LEDVINA, M. Tanec v Brně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
Hodnotím kladně jednoduchost konceptu, který si student již v počátku stanovil a správně vytížil, návrh finalizoval bez větších ústupků, což svědčí o jeho zkušenosti jak se zvládnutím organizace prostoru, tak architektonické kreativity v dalších fázích projektu. Racionálně dotváří urbanistickou strukturu lokality a vnímá potenciál i udržitelnost v návaznosti na stavbu kulturního charakteru. Zároveň se dá říct, že mohl projekt zvlášť v použití ústředního motivu odkrývání historie významné lokality a propojení s veřejným prostorem parku i ulice, dovést k větší nápaditosti, aby nepůsobil jako „sázka na jistotu“. Umím si představit další vývoj projektu s přesnější definicí vztahu k okolí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | Autor zpracovával přímočarý koncept svědomitě a soustavně po celý průběh semestru, v postupném dopracování ve prospěch kvality návrhu. Preferoval individuální přístup před skupinovými debatami, své zkušenosti z rozsahu předdiplomního projektu a týmových analýz vytěžil ve svůj prospěch. Drobnou výtkou je opomenutí dokreslení vysokého potenciálu jednoduchosti konceptu a důraz na význam zachování fragmentu hradební zdi ve formálním zpracování návrhu. |
Autor prokázal schopnost analytického uvažování a snahu při hledání nejvhodnější konceptu v daném místě, i když na první pohled může působit vyjádření méně srozumitelně, přesto odpovídá na základní otázky v území jasně. Více pozornosti by si zasloužilo hledání vstupu, interakce divadla a parku a návrh fasády a především i její konkretizace.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Na základě analýzy území autor zakončuje hmotou mediatéky nároží městského bloku a jasně tak definuje hranici mezi ulicí a parkem, přitom zapuštěním hmoty divadlo pod terén zachovává volný prostor parku a okolí a respektuje koexistenci důležitých městských budov. Navazující vnitroblok ale ponechává částečně otevřený do parku a bez jasné další odpovědi na vztah těchto míst. Analýza pěších tras v území je logická a vyúsťuje v předprostoru mediatéky, ve kterém navrhuje připomínku hrany původního opevnění, která je však i jediným odrazem vztahu budovy divadla a parku. Předprostor není dále rozpracován.Diskutabilní je před vstupem do mediatéky prvek „zeleného ostrůvku“, který předprostor budovy rozděluje a není čitelný jeho vztah vůči symbolice původního opevnění. Ulice Rooseveltova získává novu hranu fasády divadla se vstupem. Ostatní vstupy jsou již provozní, nicméně je škoda, že parter domu nevytváří v ulici více příležitostí pro oživení městského prostředí. | |
| Architektonické řešení | C | Zvolený koncept spočívající v křížení podzemní budovy divadla a nadzemní hmoty mediatéky je zřejmý. Ponechává plochy parku na střeše divadla, ovšem zároveň je divadlo od parku odtrženo a nevytváří symbiózu s parkem. Autor v koncepci výrazně pracuje s pozůstatky hradební zdi a zdůrazňuje její význam jak ve vlastní stavbě divadla, tak i v parteru parku. Diskutabilní je ale vlastní práce s hradební zdí, kterou výrazně zužuje a nadstavuje novou konstrukcí. Připomínka polohy zdi v parteru parku se nabízí, ale k zamyšlení je vlastní podoba hmoty zdi v parku, která se tváří býti původní zdí, přestože je nově vystavěná a zasloužila by si tedy i originálnější přístup. Zeď tvoří v budově jasnou linii, která organizuje dispoziční uspořádání divadla a stává se „ hranicí mezi budovou a divadlem.“ Jediné prořezání masou zdi je tak vstupem z běžného života do světa black boxu, jehož imaginaci tak přítomnost bastionu ještě posiluje. Otázkou pak zůstává vhodnost lokace šaten na koruně této zdi, jejíž význam tím obsahově snižuje, stejně tak i přistavění bloku toalet k odhalenému bastionu. Výraz fasády mediatéky jemně formují originální brutalistní pilíře s klenebným zakončením. Nároží budovy je akcentováno hmotou schodišťového jádra, která tvoří hmotný kontrast vůči navazujícím fasádám. Autor pracuje s vrstevnatostí fasády, kdy hlavní výtvarné motivy pilířů jsou záměrně až ve druhé vrstvě za proskleným pláštěm budovy. Ten je však ve výkresech čistě abstraktní bez dalšího propracování nebo členění zasklení, které ale na celkový výraz budovy bude mít zásadní vliv. V návrhu tak postrádám větší propracování a promyšlenost fasády, což by jistě přispělo i autorovi v hledání výrazu domu a uvědomění si její hmoty i transparentnosti. Stejně tak by si více pozornosti zasloužilo artikulovat vstupy do budovy s jasným hlavním vstupem . | |
| Provozní řešení | B | Koncept křížení podzemní a nadzemní části budovy vyúsťuje v celkem logické provozní a dispoziční řešení. Větší pozornost mohla být věnována určení jasného hlavního vstupu společného jak pro divadlo, tak pro mediatéku, což by zjednodušilo dispoziční řešení a průchody mezi jednotlivými vstupy, kdy především cesta od výtahů do divadla působí komplikovaně. Doprava v klidu se jeví poddimenzovaně. Dispoziční řešení je jinak přehledné a s jasným uspořádáním a hierarchií prostor. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Zvolený konstrukční princip je odůvodnitelný. Pozitivní je snaha autora zapojit bastion do konstrukčního systému budovy, může však být i dost problematické z hlediska technického provedení a také památkové péče. Pozitivně vnímám také výtvarné ambice věnované ornamentálnímu tvarování prefabrikovaných sloupů. Jejich zpracování je ale zatím schématické a dalo by se ještě rozvíjet. Použití bílé vany v suterénu by si ještě zasloužilo hlubší technickou analýzu nad vhodností zvoleného systému vůči vnitřnímu divadelnímu prostředí a dilatacím objektu. Navržená fasáda vyžaduje větší pozornost a přesvědčivější rozpracování v architektonickém detailu, který bude mít v tomto případě významný vliv na celkový architektonický výraz budovy. | |
| Formální úroveň | D | Celková grafická úroveň 2D výkresů je formálně přehledná, čitelná a jednoduchá, někdy však ke škodě až příliš konkrétní v zobrazení mobiliáře a zařizovacích předmětů na úkor celku. Grafické pojednání perspektiv je podceněné a působí nepřehledně ve snaze dosažení vizuality, přitom by možná sílu konceptu více podtrhlo jednoduché čárové zpracování. Analytická část by si namísto deklarovaných výtažků z norem zasloužila například více pozornosti směřované k analýze a rešerši typologie tanečního a pohybového divadla. Úroveň textů je slabší a nevystihuje podstatu díla a jeho konceptu. |
eVSKP id 150706