KOTRLE, M. Pracoviště pro měření měrného odporu biologických vzorků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Prvotním cílem práce bylo dokončit vývoj vysokonapěťové impulsní metody vhodné pro měření vodivosti kapalin a biologických vzorků. V průběhu vývoje bylo zjištěno, že není běžně k dispozici vhodný vysokonapěťově galvanicky oddělený přesný snímač malých proudů. V průběhu řešení bakalářské práce byla tedy pozornost koncentrována na vývoj a ověření funkce takového snímače. Byly vyrobeny a odzkoušeny jeho různé varianty a na závěr byla vybrána konstrukce, která nejlépe splňuje požadavky vysokonapěťové měřicí metody. Student přistupoval ke všem úkolům zodpovědně, drobnou výtku lze mít jen ke studentově slabší míře samostatnosti. Každopádně snímač je úspěšně navržen a vytvořen a může být použit k požadovanému měření.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací pracoviště pro měření měrného odporu biologických tkání. Práce je rozdělena do úvodu, šesti kapitol a závěru. V první části jádra práce je nastíněna problematika měření impedance tkáně a je zde zmíněna a částečně popsána vysokonapěťová metoda měření dříve vyvinutá na UVEE. Hlavní část práce se věnuje srovnání tří různých čidel proudu s galvanickým oddělením a následnému výběru nejvhodnějšího z nich. K práci mám několik věcných připomínek: Domnívám se, že autor mohl věnovat větší pozornost formální úpravě práce. Kvalita obrázků má v mnoha případech slabší úroveň (například obr. 1.4 nebo obr. 6.3, ve kterých je špatně čitelný text, ale i jiné). V mnoha případech jsou popisky uvedeny nad obrázkem, nikoli pod obrázkem, jak je tomu zvykem. Za neprofesionální považuji obr. 4, kde je záznam průběhů měřených osciloskopem prezentován formou fotografie displeje osciloskopu. V práci se vyskytuje řada typografických prohřešků, například nevhodný způsob zápisu jednotek, které jsou psány kurzívou. Za ne úplně vhodný považuji také zápis některých rovnic, například u rovnice (4.3) bych doporučoval základní definici na levé straně rovnice nejprve vhodně upravit před dosazováním číselných hodnot. Na straně 24 se autor odkazuje na rovnici (3.1), v práci jsem ale rovnici s tímto číslem nenašel a patrně se mělo jednat o rovnici (4.1). V práci se vyskytují také nevhodné formulace. Jedná se například o popis chyb měření u měřeného proudu (str. 30). Dále bych měl několik připomínek také k výslednému měřicímu přípravku. Jako zkompletovaný měřicí přípravek je prezentováno zapojení na obr. 5.5. Jedná se ale spíše o zapojení, které má za cíl srovnat tři varianty čidel proudu s galvanickým oddělením. Kvalita provedení zapojení má slabší úroveň a nazývat toto zapojení měřicím přípravkem je dle mého názoru diskutabilní. V práci jsou následně uvedena srovnání průběhů proudů měřených jednotlivými proudovými čidly. Nikde jsem ale nenašel, jakým způsobem je měřeno napětí. Domnívám se, že tato problematika mohla být v práci zmíněna, pokud bylo záměrem vyhodnocovat impedanci, potažmo měrný odpor. Co se týče závěrečného zhodnocení, rozsah prací nepochybně splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Provedený rozsah odvedené práce, tak jak je v práci prezentováno, není malý. Domnívám se ale, že student v práci dostatečně nereflektoval 3. a 4. bod zadání, které se týkají samotné realizace měřicího přípravku pro tkáňové vzorky a kapaliny a samotná měření. To potvrzuje také tvrzení v závěru, kde je zmíněno, že finální pracoviště je možné v budoucnu realizovat. Mám tedy podezření na neúplné splnění zadání práce a doporučuji státní závěrečné komisi tuto problematiku prověřit při obhajobě bakalářské práce. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168675