KACHTÍK, L. Aplikace transmisní elektronové mikroskopie s vysokým rozlišením pro strukturní analýzu nanovláken [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.
Téma diplomové práce Lukáše Kachtíka bylo zaměřeno na použití nově instalovaného transmisního elektronového mikroskopu. Podle očekávání se tak musel potýkat s technickými problémy a zejména s limitovaným časem, který mu byl na přístroji dán k dispozici. Ten využil beze zbytku efektivně, takže měl k dispozici dostatek dat, která se mu podařilo kriticky (přes značnou obtížnost) interpretovat. Výsledkem jeho práce je poměrně obsáhlý text, který vznikal v dostatečném předstihu před odevzdáním a reflektuje současný stav Lukášových znalostí. Výraznější korekce textu jsem nedělal, i s ohledem na své omezené znalosti problematiky, zjevně však nebyly ani třeba. Těší mne, že Lukáš bude pokračovat v postgraduálním studiu.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | A | ||
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | B | ||
Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Diplomová práce pojednává o konstrukci, základních módech a možném použití TEMu s užším zaměřením na TEM FEI Titan s korektorem sférické vady instalovaný na CEITECu VUT. Základní principy a techniky jsou vysvětleny velmi přehledně a srozumitelně. Z daného textu je cítit, že autor práce na mikroskopu skutečně pracoval a neopisuje pouze manuál daného přístroje. V kapitole věnující se krystalografické teorii se nacházi chyba ve značení u rovin zlata i germania. U plošně centrované mřížky fcc jako je zlato či germanium v difraktogramu chybí zakázané reflexe, pro které platí, že jejich indexy h,k,l jsou kombinace lichých a sudých čísel. Tudíž v této soustavě nemohou existovat roviny {100} a {110}, ale jen jejich správné zápisy {200} a {220}, což lze vidět jako rozpor v tabulce 3.1. Toto však nemá vliv na další výpočty v práci. Graficky je práce zpracována excelentně. Použití typografie a kvalitní grafiky staví tuto práci silně nad průměr dnešní doby. Práce je po vědecké obsahové stránce zhotovena velmi pečlivě, přesto se však autorovi nevyhnulo pár nepřesností a omylů – popis obrázku 3.6 nekoresponduje s údaji přímo v obrázku, stejně tak údaje v tabulce 3.4 a v textu nad ní. Dále autor mylně užívá rozměr zorného pole v délkové jednotce a ne plošné. Na straně 59 je hovořeno o rovině se vzdáleností 200 pm, což má býti 204ppm a {200}, ne jak je mylně uvedeno {110}. Lehké rozvlnění na hranici zlaté částice na obr. 3.17 je způsobeni ne zcela vykorigovanou sférickou vadou.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
Vlastní přínos a originalita | C | ||
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 92022