořením reálných objektů ale i prací v kontextu místa a společnosti. Díky projektu vznikla mediální panika a „diskuse“ co je umění, co je architektura, jaký to má všechno smysl. Tím student dokázal během jediné diplomové práce, to co naše generace nedokázala za posledních 20 let.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Urbanistické řešení : aktivace ospalé krajiny sudet, demarkační zóny, připravené na střet národů proběhla úspěšně. Práce studenta vrací architekturu do polohy humanistické disciplíny s celospolečenským rozsahem. Nomádská architektura umožňující postupné probouzení krajiny a vrstev sociálně společenských, včetně soudobé „sharing“ kultury ukazuje reálné možnosti. Deaktivace „mrtvé zóny“ a její transformace přináší místo ostré hranice kontinuitu krajiny a kultury | |
| Architektonické řešení | A | Architektonické řešení : Substrakce a adice deaktivuje a aktivuje architektonický element. Promyšlený řez prokazuje nové nazírání, odhaluje novou perspektivu. Adice, přenesení, vnitřních těsných 17m3, do hladkých prostorných 17m3 je poetický manévr rozšiřující latentní kapacity objektu do nové interpretace. Metafyzika vystřelení vzduchu do architektonického objektu je zřetelná. Membrána, jako protoarchitektura, je adekvátním protipólem stávající hmoty. Prostorový zážitek vnitřku objektu vzhledem ke kontextu je zásadní. Bylo vyzkoušeno, doporučujeme porotě zažít. | |
| Provozní řešení | A | Provozní řešení : Nomádství, rekace na tekutý modernismus, je přirozenou tendencí. Projekt spojuje virtuální mapování, sharing ideí, download knowldge, možnost existence v nové zkušenosti. Obojí techniky nafukování, ruční, i spoužitím externí energie se jeví jako správná. Machinistká klika spojená s fyzickým prožitkem se zdá trochu česko kutilská a sentimentální. Spojování a extenze protoarchitektury do komplexnějších struktur možná. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Technicko konstrukční řešení : interpretace „bubliny“ známé již od H.Holleina, či Wolfa Prixe do platonických, základních těles je správná. Student prověřil technické úskalí a diference. Zajímavé je prorovnání dodekahedru a icosohedru, vzhledem k počtu „edgí“ a „jointů“. Provedené architektury dokazují reálnost realizace. Nafouknutí a stabilizace objektu je časově nenáročná. | |
| Formální úroveň | A | Formální úroveň nadstandartní |
eVSKP id 100053