ŠTETINOVÁ, I. Kontrola hlučnosti jehlových ložisek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem bakalářské práce, jejíž téma si studentka domluvila ve firmě Schaeffler Skalica, s.r.o., byla analýza vlivů způsobujících hlučnost jehlových ložisek a ověření funkčnosti měřicího zařízení pro kontrolu daných ložisek, které je firmou vyvíjeno. Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální práce, ve které studentka provedla literární rešerši v oblasti ložisek a měření hlučnosti a vibrací. Přestože již po obhajobě semestrální práce byla upozorněna na potřebu konzultací s vedoucí práce, i během letního semestru náplň práce i text práce konzultovala minimálně. Pouze před odevzdáním práce byla vedoucí zaslána rozpracována verze práce na korekturu a pak následovala ústní konzultace. Tento nedostatek konzultací se zásadním způsobem projevil na obsahu i náplni práce. Rozsah práce je 31 stran (od úvodu po závěr), což odpovídá minimální hranici požadavků, které jsou kladeny na bakalářskou závěrečnou práci. Studentka ve své práci vycházela z 20 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.
Cílem bakalářské práce studentky Štetinové bylo diagnostikovat nový systém pro kontrolu ložisek, porovnat jej se starou metodou měření a navrhnout jeho úpravy. Bakalářská práce se skládá z 20 stran teoretické části a 10 stran části praktické, která je téměř z poloviny tvořena obrázky z měřicího SW. Teoretická část popisuje různé typy ložisek, jejich možných poruch, problematiku hluku a dále se věnuje popisu snímačů vibrací, čímž je obsažen bod zadání 1. Celý obsah kapitoly je nad rámec tohoto bodu zadání, avšak tematicky s ním souvisí, ukazuje to ale jistou nesymetrii v míře popisu věnovaného jednotlivým bodům zadání. Následující strany jsou věnovány popisu SW pro měření ložisek instalovaném ve firmě a popisu dřívější metodiky. Tímto popisem a provedeným experimentem jsou splněny body zadání 2 a 3. Zásadní výtku mám k popisu použitého akcelerometru, není k němu vázán žádný zdroj, je nedohledatelný a jeho citlivost je uvedena v rozměru rychlosti namísto zrychlení. Bod 4 lze považovat za splněný, protože popisovaná pásma frekvencí vychází z citované normy a je proveden popis parametrů kvality ložisek, které vyhodnocuje připravený SW. Bod 5, ověření různého nastavení systému, nepovažuji za kompletně splněný. Jediným popsaným nastavením byla změna mezní úrovně mezivrcholové hodnoty, kdy se podařilo správně vyhodnotit o ložisko více. Systém nabízí daleko více parametrů a tedy stupňů volnosti, se kterými nebylo více pracováno. Naopak místo využití dalších parametrů bylo odstraněno vyhodnocování efektivní hodnoty a crest faktoru, doporučuje se nepoužívat frekvenční spektrum, ve kterém jsou přímo signalizovány frekvence možných poruch daného ložiska. Domnívám se, že největší potenciál této práce právě spočívá ve využití měřených spekter, což je vidět z obrázků 20 až 28, případně bych nechal ověřit výpočet DMP spektra, proč se v něm poruchy vyskytují slabě, protože z tohoto grafu by mělo být přímo patrné, zda se jedná o poruchu vnitřního kroužku, vnějšího kroužku, válečku či klícky. Bez tohoto využití je současný závěr zredukován do poznání, že čím více ložisko vibruje, tím více bude poškozené, což by zřejmě šlo vyhodnocovat i obyčejným přenosným přístrojem bez použití speciálního SW. Bod 6 lze považovat za splněný popisem výsledků a velmi základním popisem, jaké parametry firma požaduje pro automatizaci systému. Dočítáme se zde také, že použitý snímač pravděpodobně není vhodný pro měření, ale v práci nebyl této analýze věnován žádný prostor. Ačkoliv potenciální řešení této bakalářské práce řadím k mírně obtížnějším vzhledem k potřebě znalostí signálové analýzy, tak této mety obtížnosti nebylo dosaženo, protože praktická část bakalářské práce byla velmi redukována na jeden základní parametr signálu a nebyla ani porovnána spektra poruch. Po stylistické stránce se v práci nachází gramatické chyby a některé formulace spadají spíše do hovorového jazyka než k technické zprávě, místy se objevují bezpodmětné věty za nadpisem kapitoly, text se v některých částech opakuje. Práce s literaturou je na průměrné úrovni, většinu tvoří odkazy na různé firemní webové stránky, ale je pracováno i s několika knihami a je citován jeden odborný článek. Bakalářská práce obsahuje velké množství malých chyb a postrádá hluší analýzu naměřených dat a jiný návrh nastavení systému. Domnívám se, že tyto údaje by bylo vhodné do práce zapracovat. Doporučuji rozšířit praktickou část a zaměřit se na více parametrů, které systém vyhodnocuje, a na základě výsledků zdůvodnit, proč některé parametry vyhodnocované systémem jsou považovány za bezcenné (zda tomu tak po hlubší analýze opravdu bude). Dále kromě stručné tabulky srovnání vyhodnocení poruch ano/ne postrádám přímé porovnání výsledků – výsledky jsou řešeny snímky obrazovky programu pro každé měření, ale nejsou názorně srovnány ve společných grafech. Bakalářskou práci hodnotím 40 body, stupněm F.
eVSKP id 151808