ČERNÝ, M. Návrh konstrukčního řešení polohovacího zařízení pro FV panel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce studenta Martina Černého se v úvodní rešeršní části zabývá využitím sluneční energie, zvýšením energetické výtěžnosti při použití zařízení pro sledování polohy Slunce a základními možnosti realizace. V navazující kapitole je popsán algoritmus NREL pro výpočet polohy Slunce na obloze v průběhu roku v lokalitě objektu FEKT VUT, Technická 12, Brno. Tento výpočet spolu s výpočtem zatížení větrem uvedeným v kapitole 3 je následně využit k návrhu funkčního konstrukčního řešení dvouosého zařízení pro sledování polohy Slunce. Student v průběhu řešení pracoval samostatně a systematicky. Velmi kladně hodnotím úroveň zpracované technické dokumentace konstrukce i elektrické části. Bakalářská práce působí přehledně, kompaktně a uceleně. Student vhodně pracuje s dostupnou literaturou a diskutuje možné přístupy k řešení problematiky. Po formální stránce lze práci vytknout drobné typografické chyby, nízkou kvalitu některých převzatých obrázků a místy i netechnické formulace textu. Práce splňuje všechny body zadání, realizované řešení je funkční s potenciálem využití dalšími studenty při výuce a řešení závěrečných prací. Práci považuji za kvalitně zpracovanou, hodnotím 95 b. a doporučuji k obhajobě.
Student Martin Černý měl za úkol ve své práci navrhnout a realizovat polohovací zařízení na natáčení fotovoltaických panelů za sluncem, tzv. tracker. Pojednává o výhodách a nevýhodách tohoto řešení, uvádí způsoby realizace, aplikační využití v praxi. Těžiště práce vidím zejména v osobní iniciativě studenta při praktické realizaci konkrétního trackeru. Systém navrhnul po konstrukční části, vypočítal základní pevnostní namáhání hlavního uchycení trackeru, zajistil materiál, provedl praktickou činnost v mechanické oblasti, tj. práci s kovovými materiály, spojovacími prvky, pokovením. V této části je zřetelná systematická činnost. Dále navázal elektrickou částí, tj. pohony trackeru. Jedná se o cenově nákladnou část a vlastně stěžejní část práce – výběr pohonů, volba ovládání. Výsledkem je nejjednodušší verze ovládání s ruční obsluhou s možností ovládat dvouosé natáčení panelu pomocí tlačítek přímo na střeše. Další automatizace je otázkou přidání měřicích čidel nebo časovače a automatiky, která se napojí na připravená relé spínající pohony. K práci nemám zásadní připomínky, nicméně poukázala by ch na řadu menších detailů, které ve výsledku snižují celkovou kvalitu práce. Student např. nejednotně používá velká a malá písmena ve slově Slunce. Na straně 22 např. uvádí, že se teplo přivádí do pístu – mělo být válce. V souvislosti s koncentrátorovými systémy parabolickými zmiňuje použití fotovoltaiky, ale ta se u parabolických koncentrátorů nepoužívá, jedná se o termické využití sluneční energie. Řada informací může na neznalé čtenáře působit prakticky zmateně a s velkými otazníky – např. tvrzení, že hustota sluneční energie není vysoká (str. 15), přičemž se pohybuje na hodnotách i 1000 W/m2 a i v průměru je tak vysoká, že udržuje v chodu prakticky celý koloběh vody a vzduchu a o několik řádů přesahuje hustotu energie, kterou generuje člověk. Považuji ale tyto nedostatky spíše za důsledek nedostatečných znalostí v dané oblasti, které však panují všeobecně dokonce i mezi odbornou veřejností. Práce splnila zadání v plném rozsahu a uvedené nedostatky nebrání obhájení práce u státní zkoušky.
eVSKP id 119496